Jedno se Fialově vládě upřít nedá – buldočí cílevědomost. Ve středu přišel na vládu návrh ministra kultury stanovit „status umělce‟, načež se má vybrat 1400 prověřených soudruhů a soudružek a ti si rozdělí 126 milionů korun. Když to přišlo, mrkal jsem a říkal, sakra, o tom jsem přece už psal! Google mi pomohl a já mohu po necelém roce (text je z 26.7. minulého roku) převzít sakum pikum tehdejší úvodník:

Ministr kultury Martin Baxa má ve středu předložit vládě projekt na uzákonění statusu umělce. V doprovodné mediální omáčce se zdůrazňuje, že „problémem“ se zabývá i Evropský parlament. Už to je signál k nejvyšší obezřetnosti. „Jde o nástroj podpory nejohroženějším skupinám umělců a umělkyň. Jsme na začátku dlouhodobého procesu, který není ohraničený a definitivní a bude se vyvíjet v průběhu času v souvislosti s aktuálními potřebami,“ slíbil nedávno Baxa v souvislosti s demonstrací, která „status umělce“ požadovala.

Je to až závratné, jak se všechno obloukem vrací. Znovu tu jsou nápady, jak podporovat správné myšlenky a omezovat ty které neprojdou: kdo o tom bude rozhodovat a podle jakých kritérií, zní otázka. Za minulého režimu na to byl Český, respektive Federální úřad pro tisk a informace, zkratkou ČÚTI respektive FÚTI. Kontroloval produkci a penalizoval provinilce, čím nastolil autocenzuru. Co to je? O tom vám může vyprávět každý, kdo dnes něco píše a je pod dohledem, aby nebyl homofob a xenofob a antivaxer a putinofil a když je všechno dohromady, dostává statut dezoláta a antidemokratického krajního pravičáka.

S tím statutem umělce je to trochu něco jiného – zde jde čistě o prachy. Kdo dostane status umělce, dosáhne na státní peníze: ono už je dnes mimo mísu říkat něco o „penězích daňových poplatníků“, jelikož stát jede na dluh a ředí ho umělým zdražováním. Čímž jsme ohroženi všichni, ale dle Baxy jsou mimořádně ohrožení umělci, tudíž je třeba jim otevřít statní kasu. Ale komu? Na to je prostá odpověď, milý Watsone: budou komise, v nich zasednou mimořádně umělečtí umělci, protože míru uměleckosti nebude posuzovat žádný jouda. Možná se od ministra Baxy dozvíme podrobnosti, mohu se přihlásit jako poradce. Hodně pamatuji, všelijaké ty umělecké komise, kulatá razítka! Nicméně myslím, že ministr Baxa žádnou radu potřebovat nebude. Jakmile jde o rozdávání z cizího jsou tito lidé chytří dost.

_______________________________

Konec loňského úvodníku. Já nemusel měnit ani tu středu! Za ten rok se nezměnilo vůbec nic, blábol o „ohrožených umělcích‟ a Evropském parlamentu. Pikantní je, že ministr kultury je člen ODS a tato vláda bývá klasifikována jako „pravicová‟.

K věci dodám jen to, že o mé znalosti prostředí nemusíte pochybovat, jsem z umělecké rodiny, otec spisovatel, matka herečka, strýc malíř a táhne se to se mnou, syn fotograf, manželka herečka. Směle tedy mohu prohlásit, že umělecká komunita je banda vzájemně se přetahujících a na sebe řevnících a sobě nohy podrážejících parchantů, takže ta rvačka o 126 mega rozdaných mezi 1400 vyvolených bude zápas v bahně k pohledání. I když…

Zveřejněny byly parametry, kdo má nárok: kontrola bude tak šílená, že si o apanáž požádají jen nejotrlejší a náklady za zúřadování přesáhnou těch 126 mega alokovaných snad z unijních peněz (nestavíme silnice, stavíme rozhledny).

Česká politika

K demisi Heleny Langšádlové z postu ministryně pro vědu, výzkum a inovace: Zbytečné straně přidělili zbytečné ministerstvo, načež zbytečná ministryně dala zbytečně demisi. Na konečném výsledku nic z výše uvedeného nic nemění.