25.7.2021 | Svátek má Jakub


VĚDA: Hurá na Mars?

24.2.2021

Ve čtvrtek dosedlo na dno jezera na Marsu zbrusu nové auto. O sondě Perseverance se psalo a povídalo v posledních dnech snad všude. A jako vždy, když k Marsu startuje či na něm přistává nějaký robot, ptáme se: Kdy poletí lidé?

Elon Musk si svoje auto k Marsu poslal už před lety a teď se nemůže dočkat, až poletí za ním. Chrlí nesmyslné termíny jako 2026, vzápětí je zkracuje a oznamuje start na rok 2024. Klobouk dolů před tím, čeho dosáhl, tohle je ale jen barnumská reklama.

Perseverance potřebovala na cestu k Marsu 202 dní. Lodě s lidskou posádkou se tam za výrazně kratší dobu než půl roku nedostanou. Raketové motory spalující klasická paliva už jsou blízko stropu svých možností daných zákony fyziky a chemie. Rychleji bychom k Marsu mohli letět s jaderným pohonem, na tom se však pracuje zatím jen vlažně.

Problém letu lidí k Marsu ale není technický. Je zdravotní. Kosmické lodě s umělou gravitací se ještě nenacházejí ani ve fázi vývoje, takže půlroční cestu na Mars bychom museli absolvovat ve stavu beztíže. Naše těla jsou však stavěná na pobyt v pozemské gravitaci, v tíhovém poli při povrchu Země. Absence zemské tíže našim tělům v mnoha směrech vůbec nesvědčí. Atrofii svalů kosmonauti při dlouhodobých pobytech v beztíži čelí cvičením na rotopedech a posilovacích strojích, kde zvedají páky vůči pružinám (činky v beztíži nepomohou). Horší to je s křehnutím kostí, s tím žádné cvičení nepomůže. A je tu řada méně známých zdravotních komplikací. Srdce žene krev víc do hlavy než do nohou, protože při zemském povrchu počítá s tím, že dolů pomáhá tíže. V beztíži logicky není „dolů“ ani „nahoru“, mozek to ale srdci neumí říct. Přetlakem v hlavě trpí mimo jiné zrak. Jaké pohodlí skýtá překrvení hlavy ve stavu beztíže, si můžeme vyzkoušet, když si lehneme šikmo pod úhlem asi pětačtyřiceti stupňů hlavou dolů. Nejlépe na půl roku. Řada dobrovolníků takové zacházení v rámci výzkumných projektů podstupuje.

A když je řeč o experimentování na lidech, zkuste jednoduchý pokus. Změřte si výšku vstoje a pak vleže. Druhá hodnota bude o jeden až dva centimetry větší. Po půlroce ve stavu beztíže se člověk prodlouží až o sedm centimetrů. Tímto natahováním a rozvolňováním páteře ovšem trpí záda. I tento problém se zkoumá a kosmonauti testují různé stahovací obleky.

A co teprve návrat z beztíže do normálních podmínek. Po návratu z půlročního pobytu na oběžné dráze jsou kosmonauti z lodi vynášeni. Nikoli jásajícím davem, ale týmem zdravotníků. Na vlastní nohy se sami nepostaví. Kdo nás bude vynášet z lodi na Marsu? Tíže je tam oproti pozemské jen dvoupětinová, ale to není málo.

Zdá se, že pokud jde o cestu lidí na Mars, není kam pospíchat. Musíme se nejprve sami připravit a něco natrénovat, než se tam vydáme. A pokud jde o vědecký smysl letu lidí na Mars, ten neexistuje. Roboti už brzy budou tak dokonalí, že člověk by jejich práci mohl na Marsu leda tak překážet. Mars je cílem ryze dobyvatelským.

LN, 20.2.2021

Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária hl.m. Prahy



LETNÍ SOUTĚŽ: Už jste navštívili Archeopark Chotěbuz?
LETNÍ SOUTĚŽ: Už jste navštívili Archeopark Chotěbuz?

Vkládejte svoje tipy na výlety s dětmi a vyhrávejte hodnotné ceny po celé léto. Kam vyrazit tento týden? Navštivte třeba Archeopark Chotěbuz.






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.