30.11.2021 | Svátek má Ondřej


KORONAVIRUS: A co to zkusit jinak?

26.11.2021

Někdy v létě roku 2020 jsem poprvé použil pro klasifikaci opatření proti šíření nemoci covid-19 analogii se systémy středověké obrany, kdy některé (městské či hradní zdi) poskytují plošnou ochranu (ale i omezení) všem, jiné (citadely, vězení) zlepšují šanci na přežití či naopak izolují jen některé a ty poslední (brnění, přílba, štít apod.) se zaměřují na jednotlivce podle vkusu a možností každého soudruha. Smyslem bylo poukázat na jakousi nevyváženost směrem k preferenci opatření prvního druhu, a to zejména na úkor těch posledních, kdy řada plošných opatření měla negativní vliv např. na imunitu.

Epidemiolog prof. Jiří Beran používá (např. v tomto článku) analogii židle o čtyřech pilířích, z nichž budujeme pouze dva. Kromě prevence či posilování imunity je druhým zanedbávaným pilířem přednemocniční péče, což mohu na základě osobní zkušenosti z března tohoto roku potvrdit. Kromě onoho chybějícího čtvrtého pilíře pokulhává analogie obrany také v tom, jak se prokázalo, že opatření prvního a dokonce ani druhého druhu nejsou schopna udržet nepřítele venku. Maximálně jej dokáží zredukovat a zpomalit. Tento typ nepřítele však po překonání bariéry – a vlastně i samotným aktem překonování – dokáže nabýt původní či dokonce ještě větší síly a na jeho potlačení mají hlavní vliv faktory, které nemáme pod kontrolou, jako je teplé počasí nebo léto.

Pokud bych mohl přispět svojí troškou do mlýna, vybavil bych židli ještě sedátkem a opěrátkem. Sedátkem, které všechny pilíře spojuje, je komunikace (jeden z proklamovaných, leč nerealizovaných pilířů při nástupu ministra Prymuly do funkce), opěrátkem pak další nemedicínské dopady (finance, školství, právní rámec, aj.). Všechny tyto aspekty jsou ve vzájemném vztahu a zlepšení v jednom může znamenat zhoršení jinde. Úkolem tedy bude kromě jiného i nalezení vyvážené pozice.

Bohužel, od podzimu pak došlo k tomu, že se do udržování tzv. pandemie přimíchaly faktory, které přímo s virem nemají nic společného – moc, peníze, někdy stačí i jen trocha pozornosti. Jakkoli se to nezdá logické, pandemie, či spíše často uměle přiživovaná hysterie kolem ní, skončí v okamžiku, kdy se plně odhalí finanční toky a z rozhodovacího procesu odstraní všichni s potenciálním konfliktem zájmů. Toto ovšem prozatím nikdo nepožaduje. Je proto vysoce pravděpodobné, že nová reprezentace bude spíše než o změnu stát jen o převzetí kormidla, a první kroky naznačují, že bude dokonce ochotna se podělit s předchozími rozhodovateli o zisky. Koncem hysterie, což považuji za podmínku nutnou pro další pozitivní vývoj, však virus nezmizí.

Dvě otázky, dvojí rozměr

Co zůstává platné, že existují dvě zásadní otázky, podle kterých by se měla posuzovat jakákoliv strategie boje s touto nemocí:
A) jaká je pravděpodobnost nákazy a jak se sníží po aplikaci jakéhokoliv opatření a
B) jaká je pravděpodobnost přežití či absence důsledků v případě nakažení a jak ji zvýšit?

Odpovědi na tyto otázky se samozřejmě budou lišit. Konkrétní číslo, či spíše interval s nějakým mediánem, bude záviset na mnoha faktorech: na ročním období, na momentálním výskytu nákazy v populaci, na její mutaci, na dané osobě či konkrétním místě, i na činnosti, kterou hodlá či musí vykonávat; u druhé otázky pak na výsledcích vědeckého výzkumu, ale i na dostupnosti a přístupnosti lékařské péče. Na začátku jsme nevěděli nic, dnes už by přeci jen nějaká čísla známá být měla.

