Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996
29.5.2020 | Svátek má Maxmilián, Maxim
27.5.2020 DOBROU CHUŤ: Svéráz bulharského lovu
„Na dobré baště je víc než jen to znát to, jak měřit vzdálenost mezi nožem a vidličkou nebo umět vyrobit labuť z másla a vlastnit solničku, která vypadá jako model bitvy u Pseudopolisu odlitý ze stříbra.“
více
28.5.2020 KNIHA: Kronika republiky 1918-1968
Publikace Kronika republiky 1918-1968 má na to být ozdobou každé knihovny. Je krásná a přehledná, každému z popisovaných roků věnuje několik stránek plných fotografií a kratších tematických textů věnujících se nejdůležitějšímu dění vybraného období.
více
25.5.2020 KULTURA: Hudbou od srdcí k srdcím
Česká republika by měla přijmout jeden nový zákon. Sestával by z jedné věty: “Eva a Václav Hudečkovi se zasloužili o českou hudbu.”
více
26.5.2020 FEJETON: Tak letos bychom neměli soulodit
Naši představitelé nám občas dávají moudré rady, jak se máme chovat v době koronakrize. Kupříkladu vodákům se nedoporučuje soulodit. A co my, kteří letos nebudeme pádlovat?
více
23.5.2020 DOBROU CHUŤ: V množství prý je síla
Tvrdí se to. Možný to je. Třeba milion mravenců síla určitě je. Když si jim sednete do mraveniště. Ale není tomu tak vždy. Prostě když vám bude vyhrožovat pět chlapů, co váží i s postelí každý třicet kilo, tak pokud to nebudou šikmooký kungfuáci anebo nebudou mít v rukou „britvičky a vreckové...
více
19.5.2020 JAZYK: Pramáti Čech
Jak poznáte, že nějaký průšvih končí? Buď tak, že to někdo sdělí úředně. Jako v pátek vláda Slovinska, když zrušila stav epidemie. Anebo nepřímo, třeba na tom, že se prosazují okrajová témata.
více
18.5.2020 FEJETON: Kniha jako e-kniha?
Dostala jsem před lety pod stromeček čtečku a byla jsem z toho trochu v rozpacích. Copak může tahle tabulka nahradit knížku? Papír, vůně, tisk, obrázky, obracení stránek, to všechno, co jsem od dětství milovala? Přesto jsem čtečku nezastrčila do skříňky hluboko za spodní prádlo, ale zkusila jsem,...
více
15.5.2020 PŘÍBĚH: Stavitel
Koncem let třicátých cení hákový drak zuby až do Brna. Žije tam on a ona, on kolem čtyřiceti, zkušený, vidí, co bude. Jednu válku už zažil, ví, že není vyhnutí, ale snad alespon uhnout. Už dnes vidí padat příští bomby, tak jak z města ven, přemýšlí. Má něco ušetřeno, ona také, prozatím mají ještě...
více
14.5.2020 VZPOMÍNKA: Borovice
Stála na naší zahradě, původně lesním pozemku, jehož polovina se změnila v trávník s ovocnými stromy. Ona se však tyčila osamělá v té travnaté části, v rohu plotu, který sousedil s ulicí a se sousedním pozemkem.
více
11.5.2020 KULTURA: Anarchie, chaos a Visáči
Dobří lidé, doba je mimořádná, zažíváme něco, na co budeme patrně vzpomínat dlouhá desetiletí, tedy pokud to ve zdraví zvládneme a přežijeme.
více
12.5.2020 KULTURA: Chtělo by to tančící mnichovské bednáře!
Nenápadný, ale záludný vir takřka ze dne na den překopal na měsíce životy mnoha milionů lidí na světě. Také obyvatelé Mnichova jsou z něj už nadobro uondaní.
více
6.9.2005 22:17 Testovací stranka - prosim nemazat
Názory expertů na budoucí vývoj vybraných akcií na českém kapitálovém trhu v horizontu jednoho měsíce a půl roku, v týdnu od 19. 9. 2011.
více
2.5.2020 ÚVAHA: Perennial Philosophy
Perennial znamená trvalý nebo snad věčný, ale i neustavičný a ve čtyřicátých letech minulého století s teorií o této filosofii přišel Aldous Huxley. Já však její vysvětlení mám od Josepha Campbella, kdyby snad laskavý čtenář se pídil po zdroji mého uvažování (The Hero´s Journey).
