15.4.2024 | Svátek má Anastázie


PROBLÉM TŘÍ TĚLES: Hrozba která přijde

25.3.2024

Motto: Všechno, co je hodně divné, je automaticky podezřelé

Ve čtvrtek 21. března světová streamovací platforma Netflix uvedla osmidílný seriál Problém tří těles. Pěkně osm dílů najednou, takže fanoušky čekala zážitky bohatá noc. Marketingová příprava měla na čem stavět. Dvojice tvůrců D.B. Weiss a David Benioff patří k zkušeným matadorům zábavního průmyslu a spojení se seriálem Hra o trůny zajišťovalo přiměřený zájem už dopředu. Z centra pozornosti ovšem nevypadl ani autor literární předlohy, čínský spisovatel Liou Cch´-sin. Do literatury vstoupil ve svých šestadvaceti letech roku 1989 románem China 2185 ovlivněným vlnou kyberpunku. Rázem měl ve své zemi skvělý ohlas, pokračoval v úspěšné práci devětkrát získal čínskou cenu Galaxy. V roce 2007 vyšel Problém tří těles, první svazek trilogie, čímž jeho autor zamířil do nejvyšší ligy. V roce 2015 dostal jeho anglický překlad americkou cenu Hugo, poprvé v historii tohoto nejvyššího ocenění v žánru science fiction. Autora neminuly ani další ceny Nebula a Locus. Byla to doslova exploze úspěchu s celosvětovým dopadem. V českém překladu román vyšel v nakladatelství Host v roce 2017 a rychle následovaly překlady i dalších dílů Temný les a Vzpomínka na Zemi. Liou Cch´-sin se stal literární celebritou první velikosti. Jak se stalo, že chlapec z hornické rodiny ze zapadlého čínského městečka (v současnosti má ten městys jeden a půl milionu obyvatel) světového věhlasu?

Všechno, co je hodně divné, je automaticky podezřelé, říká policista Ta Š’, jedna z hlavních postav románu Problém tří těles.

Po stopách divnosti
Řečeno s maximem shovívavosti je Čína autoritářský stát. Za časů autoritářského Sovětského svazu literární svět znal díla bratří Strugackých: vždycky to byla hra s cenzurou ve stylu dráždění draka. Jakpak je na tom s čínským režimem Liou Cch´-sin? Hned na prvních stránkách Problému tří těles najdeme drtivé líčení poměrů za Maovy Kulturní revoluce, drastické scény předvádí i seriál Netflixu. Kdo by vycházel ze zkušeností sovětské éry, nezbytně si řekne: aha, autor ráčí být disident a patrně žije v exilu. Naprostý omyl, nic takového, vždyť víme, že byl doma věnčen cenami. Americký překlad zprostředkovala čínská agentura CEPIEC (má bizarní název Čínská společnost pro dovoz a vývoz výchovných publikací). Podobně si v závěru éry počínal i sovětský režim, zprostředkoval vydání Strugackých, Bulyčeva a Larionové v amerických Ballantine books, jenže se nepostaral o dobrý překlad. To ale Číňané udělali obrátili se na dvojici Ken Liu a Joel Martinsen a ta odvedla skvělou práci. Dokonalý překlad vydal v Americe Tor a v Británii Head of Zeus, načež cesta do světa se otevřela. Z tohoto překladu s přihlédnutím k čínskému originálu čerpal i nás překladatel Aleš Drobek. Ejhle příklad inteligentně provedené režimní propagace, do toho pak jako třešničky na dort patří další detaily. Kupříkladu vyjádření tehdejšího prezidenta Baracka Obamy, který prohlásil, že ve srovnání s obsahem jsou jeho problémy s Kongresem malicherné.

