28.10.2020 | Den vzniku samostatného československého státu


EVROPA: Koronavirus a klimatická změna

19.6.2020

Zkušenosti z průběhu a řešení koronakrize ovlivňují pohled na model klimatické změny a způsoby reakce na tento model.

Koronavirová epidemie (či pandemie?) byla zajímavou zkušeností, kdy jsme mohli mimo jiné sledovat, jak se vyvíjejí názory odborníků i neodborníků na tento jev. Do diskuse se se zápalem zapojovali a stále zapojují mnozí laici. Všichni jsme si všimli často rozdílných názorů dokonce i specialistů. Než vzpomínky vyvanou, vzpomeňme. Na začátku epidemie byli „chřipečkáři“ i „katastrofisti“, takové rozdělení vlastně trvá dodnes. Mělo jít o těžší chřipku zabíjející jen velmi staré a nemocné na jedné straně, na druhé straně se hovořilo a desítkách miliónů mrtvých. Byly doporučovány roušky, někdo tvrdil, že jsou zbytečné. Diskuse na toto téma nás doprovází dodnes. 

Proč byla smrtnost v jedněch zemích jiná než v jiných? Jaký je vlastně rozdíl mezi smrtností a úmrtností? Byla příčinou smrti dané osoby nemoc covid-19, nebo jenom doprovázela jinou, závažnější chorobu? Byly provedeny pokusy s takzvanou „stádní imunitou“. Co by se stalo, kdyby nebyla zavedena žádná karanténní opatření, víme to? Je příkladem třeba Brazílie? Bude virus mutovat směrem k lepšímu, či k horšímu? Kde se tu vůbec vzal? Nevznikl uměle v laboratoři? Vzniká po prodělané nemoci dlouhodobá imunita? Která karanténní opatření měla smysl a která ne? Proč nebyly nemocné prodavačky v hypermarketech? Nezabila karanténa kvůli odloženým lékařským zákrokům více lidí, než zachránila?

Dnes se ptáme, zda přijde druhá vlna nákazy, či nepřijde. Přijde-li, bude horší, nebo slabší? Názory odborníků nejsou jednotné. Objevují se nové průběhy nemoci, snad virus nenapadá pouze plíce, ale i cévní systém a mnoho dalšího. Budoucnost je nejistá.

Nebojte, nebudu zde rozebírat, zda je covid-19 větší hrozbou než třeba chřipka. Chtěl bych upozornit, jak je model koronavirové epidemie složitý, nejistý, jak se vyvíjí. A když řeknu model, tak se hned vynoří jiný, určitě důležitější, model klimatické změny. A na jeho základě předpovídané globální oteplování. A pak následuje otázka, jak věrohodný je model klimatické změny, když model koronavirové epidemie je tak nejistý a tak proměnlivý. Je model klimatické změny složitější a komplexnější než model koronavirové epidemie? Jestliže ano, pak by i jeho výsledky mohly být nejistější. Jde o zásadní otázku. Žádá se totiž po nás, abychom podstatným způsobem změnili svoje chování, a tušíme, že se po nás žádá dobrovolné zchudnutí. Protože je tu model klimatické změny.

Budu se zde zabývat otázkou, jak je klimatický model věrohodný a jak s ním racionálně nakládat. V pozadí nám pak stále bude poblikávat čerstvá koronavirová zkušenost.

Tedy: Je klimatický model složitější než model koronavirové epidemie?

Začněme od počátku. Nejpřesvědčivější složkou klimatického modelu jsou vlastnosti molekuly oxidu uhličitého. Ta absorbuje infračervené (tepelné) záření odražené od povrchu Země. Tento fakt je jednoznačný a měřitelný třeba spektrometricky. Část takto pohlcené energie vyzáří nazpět jako infračervené záření, částečně zpět k zemskému povrchu, částečně do okolního vesmíru. Další část pak zůstává „ukryta“ v molekule jako vibrační a rotační energie molekuly CO2, v konečném efektu se tak zvyšuje kinetická energie molekul plynů v atmosféře a tím i její teplota. Když vezmeme v potaz pouze tento fakt, tak je to jasné, závisí pouze na koncentraci CO2, jak se atmosféra oteplí.

Jenže co když začneme přemýšlet dál? Co když si vzpomeneme na základy fyziky ze střední nebo vysoké školy? Například že teplejší atmosféra se rozpíná a expandující plyn se ochlazuje. Vzniká zde navíc větší teplotní gradient mezi atmosférou a okolním vesmírem. A co vliv vodní páry? Vodní pára je také skleníkovým plynem. Na druhé straně mračna vodních par cloní sluneční záření. Co vliv tornád? Přibývá jich, nebo ne? Jestli ano, tak prachové částice i kapénky vymrštěné do atmosféry zvyšují kondenzaci vodní páry a vzniklá mračna cloní Slunce. Mluví se o oscilaci oběžné dráhy Země kolem Slunce. Co vliv oceánů? Nedojde v nich k namnožení organismů, které ve zvýšené míře budou konzumovat CO2? Konec tázání nedohlédnu. Problém je pro jednotlivce příliš komplexní a náročný na vzdělání. Existuje vůbec klimatolog, který rozumí každé části modelu? Tvrdím, že klimatický model je složitější než modely koronavirové epidemie.

