31.7.2016 | Svátek má Ignác






15.7.2016 VESMÍR: Co stvořilo Phobos a Deimos?

Petr Kubala
Jaký je původ měsíců Marsu? Phobos a Deimos možná vznikly mnohem zajímavějším způsobem, než jsme si mysleli. Rozlouskli vědci jednu z největších záhad rudé planety?
více


13.7.2016 VĚDA: Proč se hádá břicho s hlavou

Jaroslav Petr
Lidé s nadváhou mají narušenou funkci mnoha orgánů. A dokonce se jim mění i pochody v jejich mozku. Vědci nyní popsali molekulární podstatu deformace mozku obézních osob.
více


7.7.2016 FEJETON: Sofiina volba

Ondřej Neff
Je to hnusná představa, ta Sofiina volba, tak hnusná, že ji tady nebudu parafrázovat. Předpokládám, že každý ví, o co jde, a kdo neví, pánbu s ním. Naštěstí život je tak zařízen, že nás technicky vzato nemůže před podobnou volbu postavit.
více


6.7.2016 VĚDA: O Canada!

Zdeněk Opatrný
Meteorologové se tentokrát v předpovědi strefili. Dešťová přeháňka sice donutila čekající hosty krátce otevřít deštníky, ale brzy onu vilovou čtvrť pražského Bubenče osušilo slunce a vydrželo to i nadále.
více


4.7.2016 ASTRONOMIE: Měsíc dlouhých dní a čtvrtých červenců

Jan Veselý 2
Na začátku prázdnin jsou letos na obloze planety. Ještě že tak. Zachraňují situaci za jinak beznadějně krátkých nocí.
více


28.6.2016 UVAHA: Proč se neptáme „proč“?

Vratislav Hlubuček1
Lidé jsou nadáni zvídavostí a možná právě ta zvídavost způsobila, že jsme se stali dominantním druhem na planetě. Když jsme se dokázali nasytit, začali jsme zkoumat svět kolem nás a postupně se zbavili strachu z neznáma.
více


27.6.2016 ŠUMAVA: Věda a ideologie

Pavel Valtr
forrest les
Hnutí Život. z.s., které se zaměřuje na zachování podmínek udržitelného života a harmonické soužití občanů s přírodou, uspořádalo v první polovině roku 2016 již třetí konference ke klimatické problematice (Člověk jako klimatický činitel, Klima a my, Adaptační a mitigační ekosystémový management při...
více


23.6.2016 FEJETON: Kniha poznání

Ondřej Neff
V uplynulém týdnu mě potěšily dvě zprávy, jednak že se podařilo objevit další vrstvu informace v DNA a že se opakoval příjem gravitačních vln vyvolaných splynutím černých děr. Ze zpráv mám pocity čistě estetické.
více


17.6.2016 VĚDA: Proč jsou města docela šílená

Jaroslav Petr
Blázinec, vzdychne s nadsázkou trvalý obyvatel města i jeho občasný návštěvník uprostřed mumraje ulic, uliček, bulvárů a rušných náměstí. A možná ho přitom ani nenapadne, že mezi obyvateli měst skutečně žije vyšší podíl duševně nemocných než mezi lidmi na venkově.
více


16.6.2016 FEJETON: Báječní muži na létajících strojích

Ondřej Neff
Letadlo s váhou většího osobáku a rozpětím křídel větším než Boeing 474, létající stroj obkroužil sochu Svobody a přistál na Kennedyho letišti v New Yorku. Jmenuje se Solar Impulse 2 a je to dílo Betranda Piccarda a André Borschberga.
více


14.6.2016 GLOSA: Za létem na Sever

Zbyněk Petráček
Začíná léto, a tedy i zájem o Arktidu. Pryč jsou časy, kdy mediálními atributy léta byly kruhy v obilí, černá kočkovitá šelma spatřená na Děčínsku a nešťastník, jenž se ve víře, že pije pivo, napil louhu z nevyčištěné láhve.
více


14.6.2016 VĚDA: Pijme pivo s Bastou – nebo s Roundupem?

Zdeněk Opatrný
Můj děda František byl vyučený švec. Pravda, spravovat, natož nově šít boty jsem ho nikdy neviděl, ale aspoň jsem po něm zdědil truhličku s patřičně zašlým a ohmataným nářadím. Různé ty nože, rašple, hladítka, kladívka a cvikací kleště...
více