více
2.5.2020 OSOBNOST: Profesor Josef Pekař
Před třemi lety jsem se ocitl na dovolené v rodném kraji nejvýznamnějšího českého historika všech dob - profesora Josefa Pekaře. Kromě jiných míst jsem navštívil i hřbitov v Jenišovicích a zapálil u rodinné hrobky, kde jsou uloženy jeho ostatky, svíčku.
více
1.5.2020 KNIHA: Čtyřicet dnů
Franz Werfel, pražský rodák, Rakušan a především skvělý spisovatel, se ve svém románu Čtyřicet dnů pustil do dnes poměrně opomíjeného tématu genocidy Arménů v průběhu první světové války.
více
29.4.2020 DOBROU CHUŤ: Balada o „volském oku“ a vlašském salátku s rohlíčkem
Všude nám teď leze ten koronavirus. Do všeho. Ba dokonce prý lékaři zjistili, že napadá hlavně obézní lidi. Že prý nezdravě jedí. A tak na vás při prohlídce lékař či lékařka hledí a mluví asi tak jako maminka na pětiletého Pepíčka, co počmáral tužkou zeď nebo vyvedl jinou nepřístojnost.
více
28.4.2020 PRAHA: Pomníky aneb Zahrajte si bojovku
Jdete-li z Dejvic k Vltavě, k hotelu, který se dříve jmenoval International, řeknete si, že architekturu masarykovské éry střídá ukázka vrcholného stalinismu. A že je dobře, že tak zachovalý unikát je památkově chráněn (od roku 2000).
více
28.4.2020 VZPOMÍNKA: Letní byt
Narodil jsem se za války a po jejím skončení jsem rozhodně nebyl krev a mléko. Spíš to mléko. Rodiče řešili dilema, jak mého staršího bratra a mne nějak ozdravit, tedy venkovský vzduch.
více
27.4.2020 FEJETON: Osamělí písničkáři
V sobotu a v neděli jsem si předepsala večerní program – Festival Osamělých písničkářů. Jsem velkou ctitelku a milovnicí písničkářů odedávna, na koncerty sdružení Šafrán jsem od roku 1974 věrně chodívala týden co týden – napřed na Baráčnickou rychtu, pak do Čáslavské. Připadalo mi to tenkrát jako...
více
27.4.2020 HISTORIE: Jiří z Poděbrad měl narozeniny
Patnácté století nezastihlo střední Evropu v dobré kondici. Po Zikmundově smrti se na věčnost brzy poroučel i jeho nástupce Albrecht a soustátí tří středoevropských zemí bylo opět bez panovníka. Tedy panovník tu byl, ale ještě kadil do plínek a sál mateřské mléko.
více
25.4.2020 DOBROU CHUŤ: Koně, konibar a kónika
Uprostřed dějinného zlomu zvaného Covid-19, kdy je to v ČT jako v tom starém vtipu o Leninovi. Jak ten pán povídal: „Otevřu rádio, Lenin. Otevřu noviny, Lenin. Otevřu televizi, Lenin. Bojím se otevřít konzervu.“ Já už se bojím otevřít cokoliv, aby na mne nevyrazil koronavirus.
více
22.4.2020 DOBROU CHUŤ: Koně, konina, kotelna
Tahle kapitola se původně v knížce „Kdo rád jí, ať zvedne ruku!“ jmenovala „Konibar na Harfě“, ale páč byla hodně dlouhá, tak jsem ji pro čtenáře Psa rozdělil a maličko upravil.
více
20.4.2020 FEJETON: Pivo pro nouzový stav
Jednou o tom budeme vyprávět svým vnukům. Budou sedět mlčky jako slad, co v temnu klíčí, vykulené oči na nás budou hledět a uši neuvěří, že v roce s dvěma dvacítkami se dva měsíce nemohlo do hospod a přátelé si spolu nesměli dát pivo.
více
15.4.2020 DOBROU CHUŤ: Ryby, rybičky!
První rybu jsem chytil někdy v roce 1953, když nás děda kamaráda Ládi Duby učil na Vysočině chytat pstruhy. V potoce.