Divení ale nekončí. Víme, že román, ale také seriál, začíná drastickým masakrem. Autor sám byl částečně Maovým řáděním postižený také. Dětství strávil v jakémsi vyhnanství mimo jeviště hlavních dějů. Masakry jsou ale na začátku jenom v anglickém překladu a jeho derivátech včetně českého, kdežto v čínském originále jsou zasunuty na méně nápadné místo. Samo časové prohození divné není, román má složitou strukturu se třemi rovinami, minulost, přítomnost a virtuální realita, takže technicky lze téměř cokoli přehodit kamkoli jinam. Kulturní revoluce je zastrčená i v čínské verzi seriálové adaptace románu. Ano, Číňané předběhli Netflix o rok a třicetidílný seriál nazvaný Three-Body zveřejnili ho na službě Youtube, kde je volně k disposici. Jak to je s autorskými právy, napadne každého, jak mohli Američané natočit seriál až po Číňanech? A to je divnost největší, YooZoo Film, producent Three-Body, práva Netflixu ochotně poskytl. Ani autor předlohy Cch´-sin Liou neměl námitky proti eventuálním změnám v příběhu a charakteristice osob, přičemž, jak na to ještě dojde řeč, došlo k zásadnímu pře-aranžmá příběhu.

Zásada čínského detektiva zafungovala i v Americe, kde začalo být divné, proč jsou Číňané tak ochotní. Že jde o státní propagandu začalo být zcela zjevné, když v červnu 2019 Cch´-sin Liou dal interveiw časopisu The New Yorker a mudroval na téma, že bez převýchovných táborů v Sin-ťiangu by se to všude hemžilo teroristy, naštěstí se vláda stará, aby lidi pozvedla z bídy. Vypukla téměř panika, že se bude opakovat skandál s hranou verzí Legendy u Mulan, která se v Sin-ťiangu natáčela a prasklo to v titulcích. Obavy byly o to horší, jakým tempem se zvyšovalo napětí s Čínou, nicméně zklidnili se i republikánští senátoři, který New Yorkeru napsali přísný dopis, projekt se rozběhl a nyní máme tři verze jednoho poselství. Původní knižní trilogii, čínské zpracování a americkou adaptaci.

Oni nás sledují
Velmi by se mýlil nepoučený čtenář, kdyby usoudil na základě předchozích odstavců, že román a oba seriály, loňský čínský a čerstvě uvedený americký jsou propagandistická slátanina propasírovaná do povědomí západního publika čínskými penězi a lobbyismem. Nic takového. Román a s ním i nová verze seriálu, se bezesporu po všech stránkách skvělé dílo. Seriál obsahuje děj prvního dílu, má tedy stejně jako literární předloha otevřený konec. Další dva svazky Temný les a Čekání na zemi původní myšlenky dotahují: rozsahem i záběrem monumentální dílo bylo takto koncipováno. Není to tedy tak, že je nějaký „problém tří těles‟ a pak jsou „pokračování‟ s naředěným obsahem původní knihy, jak to tak bývá nejen ve sci-fi. Jde o skutečnou science fiction, tedy o příběh založený na vědě. Základní motiv je tradiční – Země je ohrožena nepřátelsky naladěnou mimozemskou civilizací. S ním přišel H.G.Wells ve Válce světů už v roce 1898. Donekonečna opakované téma je ozvláštněno principem „they are watching us‟, oni nás sledují. Je obsažen v mnoha povídkách i románech, ale také v povědomí vyznavačů konspiračních teorií. Mnoho lidí vzrušuje představa, že nějací nevidění „Oni‟ tahají za nitky a řídí naše kroky. Liou se této ideje chopil a rozvinul ho do epického plátna. Osm dílů seriálu je tedy něco jako „uvedení do problematiky‟. Dozvíme se, že jsme sledováni, ale také se ukáže, proč tu ti, kteří nás sledují, vlastně jsou a kdo všechno spískal: obyvatelé planety Trisolaris v trojhvězdné soustavě Alfa Centauri. Pamětník zpozorní, ano, Vladimír Babula napsal v padesátých letech Planetu tří sluncí, původní časopisecká verze byla šílená komunistická agitka. Liouovi Trisolarané jsou technicky mnohem výše než my a o jejich vztahu k Pozemšťanům svědčí stručný vzkaz: jste jenom hmyz. Přijdou nás vyhubit, a o tom trilogie je. Oni nás napadnou, ale až za čtyři století a do té doby se musíme připravit. Jak budou lidé reagovat? Jak kteří, někteří se na to těšís.

