Americký prezident předhodil syrské Kurdy Turkům

Donald Trump v pondělí prohlásil, že stáhne americké vojáky ze severovýchodní Sýrie u tureckých hranic a nebude stát v cestě turecké operaci proti syrským Kurdům. Jeho oznámení šokovalo demokraty, jeho republikánské spolustraníky i americké spojence v čele s Kurdy, které Turkům vydal na milost a nemilost. Prezident Erdoğan chce proti nim zakročit už dlouho; označuje syrsko-kurdské Lidové obranné jednotky (YPG) za teroristy a obviňuje je z neexistujících útoků na turecké pozice.

Spojené státy přitom v srpnu turecké invazi zabránily, když se s Tureckem dohodly na společném vybudování takzvané bezpečné, třicet kilometrů široké zóny u tureckých hranic. Kurdové se neradi podvolili, stáhli z vytyčeného území těžké zbraně a zrušili své obranné pevnosti, aby se invazi vyhnuli. Mají své zkušenosti – Turci k nim vpadli už dvakrát, v roce 2016 a vloni. Spolu se svými spojenci vyhnali z domovů na 300 000 Kurdů, zničili nebo zabavili jejich domy a majetek a nastěhovali do nich Araby z jiných částí Sýrie. V okupované oblasti se dodnes bezdůvodně zatýká a lidé beze stopy mizí. Erdoğan chce syrské Araby usídlit i v plánované bezpečnostní zóně, která je tradičně kurdská; v Turecku jich má přes tři a půl milionu.

Kurdské Syrské demokratické síly (SDF) jsou nejspolehlivějším americkým spojencem v syrské válce a nejúčinnějšími bojovníky proti Islámskému státu; bez nich by džihádisté poraženi nebyli. V bojích padlo na 11 000 Kurdů, zatímco americké ztráty byly díky jejich nasazení mizivé. Právem se teď cítí zrazeni. Trumpovo rozhodnutí označili za podraz.

Trump dokonce prohlásil, že si „Kurdové musí pomoci sami“, „v Normandii s námi nebojovali a bojují za svou vlastní zemi“, a naznačil, že jejich podpora je pro Spojené státy příliš nákladná. Jediným telefonátem s Erdoğanem povolil invazi do cizí země a začal Američany z oblasti okamžitě stahovat.

Reakce na jeho krok byly výhradně odmítavé. Trumpovo rozhodnutí zaskočilo i jeho vlastní poradce; prezident je očividně s nikým nekonzultoval. Když ale zjistil, jak malou má podporu, začal couvat – pohrozil Turecku, že ho „hospodářsky zničí, jestli překročí meze“, a tvrdil, že Kurdy neopustil.

Turci mezitím dokončili přípravy k invazi a ve středu útok zahájili. Jen během prvního dne zabili devatenáct kurdských bojovníků a osm civilistů a vyhnali z domovů na 60 000 lidí, uvedla exilová Syrská observatoř lidských práv.

Kurdové prohlásili, že budou svůj stát Rojava, který si v syrské občanské válce vybojovali, bránit všemi prostředky. Varují, že vypukne regionální válka podél celých 600 kilometrů dlouhých syrsko-tureckých hranic, a ta ohrozí i tábory se zajatými členy Islámského státu. Bránit Sýrii před zahraniční invazí hodlá i režim Bašára Asada, a turecký záměr kritizoval dokonce i Írán.

Trumpovo prohlášení pobouřilo i jeho nejvěrnější stoupence, jako je senátor Lindsey Graham, který Turecku pohrozil zavedením sankcí. Otřáslo také důvěrou všech amerických spojenců a znepokojení vyjádřila Evropská unie i OSN – ale nic víc.

Nového konfliktu a zmatků mohou využít zbytky Islámského státu, který má v regionu stále hodně ozbrojenců. Kurdové varují, že zajatci budou moci uprchnout, spojit se se zbytky džihádistů, kteří se přeskupují v severním Iráku, a znovu obsadit některá území. V kurdských táborech je až 20 000 ozbrojenců a 74 000 jejich žen a dětí. Kurdské úřady ve středu vyhlásily všeobecnou mobilizaci a podle britských Timesů povolávají do zbraně i jednotky střežící tábory.

Turecká invaze možná Kurdy přinutí spojit se se syrským režimem. Ten je už ke spolupráci vyzval a Kurdové ji zvažují.

Následky invaze však mohou být nedozírné i pro Turecko – celý konflikt se může přelít i na jeho území a způsobit vleklou partyzánskou válku nepřetržitých kurdských útoků na turecké cíle. Kurdové ani jinou možnost nemají – proti vyspělé turecké armádě, druhé největší v NATO, nemají šanci se ubránit. Když je USA „zásobovaly zbraněmi“, jak připomněl Trump, žádná vyspělá výzbroj mezi nimi nebyla. Nemají ani protiletecké a protitankové střely.

Analytici také zpochybňují americké tvrzení, že se Turecko „postará“ o zajaté členy Islámského státu na kurdském území. Není vůbec jasné jak – a navíc je známo, že Ankara s džihádisty dlouho spolupracovala a umožňovala jim přechod hranic do Sýrie.

Rozhodnutí Donalda Trumpa šokovalo i jeho největšího obdivovatele Izrael, který amerického prezidenta považoval za svou nejpevnější oporu; když ale zradil Kurdy, může zradit i Izraelce. Turecká invaze a následná válečná vřava poslouží jeho největšímu nepříteli Íránu, který se už dlouho snaží vybudovat koridor z Teheránu přes Irák a Sýrii až ke Středozemnímu moři v Libanonu se základnami a sklady zbraní proti Izraeli. Izraelská armáda mu tento plán už řadu let maří leteckými údery. Američtí vojáci a kurdští bojovníci zatím stojí plánovanému koridoru v cestě, ale jestli odejdou, bude volná a hrozba Izraeli výrazně vzroste.

Trumpovo unáhlené a amorální rozhodnutí patří k nejhorším, jaké v zahraniční politice udělal. Poškodilo pověst, důvěryhodnost i odstrašující sílu Ameriky a nahlodalo její postavení silného světového hráče. Kurdské oběti padnou na Trumpovu hlavu. A nová válka, která v Sýrii vypukne, se může vymstít i Americe.

Aktualizovaná verze komentáře pro ČRo Plus, www.rozhlas.cz/plus