Když mluvíme o klimatickém modelu, předpokládám, že má matematické vyjádření. Jde o tisíce rovnic a vztahů, které jsou řešeny v mnoha miliónech (a více) výpočetních kroků za pomoci superpočítačů. Je to tak? Může lidský jedinec takovému modelu rozumět? Jak ověřujeme jeho správnost? A opět, věřím, že tento matematický model změny klimatu je podstatně mohutnější než modely epidemiologické.

Zásadní problém takového modelu je, že jej vlastně nemůžeme testovat. Model předpovídá výsledky, které budou za 30 až 100 let, možná. O výsledcích epidemiologických opatření jsme se mohli přesvědčit během dvou měsíců. Po této době jsme mohli opatření změnit. Klimatický model ale říká „změň významně svoje chování a tvoje děti uvidí výsledek“. Model říká, co se stane, nezměníme-li svoje chování, to ale změníme zcela určitě. V tomto smyslu nemůže být realistický. Dá se předpokládat i množství zpětných vazeb, například kdyby extrémní klima poškodilo naši pozemskou ekonomiku, tak by to pravděpodobně ovlivnilo i produkci skleníkových plynů. Jak jsme viděli i během koronakrize. 

Kdybychom chtěli provést věrohodný test klimatického modelu, potřebovali bychom cca deset podobných Zeměkoulí, do jejichž atmosféry bychom vypustili trilióny tun CO2 a sledovali, co se bude dít. To je ovšem nesmysl. Model je netestovatelný. Klimatologové ovšem model testovali na historických datech. Jenže pomocí těchto historických dat model vznikl, a tak i testy musí vycházet. Což ví každý, kdo se zabýval i jednoduchou interpolací dat. Rovnice získaná interpolací má jen omezenou platnost při extrapolaci, tj. za hranicí dat, ze kterých vznikla.

Atmosféra se otepluje, to se dá změřit. Ledovce tají, to vidíme. Může za to ale člověk? A jak dlouho bude oteplování trvat?

Opravdu zásadní problém vzniká, když na základě klimatologických expertíz vznikají silná politická rozhodnutí, vzniká nový byznys, na něj navázaní lobbisté. Jak by to nyní vypadalo, kdyby klimatologové najednou změnili názor? Nyní už nemohou. Na hypotéze klimatické změny je založena jejich prestiž i živobytí. Tím se ale stávají nevěrohodní. Odteď jim už nelze tak úplně věřit. Čím více na model přísahají, tím více se modelu zavazují.

Pro běžného člověka tu tedy máme nepochopitelný a netestovatelný model a klimatology, kteří se stávají podezřelými. Co s tím? Založit a financovat, třeba na úrovni EU, instituci, která by úmyslně pěstovala vědecké klimaskeptiky? Někomu by to dodalo důvěru v klimatologii, někomu ne.

Podívejme se na další srovnání. V určitém okamžiku koronakrize začalo sílit volání po zohlednění ekonomiky. I záchrana bližního nemůže mít nekonečnou cenu. Karanténní opatření se začala uvolňovat rychleji, než možná i epidemiologové chtěli. Ekonomiku je třeba chránit, ostatně bez zdrojů nemůžete ani léčit, ani zachraňovat. Debata o ceně „Zeleného údělu“ se ale v Evropské unii příliš nevede. Jestliže oteplení planety hrozí ekonomickými ztrátami, nebude boj proti tomuto oteplení dražší, než ztráty z oteplení? Co nás „zabije“ víc - používání fosilních paliv, nebo jejich opuštění? Kde jsou ekonomické propočty? Během koronakrize naše politická opozice volala po jasném plánu. Kde je ale „jasný“ plán dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050?

Poznámka: Optimalizační problém se objevuje i u jiných zdravotních a ekologických témat. Např. máme odstraňovat ještě více automobilových zplodin (NOx, částice) a zachránit tak 500 lidí za rok, nebo prodloužit průměrný život o jeden rok a zlikvidovat dopravu osobními automobily, nebo preferovat dopravu? V současné době je preferováno zdraví a ekologie, ale často to není výsledek přání většiny.

Co z toho všeho plyne? Především je stále na místě stavět se ke klimatickému modelu a z něho vyplývajícímu globálnímu oteplování skepticky. Především k závěru, že jediným důvodem jsou emise oxidu uhličitého. Protože model nemusí být přesný či dokonce správný, je vhodné vyvarovat se radikálních řešení. Například: jestliže se v důsledku snahy o uhlíkovou neutralitu zhorší ekonomická situace (EU, České republiky), snížit rychlost implementace takzvaného European Green Deal.



Testujeme s Pampers: Vyzkoušejte dětské čisticí ubrousky s kokosovým olejem!
Testujeme s Pampers: Vyzkoušejte dětské čisticí ubrousky s kokosovým olejem!

99 % přírodních ingrediencí a 1 % šetrných složek pro ochranu pokožky. To jsou dětské čisticí ubrousky Pampers® Coconut Pure™, které můžete...






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.