19.3.2024 | Svátek má Josef


EKONOMIKA: Zeman, Michl, úvěry, úroky, inflace

28.5.2022

Aneb rychlý průvodce pro ekonomizující laiky 25.
Ve středu, dne 11. května 2022 jmenoval prezident republiky Aleše Michla do funkce guvernéra ČNB. Banální administrativní úkon vyvolal nadšení nebo zklamání. Proč? Dnešní bankovní radní a budoucí guvernér Aleš Michl byl jedním ze dvou členů bankovní rady, který hlasoval proti zvyšování úrokových sazeb.

Podle zklamaných reakcí znamená jmenování nového guvernéra konec zvyšování úrokových sazeb, což „rozvrátí hospodářství a rozjede inflační spirálu“. Podle nadšených reakcí znamená jmenování nového guvernéra konec zvyšování úrokových sazeb, které „zdražilo podnikům úvěry a ony se tuto vyšší cenu důležitého vstupu také snaží promítnout do cen svých výrobků, čímž přispívají k inflaci“. Jaký je fenomén úroku (úrokové míry nebo sazby), že jeho pohyb vyvolá vášnivá protimluvná prohlášení?

Následující článek je zjednodušeným popisem pro laiky, protože pečlivý a podrobný popis úrokové míry a úroku je tady a doplnění zde. Upozornění: zanechat čtení by nyní měli všichni čtenáři s nutkáním nadávat nebo považují ekonomii za pavědu – toto je ekonomický text.

Klíčem k řešení záhady úrokové sazby je faktor času. Není možné stejný časový úsek věnovat dvěma činnostem: chytat rybu a současně rozdělat oheň. Je třeba nějakou činnost konat „dříve“ a nějakou činnost konat „později“. „Dříve“ začínají lidé činnosti, které jim přinášejí vyšší užitek a naopak. Takže lidé upřednostňují „dnešní statky“ před „zítřejšími statky“. Úrokovou míru je možné interpretovat jako poměr cen dnešních statků a cen zítřejších statků. Nebo jako vyjádření cen dnešních statků v cenách zítřejších statků. První je vyjádřením diskontní míry, druhé je vyjádřením diskontované ceny (očištěné o časový faktor). Oba způsoby vedou ke stejnému výsledku.

Netrpěliví lidé mají vyšší časovou preferenci, zatímco trpěliví lidé mají nižší časovou preferenci. Lidé s nižší časovou preferencí jsou ochotni se vzdát dnešních statků výměnou za zítřejší statky, které subjektivně hodnotí o něco výše. Tak umožní dnešní spotřebu lidem s vyšší časovou preferencí, kteří jsou ochotni si za současnou spotřebu připlatit. Stručně a jednoduše: úrok (úroková míra) je fenomén, který určuje množství dostupných statků určených ke spotřebě v bezprostřední budoucnosti a množství statků určených na zaopatření ve vzdálenější budoucnosti.

Mějme situaci, ve které pan Fialový tráví veškerý čas zajištěním přežití: chytáním ryb rukama. Paní Růžová také chytá ryby, ale používá oštěp. Pan Fialový chce také oštěp, ale nemá ryby k obživě na dobu pořizování oštěpu. Nabídne paní Růžové následující směnu: půjčíte mně 10 ryb a já vrátím 12 ryb.

Pokud hodnotí paní Růžová oběť dnešní spotřeby 10 ryb výše, než zítřejší oběť 2 dodatečných ryb, tak paní Růžová nepřistoupí na směnu. Pokud hodnotí paní Růžová dnešní oběť spotřeby 10 ryb méně, než je odhadovaná oběť zítřejší spotřeby 2 dodatečných ryb, tak se směna uskuteční. Jinak řečeno, pokud paní Růžové úrok (zítřejší spotřeba) přinese vyšší užitek než dnešní spotřeba, tak si utrhne ryby od úst a pan Fialový si ihned pořídí oštěp.

V rozsáhlé ekonomice s peněžní směnou nahrazuje úroková míra rychlý pohled paní Růžové na hromádku nachytaných ryb. Úroková míra vzniká na finančním trhu, což je proces, ve kterém paní Růžová (resp. Spořivá) nabízí úspory panu Fialovému (resp. Podnikavému) k zapůjčení za úrok. Pokud je ve společnosti vysoká časová preference, tzn., lidé vysoce upřednostňují dnešní spotřebu před zítřejší, tak je méně statků uvolněno pro budoucí zaopatření. Tento fakt se projeví ve vysoké úrokové míře a naopak. Úvěrový trh je formován trhem dnešních a zítřejších statků a nikoli naopak. Úroková míra, kterou nabízejí finanční instituce na poskytnuté úvěry, se přizpůsobuje diskontní míře, kterou jsou očišťovány budoucí statky. Finanční trh je relativně malou částí „obecného trhu“, na kterém se dnešní statky směňují za zítřejší statky.

Pro paní Nevěřící odkazuji na statistiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které dokazují průměrný poměr cizího kapitálu ve finanční struktuře podniku ve výši 35 %. 1 Data pro Českou republiku svědčí, že v roce 2020 byl objem úvěrů obchodních společností 1 135 miliard Kč. Celková produkce (výrobní metoda včetně meziproduktů) roku 2020 dosáhla objemu 12 267 miliard Kč, 2 což dokazuje, že bankovní úvěry jsou pro firmy v nejlepším případě druhořadým zdrojem financování.

Výše uvedené údaje potvrzuje také bankovní statistika ČNB. Úvěry poskytnuté podnikům v Kotlině dosáhly v březnu 2022 výše 1 222 miliardy Kč.Z uvedeného objemu mají nejvýznamnější podíl dlouhodobé úvěry (673 miliardy Kč, tzn. 55 % z celkového objemu úvěrů).3 Dlouhodobé úvěry jsou používány na pořizování statků dlouhodobé spotřeby (stroje a zařízení, budovy), které nejsou citlivé na cenové výkyvy. Celková produkce (výrobní metoda včetně meziproduktů) v roce 2021 dosáhla objemu 13 526,8 miliard Kč.4 Je třeba doplnění nebo vysvětlení?

Nadšené nebo zklamané reakce na výši úrokových sazeb obvykle přicházejí od osob, které považují bankovní úvěr za zdroj blahobytu a hojnosti statků. Jsou přesvědčeny, že s rostoucí úrokovou sazbou klesá blahobyt a hojnost statků a naopak. Nechápou, že úspora je nespotřebovaný statek, nikoli bankovka.

Modrý pták

1 OECD: Financing SMEs and Entrepreneurs 2018, Paris, OECD Publications, 2018, Statistical resources on SMEs and entrepreneurship finance, ISBN 978-92-64-28957-4, [cit. 19. června 2018]. Dostupný na World Wide Web: https://www.oecd-ilibrary.org/industry-and-services/financing-smes-and-entrepreneurs-2018_fin_sme_ent-2018-en

2 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Databáze národních účtů, HDP výrobní metodou (ceny roku 2020), [cit. 24. května 2022]. Dostupný na World Wide Web: https://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_prod

3 ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA: Bankovní statistika, 2022, [cit. 24. května 2022]. Dostupný na World Wide Web: https://www.cnb.cz/cs/statistika/menova_bankovni_stat/bankovni-statistika/bankovni-statistika/

4 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Databáze národních účtů, HDP výrobní metodou (ceny roku 2020), [cit. 24. května 2022]. Dostupný na World Wide Web: https://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_prod