více
15.4.2020 ESEJ: Jak si vybírat filmy o pomstě
Filmy se dělí na ty, které nás zajímají, a na „blbosti“. Nejsme-li zrovna filmoví vědci, vybíráme si do značné míry amatérsky. A já se ptám: „Podle čeho?“
více
14.4.2020 KULTURA: Šotek vždy vítězí
Svaz českých knihkupců a nakladatelů vydal tiskovou zprávu s poněkud emotivním titulkem „Nechá mistr kultury padnout knižní trh?“. Hned mi to logicky evokovalo asociaci řady scén z Jiráskova románu o životě F. L. Věka.
více
8.4.2020 DOBROU CHUŤ: Syrečky
Vyklopil jsem přední větrací okénko, které nahrazovalo v těch dobách v autech klimatizaci, a vyrazili jsme k domovu. V první zatáčce, „vracečce”, která se projíždí krokem, jsem cosi nasál do nosu. Jakýsi zápach, něco, jako by cosi kdesi hnilo, děsný smrad.
více
1.4.2020 DOBROU CHUŤ: Mňam šneci a paella
Já jím rád. Já se nestydím za to, že rád jím. Já nejsem a už ani nebudu vychrtlá modelka anebo reklamou zblblá anorektička. Já jsem normální jako většina z nás. Děsně rád jím, i když se mi to kdekdo snaží rozmluvit.
více
28.3.2020 VZPOMÍNKA: Representanti českého zdravotnictví
V letech devadesátých, kdy jsem navštěvoval rodnou zem mnohem častěji, než je tomu dnes, se mi stala rozkošná příhoda při zpáteční cestě. Tenkrát ještě Korejci nelétali přímo do Prahy, a tak jsem musel letět nejprve do Frankfurtu a čekat na letadlo do malajského Kuala Lumpuru.
více
27.3.2020 PIVO: Pivovary PMS Přerov válcují zbytek republiky
Je škodou, že se to mezi pivaři ví tak málo, ale trojice moravských pivovarů (Zubr, Litovel, Holba), sdružená do skupiny PMS, produkuje poslední léta pravděpodobně nejlepší české průmyslové ležáky.
více
21.3.2020 VZPOMÍNKA: Karel Svoboda
Karel byl můj spolužák od třetí třídy. To mne přeložili ze školy U Fajglovky do školy U Nádraží. Vše v rodných Vršovicích na tř. SNB, dnešní Vršovické. U Nádraží bývalo dívčí gymnázium, ale po roce 1952 gymnasistky zrušili a místo nich se z honosných dvojbudov stala obyčejná základní škola,...
více
20.3.2020 JAZYK: Kulatá, nic neznamenající slovíčka
Vláda dělá maximum pro omezení šíření infekce... Přijímáme nezbytná opatření pro zmírnění nepříznivých dopadů... Všichni pracujeme s maximálním úsilím a nasazením... Ještě vám ty otřepané a nicneříkající fráze nelezou krkem?
více
18.3.2020 POVÍDKA: Rovnost, svornost...
Nedařilo se mu. Až bolestně. Za posledního půl roku snad nenapsal jedinou povídku, úvahu nebo fejetonek. V nejlepším případě začal, ale nedopsal. Snad to tak i bylo lepší, protože ty rozepsané texty nestály za nic, nikam nevedly.
více
17.3.2020 VZPOMÍNKA: Eva Pilarová v Brisbane
S Evou Pilarovou, která k našemu velkému zármutku tento svět nedávno opustila, jsem si vždycky chtěl zazpívat. Mělo se to tak trochu jako s tím mým přáním zahrát si krále Ubu. Možnost, že by k tomu mohlo kdy dojít, byla mizivá. Nakonec došlo k obojímu. Ubu jsem si zahrál v roce 1983 a v roce 1996...
více
13.3.2020 POVÍDKA: Maršálův přípitek
Za panování Rudolfa II. se Turci znovu pohnuli a zaútočili na habsburskou říši. Uměnímilovného císaře na Pražském hradě to rozladilo. Postavil do čela svých armád své bratry, kteří však o vedení války neměli ani ponětí. Podle toho to taky vypadalo a nakonec musela arciknížata přenechat rozhodování...
více
9.3.2020 FEJETON: Pivo pro matky
Každý člověk miluje svou matku, tím spíš, je-li tím člověkem žena. Matky bývají různého druhu, ke svým dcerám jsou často však povětšinou nesmlouvavé. Kdo nezažil, možná nepochopí.
více
