Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) se v licenčním řízení na digitální televize zřejmě skutečně dopustila několika drobných formálních pochybení. Z tohoto pohledu by se rozsudek Městského soudu v Praze, který vyhověl žalobě provozovatele TV Nova společnosti CET 21 a výsledek tendru zrušil, mohl jevit jako logický a správný. Má to ale jeden háček. Logické a správné by to bylo, kdyby se celý spor dotýkal pouze CET 21 a Rady pro vysílání. Skutečnost je však taková, že vedlejším produktem verdiktu senátu JUDr. Jana Ryby je těžké poškození třetích osob, které se žádného pochybení nedopustily. Konkrétně šesti nových digitálních televizí, které rozsudek připravil o řádně získané licence a které již mezitím proinvestovaly stovky milionů korun. A to raději nedomýšlejme, kolika dalším konkrétním lidem rozsudek nabourá jejich práci a živobytí.

Spravedlnost bývá zobrazována se zavázanýma očima. Se šátkem na očích zřejmě rozhodoval i soudce Ryba. Leč spíše proto, aby neviděl celou realitu kolem sebe. Nenacházíme se totiž v prostředí, kde všichni adepti digitálního vysílání stojí na stejné startovní čáře. Legislativní kulisy už takhle poskytují Nově a Primě výjimečné postavení. Zákon jim totiž v procesu digitalizace zaručuje nejenom automatické překlopení jejich původních licencí, ale přidává jim navíc ještě jednu licenci bonusovou (Primě dokonce dvě, jednu navíc si může nárokovat také za své regiony). Rybův rozsudek tohle dominantní postavení jenom dále betonuje.

Je logické a správné, že Rada chtěla vpustit na trh především novou konkurenci. Zvláště když se tak mělo stát v době, kdy na televizním reklamním trhu bude k mání další miliarda korun po České televizi, která již nebude vysílat reklamu. Verdikt soudu ovšem znemožňuje, aby se o ni v ten nejpříhodnější okamžik ucházely také nové televize. Rozsudek tak nenapravuje pouze jakési formální pochybení Rady, které stejně na výsledek tendru nemělo prakticky žádný vliv, ale přihrává Nově další obrovskou ekonomickou výhodu. Opravdu si toho soudce Ryba nepovšiml? Opravdu nezaregistroval, že podobné žaloby jsou součástí konkurenčního boje? A to mu se šátkem na očích uniklo i to, že na vahách spravedlnosti neleží pouze práva televize Nova, ale také práva dalších subjektů a v neposlední řadě také cosi, co se nazývá veřejným zájmem? Formalismus opět porazil zdravý rozum.

Mezitím stejný soud ve stejné věci rozhodl i ve prospěch Galaxie Sport, ale ta má stejného majitele jako Nova. Ještě zajímavější jsou však další právní kroky barrandovské televize. Podala totiž kasační stížnosti a domáhá se, aby byla účastníkem i ve sporech dalších neúspěšných digitálních žadatelů, což jí soud předtím odepřel. A zatímco pro její odvolání proti verdiktu Rady lze mít ještě plné pochopení, tohle už není nic jiného než obstrukce a podnikatelský hyenismus. Tyhle kasační stížnosti totiž hrozí přerůst v zablokování celé digitalizace na řadu měsíců až let. Děkujeme, pane Laudere!

Rozsudek, který nadělá více škody než užitku, je špatný rozsudek. Napravovat malou nespravedlnost vůči jednomu velkou nespravedlností vůči jiným je hrubá chyba. Možná je to nezdvořilé, každopádně to však pro justici není dobrá vizitka, když je třeba křičet: Pozor, přichází soud! Podnikatelé, držte si peněženky!

Psáno pro MF Dnes

25. 9. 2006, www.petrstepanek.cz