EKOLOGIE: Strašidlo Pavel Nováček
jaderná bomba foto: Neviditelný pes
Spojovat Hirošimu s mírovým využitím jaderné energie je nejen fakticky mylné, je to i nemravné
Před riziky jaderných elektráren varuje Pavel Nováček, vysokoškolský pedagog a ekolog, v článku Naprosto bezpečný svět není (LN, 6.8.2020).
V pravidelném čtvrtečním zeleném koutku Lidových novin v něm připomíná jaderné útoky na Hirošimu a Nagasaki v roce
„Atomový džin byl vypuštěn a to už nikdo nezvrátí,“ píše Nováček. „Myslím, že dříve či později bude jaderná energie k válečným či teroristickým účelům zneužita. Jsme na tom podobně jako s pandemií koronaviru. Všichni epidemiologové se obávali, resp. věděli, že dříve nebo později něco přijde, jen nevěděli kdy, kde a v jaké podobě. V principu je to stejné i se zneužitím jaderné energie.“
Následují popisy, jak špinavá jaderná bomba vyrobená z vyhořelého paliva jaderných elektráren zamoří Václavské náměstí v Praze, nebo jak dopravní letadlo padne na elektrárnu a způsobí její výbuch. Pozoruhodná kauzalita s virovým onemocněním.
Tedy doplňme, že konstrukce špinavé atomové bomby možná není tak složitá, ale dostat se k potřebnému štěpnému materiálu je velice problematické, riskantní a nákladné. Vyhořelé palivo z jaderných elektráren se k tomuto účelu hodí nejméně. Manipulace s jaderným materiálem je sledována s přesností na gramy. Jediným skutečným rizikem při této manipulaci jsou aktivisté, kteří brání transportu vyhořelého paliva z elektráren do bezpečných a chráněných úložišť.
Dále snad nevyzradím vojenské tajemství, když sdělím ctěnému čtenářstvu a panu Nováčkovi, že do bezletových zón nad elektrárnami Dukovany a Temelín se nedostane žádné letadlo. Ani práškovací, ani vojenské, ani dopravní. Zbloudilý pilot by okamžitě obdržel nesmlouvavý doprovod, který by ho odklonil nebo přinutil k přistání.
Elektrárna Temelín má nad svými reaktory rozklenuty betonové kontejnmenty, které sice vypadají křehce a elegantně, vykazují však pevnost gotických katedrál. Pod betonovou slupkou je mírný podtlak. Při jejím porušení tak nenastane exploze, nýbrž deploze. Vše, co je pod obálkou a v jejím okolí se vcucne dovnitř. Včetně radioaktivního materiálu.
Ani v takovém případě nenastane v elektrárně jaderný výbuch. Řízenou reakci není možné převést na neřízenou. Naopak, řízená reakce v aktivní zóně se neprodleně zastaví. To vše na základě prostých fyzikálních zákonů a procesů, bez zásahu „lidského faktoru“.
Pokud už by někdo chtěl způsobit smrt mnoha lidí, byl by hloupý, kdyby útočil na Temelín, jenž stojí v poměrně málo osídlené krajině, kde obce mají propracovaný (a natrénovaný) havarijní plán. Daleko větší paseku by nadělal, kdyby s letadlem „bouchnul“ na náměstí v Českých Budějovicích. A kdyby chtěl někdo způsobit národohospodářské škody tím, že největší jednotlivý zdroj vyřadí z elektroenergetické soustavy, pak je zbytečné organizovat riskantní a téměř sebevražedný útok na elektrárnu, stačí „hodit vidle“ do rozvodny Dasný.
Nedosti na tom, v souvislosti s bezpečností jaderných elektráren pan Nováček připomíná i teroristické útoky z 11. září 2001. „Málo se ví, že Muhammad Atta, vůdce devatenácti únosců, uvažoval také o útoku na jaderné zařízení, nakonec se však tohoto úmyslu vzdal. Dnes víme, že teoreticky uspět mohl,“ píše P. Nováček. Není to pravda. Dnes víme, že uspět nemohl. Proto to neudělal a zamířil raději na ty „Budějovice“.
Je to letos 75 let od prvního, druhého a posledního válečného výbuchu jaderné bomby. Od té doby jaderná energie k válečným ani teroristickým útokům zneužita nebyla. Těžko najít zdroj přesvědčení pana Nováčka, že bude. Mezinárodní společenství si jaderný materiál úzkostlivě střeží. Základem je smlouva o nešíření jaderných zbraní, dohled Mezinárodní agentury pro atomovou energii, žárlivé špiclování velmocí jedné druhou a všech dohromady nad státy, které se snaží vyvinout si jadernou zbraň samy. Ano, ta hrozba tu je. Stejně jako mnoho jiných. I sklad umělého hnojiva dokáže zničit město. Musíme si prostě dávat pozor, i na jaderné elektrárny. I když jsou nebezpečné nejméně.