Obě tyto otázky mají dvojí rozměr. První je zaměřen na osobu samotnou, tj. jaká je pravděpodobnost, že se nakazím, že přežiju. Druhý pak na bezprostřední okolí (rodinu, sousedy, kolegy, přátele i náhodně potkané lidi). V ideálním případě by bylo možné odpovědi vztáhnout na konkrétní osoby, tj. personalizovat je. Jistě by mělo jinou přesvědčovací účinnost, pokud by namísto statisticky průměrných osob byly výsledky upraveny při zvážení všech relevantních parametrů. Na obdobném principu je založeno životní pojištění a pojišťovací společnosti by jistě věděly, na co se ptát a zda mají k dispozici potřebná data, a to i v případě, že by rozptyl kvůli nedostatečným datům byl veliký – i rámcová informace, např. že se riziko nákazy pohybuje v jednotkách procent, nebo naopak v rozmezí 10-15 %, nebo přesahuje 70 % (při „kýbl párty“), by měla svojí hodnotu.

Přežití povinné není, škodit jiným se však nesmí

Každý ví, že při jízdě na motocyklu je povinná helma. Některé národy, například Sikhové, však kvůli svým kulturním tradicím nosí turban, což je s nošením helmy neslučitelné. Tím ovšem zvyšují riziko úrazů hlavy a následně jimi způsobenou zátěž zdravotního systému. V UK je však vše namísto příkazů, zákazů či nedejbože nějaké segregace vyřešeno navýšením plateb zdravotního pojištění. Možná i toto by mohlo být vhodným námětem pro řešení problému s antivaxery, i když ve světle posledních informací o délce účinnosti vakcíny je otázkou, nakolik je při zvážení možných nežádoucích důsledků odmítnutí navýšení protilátek na dva až tři měsíce možné nazvat nezodpovědným chováním.

Úraz na motorce v důsledku nenošení helmy představuje zvýšené přímé riziko jen pro motorkáře. Nezodpovědné či riskantní chování však může způsobit problémy i okolí. I na toto by se jistě dal vytvořit model, jehož předlohou by mohlo být např. povinné ručení. Druhým, reaktivním způsobem by pak mohly být pokuty. U nich však mnohem více hrozí, že nebudou stanoveny na základě rizikových modelů, ale politické vůle, tj. nespravedlivě. Kromě toho vyžadují, aby byl někdo vybaven jak zkušeností posoudit dopady, tak pravomocí je potrestat. Osobně se domnívám, že tento model se spíše neosvědčil.

Předpokladem pro tyto riziko zvažující způsoby řešení by však musela být ochota změnit rovnostářský způsob výpočtu plateb zdravotního pojištění, které jsou diferencovány pouze velikostí výplaty, neberou však v potaz chování dané osoby.

Hlavní bitevní pole bude stále v oblasti medicíny. Ostatní disciplíny však mohou přispět k efektivnímu využití dostupných poznatků a zdrojů. Například i pilíř přednemocniční péče by mohl profitovat z již prověřeného modelu automat (expertní systém provádějící úvodní vyhodnocení, operující 24x7) – juniorní/praktický lékař – seniorní lékař/specialista. I v případě, že by první úroveň nebyla schopna obsloužit všechny klienty, ale třeba jen nějakou významnou část a u většiny provést úvodní analýzu a co nejdříve je nasměrovat dále (třeba na test nebo samoléčbu), mohl by takovýto systém být dalším střípkem do mozaiky, jehož přínos by mohl být řádově větší než přínos mnohých dnes adorovaných opatření. A kdo ví, jestli něco podobného vzhledem k demografickému vývoji i trendům v dostupnosti péče stejně jednou nebudeme potřebovat, a to i pro jiné zdravotní problémy než covid-19.

Prozatím stále pokračujeme cestou židle o dvou nohách, zvažuje se povinné očkování, přestože data ze zemí s proočkovaností přes 80 % spíše podporují hypotézu, že raději než více bychom potřebovali jiné, účinnější vakcíny či léky anebo bychom měli využít příležitosti vyplývající z obou dnes zanedbávaných pilířů. Pokud bychom se nějakou nešťastnou shodou náhod za rok dostali opět do podobné situace, bylo by možná dobré tento směr přinejmenším prozkoumat.



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.