Premiér Babiš (a jeho vláda) rozvrátila veřejné finance. Takový příběh vyprávěl nevládní tábor. V letech 2019, 2020 a 2021 hospodařila vláda schodkově: 28,5 miliardy Kč, 367,4 miliardy Kč a 500 miliard Kč (původně schválený rozpočtový schodek byl 320 miliard Kč).¹ Ministerský předseda Babiš (a jeho vláda) vyprávěl příběh o blahodárných účincích rozpočtových schodků při léčení čínské chřipky. Obecenstvo odměňuje příběh potleskem nebo pískotem. Podle gusta.

„Naše země se musí vrátit k tradici odpovědného hospodaření a vyrovnaných rozpočtů, proto výrazně zpřísníme fiskální pravidla. Zákon o rozpočtové odpovědnosti povýšíme na ústavní. Uděláme všechno, aby schodek do konce volebního období klesl na 1,5 % HDP“, hlásala opozice před volbami. Vyhrála. „Nahradili jsme předvolební rozpočet Andreje Babiše rozpočtem, který je skutečně protiinflační“, prohlásil premiér Fiala a představil státní rozpočet se schodkem 280 miliard Kč. Panečku, schodek snižuje inflaci. George Orwell má důstojného nástupce. Ministerský předseda Fiala ještě oznámil, že vláda představí rozpočtovou strategii pro následující roky.

Následující článek představuje laikům vládní záměry „rozpočtové odpovědnosti“ na roky 2023 až 2025. Pečlivý a podrobný popis inflace je tady, zde, tam a ještě. Používané výrazy jsou hodnotově neutrálními výroky na úrovni sdělení „voda je tekutina čirá bez chuti a zápachu“. Upozornění: zanechat čtení by nyní měli všichni čtenáři s nutkáním nadávat. Dále osoby přesvědčené, že inflace je zdražování, které způsobují emisní povolenky, vládní kovidová opatření, přetrhané dodavatelské řetězce, nedostatek čipů, poruchy v mezinárodní dopravě nebo válka na Ukrajině. Konečně osoby, které považují ekonomii za pavědu – toto je ekonomický text.

Ve středu, dne 11. května 2022 vláda představila (za nezájmu médií) elaborát pod názvem Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí České republiky na léta 2023 až 2025.² Rozpočtová strategie je (chvilka napětí, virbl bouří) stejně „protiinflační“ jako státní rozpočet na rok 2022. Saldo státního rozpočtu bude roku 2023 ve výši 414,3 miliardy Kč, roku 2024 ve výši 384,5 miliardy Kč a roku 2025 ve výši 360,6 miliardy Kč.

V relativním vyjádření k Hrubému domácímu produktu budou salda 5,1 %, 4,6 % a 4,1 %.³ Je zcela lhostejné, jestli Ministerstvo financí odhaduje vývoj Hrubého domácího produktu realisticky nebo nerealisticky (na rok 2023 je počítáno HDP v objemu 7 135,2 miliardy Kč a roku 2021 byl HDP zjištěn v objemu 6 120,6 miliardy Kč).

Ministerstvo financí konstatuje, že „pro rok 2023 činí maximální konsolidovaný hotovostní výdajový rámec státního rozpočtu a státních fondů, odvozený podle zákona č. 23/2017 Sb. a zaokrouhlený standardním způsobem na celé miliardy korun, celkem 2 191 miliard Kč, pro rok 2024 celkem 2 257 miliard Kč a 2 298 miliard Kč pro rok 2025“.⁴ „Předvolební rozpočet Andreje Babiše“ měl plánované výdaje ve výši 1 885,6 miliardy Kč. Je třeba ocenit přímočarost, že vláda ani nepředstírá návrat k „k tradici odpovědného hospodaření a vyrovnaných rozpočtů“.

Na tomto místě obvykle přichází námitka pana Prázdného, že schodky nejsou problém, protože máme v Kotlině nízkou zadluženost ve srovnání s jinými státy. Pro porozumění podstatě námitky mějme manželskou konverzaci, ve které praví manželka: „Táto, hoří nám barák“. Manžel klidně odvětí: „Klid mámo, sousedovi hoří barák také, a navíc ještě stodola“.

S druhou námitkou obvykle přichází paní Dutá. Schodky nutné, protože vláda musí investovat někam nebo podporovat něco. Vláda (resp. ministerští zaměstnanci) samozřejmě nejsou vůbec způsobilí k investování nebo podporování. Kdyby byli kompetentní, tak by nebyli zaměstnáni ve státním sektoru. Pracovali by v soukromém sektoru.

Rozpočtové schodky a následná nevyhnutelná inflace je „obhajitelná“ jediným způsobem. Vláda nechce zvyšovat daně, protože se jedná o viditelný způsob přerozdělování majetku. Paní Růžová pracuje, paní Fialová je zaměstnána. Vláda konfiskuje plody práce paní Růžové. Část věnuje paní Fialové a zbytek si ponechá. Všechno je křišťálově jasné. Je vidět produktivní a neproduktivní osoby.

Inflace je z pohledu vlády báječná věc. Mějme šatnu, do které si pan Jedna, paní Dvě a slečna Tři uložili kabáty. Šatnář jim vydal potvrzení na kabáty. Pan Květina se rozhodne pomoci lidem, kteří nemají kabáty. Vytiskne tři potvrzení na kabáty. Tyto věnuje lidem bez kabátů: panu Čtyři, paní Pět a slečně Šest. Ti nelení a vyzvednou si kabáty, které jim šatnář vydá. V ekonomické hantýrce se jedná o hru s nulovým součtem: zisky pana Čtyři, paní Pět a slečny Šest jsou ztrátami pána Jedna, paní Dvě a slečny Tři. Jenže tohle není vidět. Inflace je neviditelný způsob přesunu majetku ve společnosti.

Potíž nastane v okamžiku, kdy je peněz (potvrzení na kabáty) v hospodářství mnoho a statků (kabátů) málo. Kvantitativní uvolňování, rozpočtové stimuly (schodky) jsou noblesní názvy pro zvyšování množství peněz, které v našem civilizačním okruhu probíhá nejpozději od roku 2009. Úvěrový mejdan ještě neskončil, takže inflace roste. Na tři kabáty je šest potvrzení. Existuje jediná cesta, jak inflaci ukončit: přestat hospodařit schodkově, ukončit růst peněžní zásoby a nechat inflaci proběhnout. Rozpočtová strategie vlády jde opačným směrem. Úvěrový mejdan bude pokračovat. Platí pravidlo, kterému by mohla rozumět dokonce paní Nevěřící: čím delší je mejdan, tím horší je kocovina.

Modrý pták

1 MINISTERSTVO FINANCÍ: Státní rozpočet 2021 v kostce, strana 13, 2021, Ministerstvo financí, ISBN: 978-80-7586-046-0. [cit. 20. června 2022]. Dostupný na World Wide Web: https://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Informacni-letak_2021_Statni-rozpocet-v-kostce_v01.pdf

2 MINISTERSTVO FINANCÍ: Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí České republiky na léta 2023 až 2025, duben 2022, Ministerstvo financí. [cit. 20. června 2022]. Dostupný na World Wide Web: https://www.mfcr.cz/assets/cs/media/2022-05-11_Rozpoctova-strategie-CR-duben-2022.pdf

3 Ibid., strana 2

4 Ibid., strana 3