3.6.2016 ESEJ: O evolucionismu

Michal F. Marko
DNA
Přečtení článku „Darwinismus má dosti tvrdé jádro“ v Orientaci LN ze 7. května 2016 mě podnítilo sestavit tento text. Není polemikou se zmíněným článkem, ten mne pouze vybídl k pozvednutí hlasu.
více


2.6.2016 VĚDA: Třicet let do hladomoru

Jaroslav Petr
Musíme začít neprodleně zvyšovat zemědělskou produkci. A to rychleji než kdykoli předtím. Žádnou z dnešních inovací nebudou zemědělci pěstovat na polích dřív než za třicet let, protože potřebujeme spoustu času na testování, vývoj nových postupů pro zpracování a v neposlední řadě na schválení...
více


1.6.2016 ASTRONOMIE: Den otevřených prstenců

Jan Veselý 2
Zatímco koncem května byl v opozici se Sluncem Mars, hned na začátku června se v ní ocitá Saturn. Planeta je tedy pozorovatelná po celou noc a její prstence jsou navíc letos otevřené nejvíc, jak mohou být. Do dění na obloze se také vloží Měsíc, který má v záloze nejedno překvapení.
více


31.5.2016 VĚDA: GM plodiny v zemi krále Ječmínka

Zdeněk Opatrný
Jejich tažení světem je stále úspěšné. Podle každoročně novelizované „Jamesovy zprávy“ (viz blíže www.isaaa.org) se předloni pěstovaly v celkem 28 zemích na ploše převyšující 180 milionů hektarů.
více


27.5.2016 HISTORIE: ... a pravdy každému přejte (Jan Hus)

Ludmila Vaňková
Karel IV.
Nemám čas brouzdat po internetu, takže mi leccos často unikne a na nová odhalení většinou nereaguju. Tentokrát mě ale šokovala záplava falešných informací, která v jubilejním roce císaře a krále Karla IV. dezorientuje naši veřejnost a vrcholí článkem Pavla Toufara uveřejněným 19. t.m. na portálu...
více


27.5.2016 ASTRO: Pomozte najít meteority!

Pavel Spurný
meteor
V úterý 17. května 2016 v časných ranních hodinách, přesně v 3:04:02-07 SELČ proletěl nad severovýchodní částí Čech jasný bolid, který velmi pravděpodobně skončil pádem meteoritů.
více


25.5.2016 ASTRONOMIE: Největší bezejmenný objekt ve Sluneční soustavě

Petr Kubala
Keplerovi se do hledáčku zejména v rámci mise K2 dostává mnoho zajímavých objektů a to včetně těch ze Sluneční soustavy. Před časem pozoroval největší nepojmenovaný objekt našeho planetárního systému.
více


23.5.2016 VĚDA: Podporuje GAČR vědu, nebo ji někdy i sabotuje?

Jaroslav Šesták
Moje veřejně publikované názory (viz např. Neviditelný pes ze dne 6.6.2013 a 21.3.2014 a publikovaná stať v knize ́Světem badatele ́ str. 254-256, vydavatel OPS, 2013 a 2014, anotace na Neviditelném psu 11.3.2015) vedly nejen k abdikaci předchozího předsedy GAČRu (prof. Matějů), ale i k...
více


21.5.2016 VĚDA: Na zemi sankce, ve vesmíru mír?

Josef Mlejnek jr.
Dnešní svět je čím dál tím nepřehlednější. Svědčí o tom i zpráva, že Rusko a Spojené státy americké uzavřely smlouvu o dopravě celkem šesti amerických astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici v letech 2018 až 2019.
více


13.5.2016 ASTRONOMIE: 1284 jednou ranou!

Jan Veselý 2
Kdybyste hledali nějaké místo ve vesmíru, kde neruší žádné planety potenciálně obyvatelné dotěrnými ufony, máte pravděpodobně smůlu. Planet je ve vesmíru víc než hvězd. Zrovna včera astronomové oznámili potvrzení existence dalších 1284 kousků.
více


12.5.2016 VĚDA: Co se děje v ionosféře

Dana Mentzlová
Jsou určeny frekvence pro rozhlasové vysílání a televizi, v posledních desetiletích přibyly signály pro mobilní telefony, bezdrátový internet a GPS. Stručně řečeno, v éteru je rušno.
více


10.5.2016 OSOBNOST: Muž, co roztáčel fullerenová soukolí

struktura buckminsterfullerenu
Až do osmdesátých let minulého století býval jakýmsi logem chemie šestiúhelník benzenu C6H6. Dnes jej ale zpravidla nahrazuje kulovitá struktura s kresbou vazeb identickou s obrazcem známým z fotbalového míče.
více


