Aneb rychlý průvodce pro ekonomizující laiky 24.

Vzhledem k probíhajícímu nárůstu všech cen, je termín inflace všudypřítomný a vyjadřuje se k jeho příčinám kdekdo. Každý poučený laik nebo expert ví, že příčinami inflace jsou emisní povolenky, vládní kovidová opatření, přetrhané dodavatelské řetězce, nedostatek čipů, poruchy v mezinárodní dopravě, embarga na vývoz nebo dovoz, zvýšené ceny energií, válka na Ukrajině. Případně je inflace dovezená (nákladová) nebo cokoli dalšího alespoň vzdáleně relevantního. Eventuálně všechno dohromady.

Následující článek je zjednodušeným popisem pro laiky, protože pečlivý a podrobný popis inflace je tady, zde, tam a ještě. Upozornění: zanechat čtení by nyní měli všichni čtenáři, kteří již mají hotový názor na vznik inflace (vybrali si z výše uvedených možností) nebo považují ekonomii za pavědu – toto je ekonomický text.

Inflace je „všeobecný růst cenové hladiny zboží a služeb“. Případně „ztráta kupní síly peněžní jednotky“. Obsahově jsou obě vyjádření rovnocenná a sdělují, že na nákup stejného množství zboží je třeba vydat větší množství peněžních jednotek.

Pro pochopení vzniku inflace mějme hypotetické hospodářství, ve kterém účastníci produkují a spotřebovávají dva výrobky: alfa a beta. Transakce se uskutečňují se stálou peněžní zásobou 100 p. j. Jsou tedy zbytečné spekulace o původu zboží (místní nebo přespolní), preference zákazníků, struktura nákladů nebo cokoli dalšího.

Nyní nastane hospodářský šok: výrobci se rozhodli navýšit cenu výrobku alfa. Důvody zvýšení ceny jsou nekonečně lhostejné: pád asteroidu nebo změna vkusu zákazníků nebo cokoli dalšího. Cena je fenomén, který vyjadřuje relativní vzácnost statku, což ve skutečném světě znamená, že ceny vzácnějších statků rostou a ceny méně vzácných statků klesají.

V hypotetickém hospodářství nastane banální změna: zvýšené ceny výrobku alfa budou vyváženy nižšími cenami výrobku beta. Pokud včera obyvatelé utráceli např. 50 p. j. za zboží alfa, dnes byla zvýšena jeho cena o 50 %, tak zítra budou utrácet obyvatelé 75 p. j. a na zboží beta jim zůstane 25 p. j. při stálé měnové zásobě ve výši 100 p. j. Změnila se struktura cen, inflace zůstala beze změny, tudíž inflace není cenový jev.

Jak vznikne v hypotetickém hospodářství inflace při změně ceny výrobku alfa? Na scéně se objeví pan Růže, který zvýší peněžní zásobu (v ekonomické hantýrce tzv. akomoduje) o 25 p. j., což je rozdíl včerejší a dnešní ceny výrobku alfa. Platí obecný závěr, že 25 % zvýšení peněžní zásoby povede (za jinak stejných okolností) k inflaci ve výši 20 %. Změnila se (vzrostla) peněžní zásoba, inflace vzrostla, tudíž inflace je peněžní jev.¹

Bude-li předchozí popis vztažen ke skutečnému hospodářství, ve kterém se vláda rozhodne někoho podpořit a za tím účelem vydá dluhopis. Při stálé peněžní zásobě nahradí vládní výdaje soukromé výdaje (v ekonomické hantýrce tzv. vytěsňovací efekt) při nezměněné inflaci. Jde o stejnou situaci jako v případě růstu ceny výrobku alfa a poklesu ceny výrobku beta. Když centrální banka vyjde vládě vstříc a akomoduje vydané dluhopisy (zvýší peněžní zásobu), tak dojde k růstu inflace. Jedná se o stejnou situaci jako v případě zvýšení peněžní zásoby jako rozdílu včerejší a dnešní ceny výrobku alfa.

Parafráze slavného výroku Miltona Friedmana (Nobelova cena za ekonomii za rok 1976) by zněla asi takhle: není sporu o tom, že emisní povolenky a Green Deal mění strukturu cen, stejně jako vládní kovidová opatření, přetrhané dodavatelské řetězce, nedostatek čipů, poruchy v mezinárodní dopravě, embarga na vývoz nebo dovoz, zvýšené ceny energií nebo válka na Ukrajině. Žádný uvedený důvod nemůže vyvolat inflaci. Žádný z předpokládaných viníků nevlastní tiskařský lis, kterým by mohl tisknout kusy papíru, které nosíme po kapsách.

Pokud by snad někdo pochyboval o pravdivosti tvrzení, tak sděluji, že roku 2010 byl v oběhu objem peněz 2 759 968 mil. Kč (agregát M2, tzn. oběživo, jednodenní vklady plus vklady se splatností dvou let nebo s tříměsíční výpovědní lhůtou). Roku 2020 v objemu 5 179 738 mil. Kč.² Hrubý domácí produkt byl roku 2010 v objemu 3 962 464 mil. Kč a roku 2020 v objemu 5 694 623 mil. Kč.³ Produkt vzrostl za deset roků tempem 1,4krát, měnová báze za stejné období vzrostla 1,9krát.

Inflace byla, je a vždy zůstane peněžním jevem, takže jediný způsob ukončení inflace je vypnutí tiskařských strojů. Je možné takový názor označit za prehistorický, dogmatický, provinční nebo ještě jinak, což nic nemění na jeho platnosti. Paní Dutá a pan Prázdný však žádají akci a pan Růže odvážně zasáhne a vytiskne stohy papíru. Je třeba konat dobro. Fiat bonum, et pereat mundus.

Modrý pták

1 Odlišné jazykové vyjádření stejného jevu je, že 25% pokles peněžní zásoby povede (za jinak stejných okolností) k nárůstu kupní síly peněžní jednotky o 33 %.

2 ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA: Databáze časových řad ARAD, [cit. 16. května 2022]. Dostupný na World Wide Web: https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_period=12&p_sort=2&p_des=50&p_sestuid=57208&p_uka=3&p_strid=AAAADA&p_od=201001&p_do=202012&p_lang=CS&p_format=0&p_decsep=%2C

3 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Hlavní makroekonomické ukazatele, [cit. 16. května 2022]. Dostupný na World Wide Web: https://www.czso.cz/csu/czso/hmu_cr