... kvůli našim zákonům

Stejně jako v mnoha letech minulých se také letos již za pár desítek hodin objeví na ulicích tradiční kádě s tekoucí vodou a živými vánočními kapry. K uvedené tradici přitom v posledních letech patří i relativně stabilní cena, bez ohledu na to, jak se v průběhu roku vyvíjely podmínky chovu kaprů v našich rybnících. To ale může být letos naposled.

Na první pohled nenápadná novela zákona o daních z nemovitostí, která již prošla třetím čtením v Poslanecké sněmovně parlamentu ČR, totiž změnila jeden z četných paragrafů tohoto zákona, přičemž výsledkem bude daň z nemovitostí placená od příštího z veškeré plochy rybníků v naší zemi. To se na první pohled může zdát jako celkem logické opatření, kdyby ovšem byly daněny rybníky sloužící výhradně k produkci sladkovodních ryb, a bylo by tak daněno komerční podnikání. Tak to ale není.

Na většině našich rybníků je státem podnikání z důvodu ochrany přírody a krajiny omezeno, takže na nich nelze plnohodnotně komerčně hospodařit. To samo o sobě je celkem chvályhodné, každý rybník, i ten komerčně využívaný, je zároveň významným krajinným prvkem tu zadržující vodu, tu tvořící její zásobu v době nedostatku srážek, přispívající navíc ke stabilitě lokálního klimatu a umožňující rozvoj ohrožených druhů rostlin a zvířat. Jinými slovy, jde o vodní plochy se statutem veřejného zájmu, a míra veřejného zájmu je následně vyjádřena mírou regulace rybníkářských a rybářských aktivit. Pakliže ale stát hodlá z těchto ploch vybírat daně, lze téměř bez nadsázky konstatovat, že zdaňuje veřejný zájem. Což filosoficky není zrovna moc pochopitelné.

Pakliže se přitom na novele v popsaném bodu nic nezmění (a poslední šance je ještě při posouzení novely v Senátu), pocítí podle všeho dopad novelizace kromě rybářů také spotřebitelská veřejnost. Státem omezené hospodaření se totiž v ČR týká přes 90 procent plochy rybníků (celkem je u nás zhruba 52 000 hektarů rybníků), z jejichž ploch se díky tomu do současné doby daň z nemovitostí neplatila. Pakliže se ovšem bude platit daň z veškerých ploch rybníků v ČR, zcela jistě se tím zvýší náklady na produkci sladkovodních ryb v ČR. Logickým výsledkem bude růst cen našich sladkovodních ryb, včetně vánočních kaprů.

Domácí sladkovodní produkce po otevření hranic již léta bojuje s často levnější produkcí mořského rybolovu (s tím se nedá při neexistenci moře nic dělat), ale i se sladkovodní, ne vždy kvalitní produkcí ze zahraničí (symbolem je především pangas). Situace se spíše zhoršuje, cenovou konkurenci i dobrou image si drží v současné době prakticky jen tuzemský kapr a částečně pstruh, ten v obchodech ale často nepochází z tuzemských vod. V poměrně tvrdé konkurenci přitom rozhodují doslova desetníky nebo jednotky korun. Pakliže tak ČR zdaní již i tak omezené podnikání při produkci sladkovodních ryb, podváže tím cenovou konkurenceschopnost domácí produkce v čele s kaprem. To je za situace, kdy stát vynakládá množství peněz na propagaci domácí produkce a nabádá spotřebitele, aby při nákupech preferoval tuzemské potraviny, poněkud kontraproduktivní…