7.5.2016 ESEJ: Mlýnská trocha 9

Stanislav Moc
Minule jsem končil otázkou, zda nás k vývojovému stupni, kterého jsme dosáhli, předurčila příroda záměrně nebo náhodou. Pokud náhodou, pak Bůh, nebo vyšší síla, neexistuje.
více


2.5.2016 ASTRONOMIE: Mikrozatmění

Jan Veselý 2
Planety Mars a Saturn jsou pozorovatelné po celou noc, Merkur vůbec. A přece na sebe asi Merkur letos v květnu strhne největší pozornost. Předvede totiž mimořádné stínové divadlo.
více


30.4.2016 ESEJ: Mlýnská trocha 8

Stanislav Moc
Hlavní rozdíl mezi inteligencí zvířecí, tedy živých tvorů včetně nás, a inteligencí umělou je, že u nás se myšlenkové pochody pohybují v „chemii“. Mozek je prostě živá tkáň, která k životu, a tudíž schopnosti myslet, potřebuje organickou potravu, z níž získává energii, a to i elektrickou.
více


25.4.2016 SVĚT: Zase jsme přežili Den Země (a uklízeli)

Miroslav Kutílek
Den Země se slaví od roku 1970 dne 22. dubna. Prvními organizátory byli Denis Hayes (graduovaný historik, který se však věnuje organizaci a právním aspektům v životním prostředí) a americký senátor Gaylord Nelson. Tedy žádní vědci z oboru geověd.
více


23.4.2016 ESEJ: Mlýnská trocha 7

Stanislav Moc
Minule jsem končil nadsázkou, že umělá inteligence se nakonec může vypracovat do stádia, kdy bude schopna hýbat planetami a možná celými galaxiemi. Taková síla a schopnost by byla skutečně „božskou“.
více


16.4.2016 ESEJ: Mlýnská trocha 6

Stanislav Moc
Mezigalaktický prostor je pln energií, které nejsou právě příznivé pro zachování života, jak jej známe z této planety. Různá záření, energie částic, která kosmem proudí, jsou životu spíš nebezpečná než příznivá pro jeho šíření.
více


13.4.2016 VĚDA: Pazourek se zbytky kosti ze severních Čech

Aleš Uhlíř
Před pěti lety byl na Neviditelném psu uveřejněn článek Nález druhohorní kosti u Jindřichovic p. S., který informoval čtenáře o nálezu kosti v baltickém pazourku ve staré pískovně u vesnice Srbská nacházející se asi 3 km severozápadně od Jindřichovic pod Smrkem. Místo nálezu leží v oblasti...
více


11.4.2016 EKOLOGIE: Nad Šumavou se stmívá

Radomír Mrkva
Nejen Českem, ale střední Evropou se s jarem šíří výstražné zprávy, že hlavně smrkovým lesům hrozí nebývalé kůrovcové ohrožení.
více


9.4.2016 VĚDA: Designéři umělého života

Jaroslav Petr
Těsně před smrtí 15. února 1988 si slavný teoretický fyzik Richard Feyman zapsal křídou na tabuli: „Co neumím vytvořit, tomu nerozumím.“
více


6.4.2016 ASTRONOMIE: Další důkaz existence planety Devět

Petr Kubala
Před časem jsem v článku Vše, co potřebujete vědět o planetě Devět, nastínil možný budoucí vývoj. Jednou z variant bylo, že budou objevena další tělesa, jejichž dráha potvrzuje existenci planety Devět. Přesně to se nyní stalo.
více


1.4.2016 ASTRONOMIE: Schovávaná

Jan Veselý 2
V březnu byl nejlépe pozorovatelný Jupiter. Ten je na obloze velmi dobře viditelný i v dubnu a navíc se k němu na večerní obloze přidá ještě Merkur. Ani nepozorovatelná Venuše ale není nepozorovatelná tak docela a spolu s Měsícem na nás něco chystá. Dění na obloze v dubnu ale ze všeho nejvíc...
více


31.3.2016 EKOLOGIE: „Nový druh kůrovce“ není zas tak nový

Radomír Mrkva
V souvislosti se senzační zprávou o „nebezpečném novém druhu kůrovce“, lýkožroutu severském, která se opakovaně objevuje v médiích, stojí za to uvést, že tento druh je lesnickými entomology sledován již od začátku jeho masivní invaze z Polska a u nás ze Slezské nížiny, a to od roku 1992.
více