30.6.2022 | Svátek má Šárka


EKONOMIE: Zastřelte ekonomy! Neumějí předpovídat! (5)

8.3.2022

aneb Rychlý průvodce pro ekonomizující laiky 20

„Bankovní rada České národní banky na svém únorovém zasedání zvýšila dvoutýdenní repo sazbu na 4,50 %.

Následovaly reakce kladné až pochvalné nebo záporné až odsuzující: „Teoretici z ČNB odtržení od reality pokračují v destrukci naší ekonomiky“. Jak je možné zničit (budovat) hospodářství prostřednictvím „nějakého čísla“? Jaký je fenomén úroku (úrokové míry nebo sazby), že jeho pohyb vyvolá vášnivé prohlášení expremiéra?

Cílem závěrečného článku série (předchozí díly jsou tady, zde, tam a ještě) je ukázat jev úroku jako nevyhnutelnou součást lidského jednání. Upozornění: zanechat čtení by nyní měli všichni čtenáři, kteří považují ekonomii za pavědu – toto je ekonomický text. Dále by měli zanechat čtení matadoři, kteří znají ekonomické učebnice. V článku budou pouze údaje, informace (seřazené údaje) nebo znalosti (v kontextu interpretované informace), které již znají. Čtením článků (a psaním komentářů) by mrhali vzácnými zdroji.

Zdánlivý rébus jevu úroku vyřeší pochopení faktoru času: jedná se o vzácný statek (lidský život není věčný), kterým je třeba šetřit. Důvod je banální: není možné stejný časový úsek věnovat dvěma činnostem: šít roušky nebo psát článek. Je třeba nějakou činnost upřednostnit, tzn. konat „dříve“ a nějakou činnost upozadit, tzn. konat „později“. „Dříve“ začínají lidé činnosti, které jim přinášejí vyšší užitek a naopak. Jednoduchý závěr je, že lidé preferují (upřednostňují) „dnešní statky“ před „zítřejšími statky“. Tento jev se (v ekonomické hantýrce) nazývá časová preference a vyjadřuje kolikrát člověk subjektivně více oceňuje současné statky před budoucími statky, což je sofistikovanější verze rčení: „lepší vrabec v hrsti než holub na střeše“. Intenzita (síla) časové preference, tzn. subjektivní ocenění časové preference se mění od člověka k člověku. Netrpěliví lidé mají vyšší časovou preferenci, zatímco trpěliví lidé mají nižší časovou preferenci. Lidé s nižší časovou preferencí jsou ochotni se vzdát dnešních statků výměnou za zítřejší statky, které subjektivně hodnotí o něco výše. Tak umožní dnešní spotřebu lidem s vyšší časovou preferencí, kteří jsou ochotni si za současnou spotřebu připlatit.

Síla (intenzita) časové preference se nazývá úrok a poměr časových preferencí se nazývá úroková míra. Úrokovou míru je možné interpretovat jako poměr cen dnešních statků a cen zítřejších statků. Nebo jako vyjádření cen dnešních statků v cenách zítřejších statků. První je vyjádřením diskontní míry, druhé je vyjádřením diskontované (očištěné o časový faktor) ceny. Oba způsoby vedou ke stejnému výsledku. Bez odkladů přiznávám, že předchozí hodnotově neutrální souvětí jsou „pohozenou kolečkovou bruslí“ (copyright Loki_F). Smyslem je otevření prostoru pro zásadní terminologické střety nebo argumentům o nadřazenosti formálních zápisů nad verbálním popisem.

Stručně a jednoduše: úrok (úroková míra) je fenomén, který určuje množství dostupných statků určených ke spotřebě v bezprostřední budoucnosti a množství statků určených na zaopatření ve vzdálenější budoucnosti. Působí při každém hodnocení vnějších vlivů, protože jsme ve světě vzácnosti je nezbytné volit mezi dnešním uspokojením a zítřejším uspokojením.

Mějme situaci, ve které pan Fialový tráví veškerý čas zajištěním přežití: chytáním ryb rukama. Paní Růžová chytá ryby také, a ještě si vylepšuje živobytí sběrem hrušek. Paní Růžová nechytá ryby rukama, ale používá oštěp. Pan Fialový chce také oštěp, ale nemá ryby k obživě na dobu, kdy bude pořizovat oštěp. Nabídne paní Růžové následující směnu: půjčíte mně 10 ryb a já vrátím 12 ryb. Paní Růžová souhlasí a poskytne ryby z nahromaděných zásob. Za svoji dnešní trpělivost (omezení spotřeby) bude zítra odměněna. Dvě ryby jsou úrok, tzn. zítřejší odměna za újmu spojenou s omezením dnešní spotřeby.

Na tomto místě se obvykle objeví slečna Červená s dvěma námitkami. První námitka slečny Červené obvykle bývá, že paní Růžová je lakomá mrcha, protože neměla vůbec přistoupit na úrok. Správně měla poskytnout ryby panu Fialovému bezplatně kvůli sociální kohezi nebo solidaritě a inkluzi nebo společenské odpovědnosti nebo všechno dohromady. V dřevních dobách používala nejstarší a nejstabilnější obchodní korporace v dějinách lidstva aktuálně naprosto politicky nekorektní termín: křesťanská láska. Úrok nebyl populární v žádných časech. Dlužníci byli protěžováni vždy. Bezpochyby a nesporně proto, že vládcové byli největšími dlužníky. Časy jsou stále stejné.

Druhou námitkou slečny Červené obvykle bývá, že „svět je složitější než primitivní příklad transakce dvou účastníků“. Následovaný výčtem dramat a tragédií, které vyplývají z většího počtu účastníků a transakcí (nejspíš dozvuky z éry populárního sloganu o přeměně kvantity v kvalitu). Toto jsou oblíbené nástroje slečny Červené k odvedení pozornosti od nesporného faktu, že konzumaci ryby musí předcházet chycení ryby.

Jak je tomu v rozsáhlejší ekonomice s peněžní směnou? Existenci dostatečných reálných úspor k provedení investice lidé v komplexní společnosti nemohou zjistit rychlým pohledem na počet sebraných hrušek a nachytaných ryb. Informaci o počtech hrušek a ryb – tedy o vzácnosti a dostupnosti reálných zdrojů – přenáší v rozsáhlé ekonomice cenový systém a v tomto konkrétním případě finanční trh s důležitým jevem – úrokovou mírou. Finanční trh je proces, ve kterém paní Růžová (resp. Spořivá) nabízí úspory panu Fialovému (resp. Podnikavému) k zapůjčení za úrok, resp. za úrokovou míru. Pokud je ve společnosti vysoká časová preference, tzn., lidé vysoce upřednostňují dnešní spotřebu před zítřejší, tak je méně statků uvolněno pro budoucí zaopatření. Tento fakt se projeví ve vysoké úrokové míře a naopak.

Pravdivost předchozích tvrzení je testovatelná na mezní situaci konce světa. Mějme situaci, že apoštolové apokalypsy (opět) oznámí, že nastane konec světa. Tentokrát do planety Země narazí obrovský asteroid. Lidé uvěří. Výrobní faktory budou bezcenné a nebude třeba omezovat současnou spotřebu kvůli jejich obnově. Budoucí statky (po ohlášeném konci světa) budou zbytečné, tudíž je nikdo nezačne vyrábět nebo dokončovat. V takové situaci úroková míra nejen nezmizí, ale bude překračovat všechny meze. Bude preferována pouze a výhradně současná spotřeba. Budoucí spotřeba bude úplně ignorována. Cena dnešních statků vyjádřená v cenách budoucích se bude „dotýkat hvězd“. Následně apoštolové apokalypsy (opět) oznámí, že výpočty byly mylné a asteroid planetu Zemi nezasáhne. V takové situaci budou podnikatelé, kteří vyráběli statky s datem dokončení po ohlášené apokalypse, odměněni zisky překračujícími všechny meze. Úroková míra se vrací do „běžného poměru“ mezi spotřebou statků pro bezprostřední budoucnost a vzdálenější budoucnost.

Uvedený důkaz vede k závěru, že úvěrový trh je formován trhem dnešních a zítřejších statků a nikoli naopak. Úroková míra, kterou nabízejí finanční instituce na poskytnuté úvěry, se přizpůsobuje diskontní míře, kterou jsou očišťovány budoucí statky. Finanční trh je relativně malou částí „obecného trhu“, na kterém se dnešní statky směňují za zítřejší statky. Úvěrový trh je „podmnožinou trhu současných a budoucích statků, hraje druhotnou a závislou roli navzdory faktu, že je nejviditelnější pro širokou veřejnost“ (J. H. de Soto). V České republice je úvěrem financováno maximálně 30 % produkce statků. Zbytek je financován přímo svými vlastníky (přímými vklady, půjčkami nebo akciemi) nebo ze zisku běžného období a z nerozděleného zisku předchozích období.

Svět bez úroku by nutně znamenal, že se lidé vůbec nestarají o dnešní spotřebu, a tudíž by měla dnešní ryba pro paní Růžovou menší hodnotu než dvě ryby za deset roků. V současnosti je úroková míra manipulována centrálními bankami, které předstírají znalost „optimální společenské časové preference“. Úrok je kategorií lidského jednání. Jedná se o číselné vyjádření intenzity subjektivní časové preference a manipulace s ní jen nabourává schopnost společenské koordinace prostřednictvím cenového systému. Dnešní regulace je vždy pokusem o nápravu škod způsobených včerejší regulací. A pes jitrničku sežral. Kdyby regulátor opravdu něčemu rozuměl, tak by nebyl regulátorem. V pěti dílech seriálu o ekonomické metodologii bude dosaženo na konci tohoto souvětí mety 8 615 slov, po kterých závěrem dodám tři další. Stát je ničemný!



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!