Známému autorovi sci-fi Františku Novotnému (*1944) bylo 15. března osmdesát. V těch dnech pokřtil v pražském knihkupectví Krakatit novou knížku, jmenuje se Čínská hra o dvou tazích a je to román, to bezesporu, ale úvodní část lze chápat jako samostatnou povídku.

Prostor, kde se Novotného dobrodružství odehrávají, obýváme jako Češi už nyní, ale časem děje se stává pochmurná budoucnost, kdy dnešní Evropskou unii „přátelsky“ infiltrovala a ovládla Čína. Jak to dokázala, se dá v mnohém odvodit z dnešní situace na trhu ekonomickém a politickém. Součástí fíglu se má stát benevolentní a masové rozdávání mobilních telefonů.

Je druhá půle 21. století a Brusel panáčkuje, jak tahá za nitě východní elita. Na kontinentě proběhla občanská válka, ale už covidová katastrofa, jak ji všichni pamatujeme, která začala v čínském Wu-chanu, byla záměr.

Sice tomu záměru bídně sloužily i životy desetitisíců čínských občanů, to se ale vládnoucím „Číňákům“ (jsou zde tak nazýváni) vyplatilo.

Stát se to nemohlo? Nebo leda v dystopii?

Omyl! Semlelo se to snadno a uvědomme si spolu s autorem, že válku vyhraje, kdo nejdéle a nejdokonaleji ukrývá před útokem záměr. A covidová epidemie byla příhodný, cíleně vytvořený test, jenž Číně ukázat, jak si stojí zbylý svět, především Evropa. Jak si asi poradí s krizemi obecně. Nebylo to valné! Mohli proto přijít. „Humanitární mise.“

Naštěstí všichni okupaci neakceptovali. Někteří vyjeli z měst a vstoupili do ilegality. Pro ten případ se vzdali mobilů. Ti, které představuje úvodní próza Jenkins, Bonzačka a vlci, se skrývají před čínskými drony v brdské přírodě, přičemž vypravěč má za sebou krutou likvidaci vlastní rodiny fanatickými klimatickými aktivisty. František Novotný, připomenu, za motto Čínské hry o dvou tazích vybral slova nedávno zesnulého Martina Amise: „Když nikoho nevytočíš, jaký má smysl psát?“

Aktivisté ale vystřízliví, jak vidíme, a dávno museli uznat, nakolik byli bláhoví. Plazí se i oni před Číňany, to ano, ale v samotné ilegální komunitě vládne soudržnost, kterou si okolnosti vynutily. I náš hrdina, plný původně nenávisti a zabíjející, se dávno přestal na aktivistech mstít. Soužití je nyní dáno společným nepřítelem a „už dnes vidíme názorový příkop napříč euro-atlantickou civilizací,“ upozorňuje autor. „Táhne se od Kalifornie přes východoamerické pobřeží a Británii, Francii, Německo po Slovensko, Polsko a pobaltské státy a staví proti sobě progresivisty a konzervativce. Obě strany konfliktu se neshodnou ani na tak zásadní biologické konstantě, jako je definice pohlaví, a v případě Spojených států se dnes dá v podstatě mluvit o studené občanské válce.“

S Novotným tedy smíme prožít éru, z níž demokracie vyprchala, a byla to naivní, zhýčkaná rozpolcenost lidstva, co otevřelo vrata chaosu. Diktátorství. Román o „čínské hře“ je tak varování a… Ano, pouze domýšlí trendy a předvádí, nakolik může být i okupace přijata s úlevou ve světě vyčerpaném bezuhlíkovými technologiemi a Zeleným údělem.

Evropa takto skutečně spáchala sebevraždu. V první části knihy prchá z převýchovného čínského tábora krásná dáma a komunita na periférii ji po zaváhání přijme, ale stejně není vyloučeno, že ušetřili agentku. Ve světě, kde se i tohle děje, už přitom neexistuje Izrael, anžto Čína dospěla k závěru, že ho smete. Pro jistotu; ale osobně věřím, že by se ubránil.

Židé (jak Novotný říká) byli vždy kanárky společnosti a naštěstí nebudou vyklučeni zcela. Snad i osídlí Mars! Ne že by o tomhle - technologicky promakaném - útěku tam Čína nic nevěděla… Ví. A aniž lidu - pod knutou - cokoli přizná, vede na Rudé planetě válku.

Vlastní román Nenebevzetí poručíka Frýdla následuje po vstupní povídce a má tři části (Město, Řeka, Hrad a elektrárna). Začíná jako nějaká americká drsná škola a je o policajtovi, kterému dominantně asistuje Ester, židovská to specialistka na umělou inteligenci. Jejich dobrodružství se odehrávají nějakých deset let po úvodních dějích. Poručík pražské kriminálky (33 let) původně pátrá po sedminásobném vrahovi a práci mu lehce stěžuje, nakolik musí vyvracet, že coby polda netáhne s okupanty. Že on není „politickej“ a řeší vraždy. Ale nezajímat se o politiku? Uzme si vás ona, když ji pošetile vynecháte.

František Novotný, mj. námořní kapitán, příběh staví na fakticky romantické plavbě-útěku z Prahy a proti proudu Vltavy. Cestu prokládá zastávkami na úplně konkrétních místech, jak je dnes už částečně známe, a podstatnou roli má Zvíkov (zase tolik se nezmění) a tamní kastelánka.

Je snad pátrač figura podstatně vyšší hry? V kapitole Řeka míří na lodi k tzv. Zóně alias radioaktivní oblasti potrefené spadem po zničení Temelína. Budějovice už jsou neobyvatelné, ale „venku“… Navzdory spadu tam vegetují lidé. A Frýdl, zdá se, neputoval jen za řešením zločinu a vlastní identitou, ale čeká ho i pouť mimo řeku.

Novotný Hrou navázal na dva starší romány. Oba stojí za přečtení. Prvním je jeho Křižník Thor (2013), druhým Simakovo dílo Když ještě žili lidé. Jak vzpomenete sami, nevěřícně tu vzpomínají na lidi „pozůstalí“ na Zemi, a totiž inteligentní psiska, považující už lidstvo za pouhou legendu. Na nové knize Františka Novotného uhrane a okouzlí vše, ale také toto propojení se světem klasika světové science fiction Clifforda D. Simaka (1904-1988), od jehož narození uplyne v létě již sto dvacet let.

Po dědečkovi z otcovy strany Šimákovi přitom byl Čech.

František Novotný: Čínská hra o dvou tazích. Ilustroval Jiří Světinský. Vydal Leonid Křížek, nakladatelství Elka Přes. Praha 2024. 320 stran.

Čínská hra ve dvou tazích - František Novotný | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví