19.3.2024 | Svátek má Josef


USA: Přichází demokratický socialismus

8.12.2021

Chcete nám sebrat průmysl? Sebereme vám peníze!

600 miliard dolarů – to představuje částku rovnající se přibližně deseti státním rozpočtům České republiky. Nebo jde také o bezmála dvaapůlnásobek českého HDP. A přesně tolik peněz chtějí dohromady stáhnout republikánské státy ze soukromých bank, které škodí jejich hospodářství.

„Stejně jako každý stát zastoupený v tomto dopise je jedinečný ve své legislativě a ekonomice, tak i naše akce budou mít různé formy. Zastřešující cíl našich akcí však bude stejný – chránit ekonomiky, pracovní místa a energetickou nezávislost našich států před neoprávněnými útoky na naše kritická průmyslová odvětví.“

Pokladníci proti Bidenovi

To napsali ve svém dopisu pokladníci států Západní Virginie, Arizony, Arkansasu, Idaho, Louisiany, Missouri, Nebrasky, Severní Dakoty, Jižní Karolíny, Jižní Dakoty, Utahu, Wyomingu, Alabamy, Texasu a Kentucky.

Dopis je určený americkým bankám, které už prezentovaly své upřímné odhodlání plnit pošahané environmentální cíle vlády Josepha Bidena tak, že omezí investice a poskytování úvěrů ekologicky neudržitelným firmám. (V České republice je v tomto daleko nejdále Komerční banka, která na to jde módně a „po pirátsku“, když nabízí drobným investorům možnost investovat do udržitelných firem. A pro mne vůbec největší marketingová tragikomedie je nabídka ČEZu na instalace solárních elektráren.)

Státní funkce „pokladníka“ (treasurer) je kombinace české pozice ministra financí a guvernéra národní banky. Pokladník spravuje peněžní prostředky státu a současně je také bankéřem státu, tzn. že určuje, kde konkrétně jsou uloženy státní finance a kam budou investovány. Funkce je zřízena ve většině (48) států unie. Někde je pokladník jmenován guvernérem státu, někde jde o přímo volenou funkci ukotvenou v ústavě a někde je pokladník jmenován státním parlamentem.

V České republice existuje jiný formát, jak nakládat s penězi státu. Nezávislá Česká národní banka vede státu bankovní účty v podstatě jako standardní bankovní ústav a pak máme politické ministerstvo financí, které dohlíží na plnění limitů státního rozpočtu, které jsou stanoveny každoročním zákonem.

Co bude s americkým průmyslem?

Dopis patnácti amerických států reaguje na Bidenovy bláznivé proklamace na poli ekologismu v rámci boje proti americkému průmyslu.

Signatáři v dopise hovoří o frontálním útoku federální vlády na tradiční americký životní styl. Biden podle zástupců těchto států odvádí americký průmysl pryč ze země z důvodu jeho jiných (zřejmě obchodních) zájmů v zahraničí.

Vláda Josepha Bidena se snaží s fanatickým úsilím naplnit své předvolební cíle, které by se daly zestručnit jako úsilí vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů, a pro prosazení této politiky se snaží potlačit spalování fosilních paliv.

To je mimochodem jeden z důležitých důvodů, proč cena benzínu pro americké spotřebitele vyrostla o dost výše, než kdekoliv na světě. Biden totiž zakázal vydávat nová povolení k těžbě ropy a zemního plynu na federální půdě, zvýšil licenční poplatky za již povolenou těžbu, zakázal stavbu nového ropovodu z Kanady, který předtím prezident Trump povolil, a ještě předtím Obama jako první zakázal, a snaží se také o odstavení těch současných.

Biden se také vůbec nestydí obtelefonovávat významné producenty benzínu, aby cenu benzínu snížili. Ti však mají velké problémy s financováním, neboť Biden vedle tohoto telefonování vyvíjí také velký tlak na jejich banky, aby těmto firmám ve jménu záchrany planety nepůjčovaly. Tato vskutku zajímavá schizofrenní poloha Josepha Bidena dokládá, jak nebezpečný je klimatický plán ve skutečnosti.

„Sociálně spravedlivé úvěry“

Na druhou stranu Biden tlačí na demokratické senátory, aby potvrdili ve funkci kazašskou marxistku Saulu Omarovou, která má z pozice šéfky Úřadu měnového kontroly připravit americké banky na tento bolestivý přerod. Nakonec, jak sama prohlásila, tyto firmy by měly zkrachovat…

V klimatické krizi vidí Biden a jeho tým socialistických plánovačů také ekonomickou nespravedlnost. Tato nečekaná souvislost pochopitelně vůbec neexistuje, ale přesto je – jak říká Václav Klaus st. – s notnou dávkou fabulace „vypointována“.

Biden požaduje potlačit fosilní paliva a současné vyzdvihnout sociálně spravedlivé úvěry, na což už několik velkých bankovních ústavů reagovalo, když nabídlo speciální úvěry pro menšiny. Afrocentristé sice souhlasně přikyvují, ale hamižně dodávají, že běloši mají staletý ekonomický náskok, a tak se už zcela otevřeně hovoří o nenávratných půjčkách pro menšinové podnikatele. Co tento nápad způsobí na volném trhu? Někteří analytici se domnívají, že dotace způsobí značné cenové výkyvy a přinesou celý seriál bankrotů. Na jedné straně těch, kteří se – jak se říká – pro podnikání nenarodili a dotace nevyužijí účelně, a pak těch, kteří tlak konkurenta s dotacemi jednoduše neustojí.

Synergie rasové problematiky a přechodu federace na obnovitelné zdroje je ve skutečnosti postavena na vyvinutí ekonomického tlaku se snahou vytvořit nový politický systém, který je jakousi variantou na Dubčekův „socialismus s lidskou tváří“, jen se mu říká demokratický socialismus. Souhra progresivististů z Demokratické strany s předáky z hnutí Black Lives Matter má tak pro nás už daleko jasnější motivy.

Člověku by se chtělo napsat, že z násilí po smrti Georga Floyda američtí černoši vytěžili levné úvěry a možná i takové, které nebudou muset nikdy vracet – jako formu odměny od Demokratické strany za jimi způsobený zmatek před posledními prezidentskými volbami. Taková paušalizace by však byla smutným nepochopením politické orientace amerických černochů. Ti jednak nejsou zdaleka všichni levicoví a jednak považovat Black Lives Matter za čistě černošské hnutí je též víc než mylné.

Co však s velkou objevitelskou hrdostí napsat můžeme, je konstatování, že tímto letním revolučním vzepřením si levicoví Američané vysloužili daleko rozsáhlejší sociální transfery a další upevnění Obamovy zkázonosné myšlenky, že Američané budou v suchu a teple obchodovat s akciemi a Číňané pro ně ve špíně uhlíkatého hospodářství všechno a levně vyrobí.

Inspirace pro ODS?

Patnáct států Unie má tedy v úmyslu svým dopisem z minulého týdne nejprve bankám pohrozit, ať na Bidenův klimatický špek neskočí, a pokud hrozba nezabere, oslabí tyto banky likvidací svých vkladů.

Za tímto ekonomickým bojkotem stojí republikánský pokladník ze Západní Virginie, Riley Moore. Věří, že se k této patnáctičlenné koalici připojí i zbylých sedm republikánských států, a vytvoří tak silnou koalici jako hráz Bidenovým nebezpečným nápadům.

Nejde však o žádný blesk z čistého nebe. Podobnou iniciativu můžeme ze strany těchto států zaznamenat už v květnu, kdy upozornily klimatického cara Johna Kerryho na nebezpečnost jeho úsilí dosáhnout přijatelného počasí do roku 2030 a toho velmi pěkného do 31. 12. 2050, kdy by se měla americká ekonomika nacházet v uhlíkové remíze.

Snahu těchto států můžeme vidět jako zřetelný protipól české ODS, která ústy svého předsedy Petra Fialy prohlásila, že bojovat s evropským Green Dealem je marné a že je výhodnější se spíše zabývat tím, jak na něm vydělat. Politolog Fiala však při svém apelu na typicky český přístup jaksi zapomíná na změnu politických poměrů, která je v plánované ekonomice nutnou samozřejmostí, a tak Čechům vlastně slibuje návod, jak jíst teplý bůček bez chleba.

Vtipné postřehy europoslance Jana Zahradila k politice EU jsou sice často přiléhavé, nicméně zrovna Zahradil představuje zřejmý okraj této liberálně konzervativní partaje. Mainstream politiky ODS představuje rezignovaný Fiala a nikoliv volnomyšlenkář Zahradil.

Co se týče celé chystané české vlády, představuje slepenec směrů, což přinese nejen problémy v komunikaci, ale především jakousi populistickou nezásadovost, až velmi podobnou té z nedělního sitcomu „Čau lidi“. Co nás po pořádné porci teplého bůčku z bezchlebové kuchyně EU čeká? Ještě dražší benzín a nejen drahá elektřina, ale i její nedostatek. Říkají, že se to nestane, ale stane .

Ze svářeče pokladníkem

Republikánský pokladník ze Západní Virginie, Riley Moore (41) je ve funkci od letošního ledna. Pochází z republikánské rodiny, kde se to politiky jen hemží. Moorův dědeček býval guvernérem Západní Virginie (svou dvaatřicetiletou politickou dráhu však ukončil neslavně – ve vězení), teta Shelley Moorová Capitová bývala senátorkou Kongresu a bratranec Moore Capito je členem státní Sněmovny (West Virginia House of Delegates).

Pokladník Moore je vyučeným svářečem. Bakalářem veřejné správy se stal na George Mason University ve Virginii a magisterské studium bezpečnostních věd dokončil na National Defense University ve Washingtonu, DC.

Riley Moore

Moore (na obrázku) je ženatý, s manželkou Guillerminou mají dvě dcery a žijí v Harpers Ferry v Západní Virginii.

Ve volbách 3. listopadu porazil úřadujícího demokrata Johna Perdueho celkem přesvědčivě v poměru získaných hlasů 56,31 : 43,69 procent. Perdue se tak posedmé v řadě pokladníkem už nestal. Pokladník ze Západní Virginie spravuje aktiva o hodnotě okolo 16 miliard dolarů (asi 352 miliard korun).

Západní Virginie je republikánská pevnost, jde o malý bělošský stát. Více se můžete o státu dočíst zde.

Převzato z webu Konzervativní noviny se souhlasem redakce.