Příprava na hrozbu s časovým odkladem, to je tedy hlavní téma příběhu a také seriálového zpracování. D.B. Weiss a David Benioff poctivě zachovali kompoziční princip předlohy. Prolíná se minulost šedesátých let poznamenaných běsněním Rudých gard, přítomnost a také realita cizí planety. Ta je charakterizována „problémem tří těles‟ vzájemně spoutaných gravitací, což vytváří vztahy složité a hlavně nepředvidatelné, pravděpodobnostní. Už v knize, ale také v seriálu je tato matematicko - fyzikální složitost znázorněna virtuální realitou počítačové hry. Od knihy se seriál liší především umístěním: román se odehrává „v Číně a bezvýznamném okolí‟, kdežto zde je vsazen do západního multikulti prostředí.

Nezbývá než vrátit se k divnému a podezřelému. Ani kniha není agitka a seriál Netflixu už vůbec ne. Proč tedy ti Číňané s takovou ochotou nastavují vlídnou tvář a nabízejí svoji perlu, nota bene v době rostoucího napětí? Jděte a zeptejte se Číňanů, chce se mi sám sobě odpovědět. Američané hráli roli hegemona ekonomicky, vojensky – ale také měli „soft power‟, tu měkkou sílu v podobě vysoké kultury, ale také populární zábavy. Každá kovbojka i každá rock´n rollová gramofonová deska byla bojovník Velké Ameriky. Individualismus, podnikavost, tvrdost a zároveň soucit a vysoká mravnost, to vše bylo zakleto do americké soft power.

Pokud bychom měli román a teď i seriál jako „soft power‟ vnímat, co se sděluje, anebo, co nám chtějí Číňané podsunout? V prvním plánu je to určitě sympatie. Je těžké mít negativní vztah k někomu, kdo nás baví a zajímá, zde jsou oba prvky přítomné stejnou měrou. Do obecného povědomí už jednou čínská kultura vstoupila, ať se to komu líbí nebo ne, s filmovou vlnou motivovanou bojovým uměním kung-fu. V mnohem sofistikovanější podobě to byly o generaci později filmy založené na historii, připomeňme filmy Tygr a drak nebo Hrdinu. V Problému tří těles je Čína prezentována jako partner pro řešení globálních problémů. A hlavně, ústřední motiv – jak řešit hrozbu s výhledem na čtyři sta let dopředu – je velmi čínský. Život na planetě Trisolaris podléhá cyklům, dehydrataci podobné smrti a následnému oživení. Tak nějak vypadají čínské dějiny, ovšem na rozdíl od dějin jiných kultur zůstává podstata té čínské zachována i v údobích útlumu.

Kdybych měl najít příhodnou podobnost, jak srovnat aktuální seriálovou verzi Problému tří těles s loňským čínským seriálem a románovou předlohou, pak je to asi srovnání filmu Sedm statečných se Sedmi samuraji režiséra Akira Kurosawy. Film s Yulem Brynnerem a Steve McQueenem nesporně patří k americké „soft power‟, ovšem základní princip samurajského rytířství je ryze japonský. Cch´-sin Liou v románech i povídkách uvažuje v kategorii širokého kolektivu, sjednocující vůle a dlouhodobého časového rozsahu. Čínští producenti už připravují adaptaci románu Temný les. Bude záležet na přijetí americké adaptace, zda se dočkáme i západní adaptace. Měli bychom si to přát, protože Temný les je přehlednější a dějovější než Problém tří těles. Už proto, že o hrozbě se tu už jenom nehovoří, ta je tu předvedena naplno.