Neznámý, a přesto nejlepší možný kandidát na eurokomisaře

V ČR není příliš mnoho lidí, kterým něco říká jméno Petr Blížkovský – už vůbec ne v nezemědělské veřejnosti, ale ani ne v politických (i zemědělských) sférách. Tento mimořádně úspěšný reprezentant naší země tráví totiž už mnoho let v zahraničí, ve strukturách EU (od roku 2004 pracuje ve funkci ředitele pro ekonomickou a regionální politiku na Generálním sekretariátu Rady EU - pozn.red. NP). Což je první důležitý aspekt dobré volby, pakliže by se teoreticky kandidátem ČR na eurokomisaře stal.

Blížkovského jsem měl tu čest poznat osobně, na začátku jeho kariéry, ještě jako asistenta někdejšího ministra zemědělství Josefa Luxe. Už tehdy bylo prakticky jasné, že to někam dotáhne – byl mladý, pracovitý, jazykově nadaný – a pokorný. A také se tak nakonec stalo, pohříchu téměř za naprostého nezájmu tuzemských médií a politiků. Což je ovšem na druhou stranu jeho největší handicap, pakliže by se měl stát kandidátem na eurokomisaře právě on.

A měl by. Ze všech kandidátů je nejlépe obeznámen s tím, jak to v Bruselu a vůbec v EU chodí. Je to ostatně v současné době druhý nejvýše postavený reprezentant ČR v EU. Má také historickou paměť – již jsem zmiňoval, že působil již v polovině 90. let na ministerstvu zemědělství a zná tak genezi vývoje tohoto resortu a s ním souvisejících ekonomických portfolií – nakonec zemědělství je stejně jako třeba doprava či průmysl ekonomický resort. Postavení Petra Blížkovského v EU také dokazuje, že má v EU velmi dobrý kredit. V neposlední řadě je to pak reprezentant stále ještě nejsilnější lidovecké frakce v Evropském parlamentu, což poskytuje potenciál pro takovou pozici eurokomisaře, která není jen „do počtu“.

Nic z toho, alespoň v té míře jako Blížkovský, nemůže nabídnout žádný z dalších, zatím známých českých kandidátů na tuto funkci. Bohužel se ale zdá, že tragický marketing lidovců, kteří svého kandidáta představili na poslední chvíli, rozhodne o tom, že se vyslancem ČR v EU stane někdo jiný. Je totiž smutnou a stále se opakující skutečností, že mnoha lidí si v zahraničí váží více než u nás, v podstatě jen proto, že nemají čas nebo náturu věnovat se svému zviditelnění před českou společností prostřednictvím public relations aktivit.

Ani lidovci, ani Petr Blížkovský sám to ale neudělali. Tak to alespoň několika řádky činím já – a ano, je to lobistický článek ve prospěch pozice nějakého člověka. Ale bez honoráře, zdůrazňuji…