19.3.2024 | Svátek má Josef


POLITIKA: Kdo by měl být českým prezidentem?

25.5.2022

Jakkoli bychom mohli mít (v posledních letech) drobné výhrady k názorům a jednáním Jana Hrušínského principála Divadla Na Jezerce, trefil v úterý 24. května tak říkajíc „hřebík na hlavičku“, když veřejně vyjádřil názor, že nejlepším kandidátem na budoucího prezidenta České republiky by mohl být senátor Pavel Fischer.

Nejrůznější (zaručené a veřejnosti předkládané) zprávy o možných kandidátech na tento post zmiňují tři jména: podnikatele Andreje Babiše, vojáka Petra Pavla a odboráře Josefa Středulu. Jakkoli Andrej Babiš svoji kandidaturu ještě neohlásil, jeho současným putováním po republice, jakoby se tak již stalo. Petr Pavel svůj úmysl kandidovat netají. Josefu Středulovi, který se rovněž svým úmyslem kandidovat netají, prokázal nedáno medvědí službu dosluhující prezident tím, že ho označil za „svého kandidáta“.

Je zcela jasné, že lidé, kteří mají výhrady k práci Miloše Zemana v posledních letech, pana Středulu volit nebudou. Nemluvě o tom, že jeho vzdělání je na nejvyšší funkci v zemi poměrně chabé. Andrej Babiš má problémy v tom, že ho mnozí prohlašují za udavače STB, jakkoli mu v tomto směru nebylo nic prokázáno. V lepším případě za „zloděje“, viz „Čapí hnízdo“, což je v kontextu doby velice problematické. Navíc byl také členem KSS.

Generálu Petru Pavlovi mimo členství v KSČ vyčítají, že byl rozvědčíkem ve službách totalitního státu, jakkoli to nelze smazat jeho pozdějšími funkcemi v NATO.

Aby bylo jasno – s uvedenými výhradami ke zmíněným třem kandidátům se zcela neztotožňuji, považuji je v řadě případů za poněkud pomíjivé. Jenže je tu nějaká cesta směrem k lepšímu kandidátovi? A v tomto směru musím dát za pravdu Janu Hrušínskému.

Pavel Fischer (*1965) má oproti uvedeným třem kandidátům naprosto bezchybnou minulost. Jak vzděláním, tak jeho angažovaností v polistopadové politice. Uvažte sami:

Vystudoval francouzštinu a češtinu na Karlově univerzitě v Praze. Vzdělání si doplnil studiem na Centre International de Formation Chrétienne v Ženevě a v Paříži, v oboru státní správy na prestižní vysoké škole École nationale d’Administration.

Byl poradcem Václava Havla, zástupcem mluvčího prezidenta a ředitelem prezidentského politického odboru. Poté byl velvyslancem ve Francii a v Monaku. Je nositelem francouzského Řádu čestné legie (2010) a monackého Řádu svatého Karla (2009).

V roce 2018 byl zvolen jako nestraník senátorem. Podporu v senátních volbách získal v ODS, KDU-ČSL a u hnutí STAN, leč také u Konzervativní strany, u Koruny české a v hnutí KAN. Hledá-li ODS nějakého vhodného kandidáta z pravicového a konzervativního tábora, není třeba moc hledat. V roce 2018 získal Pavel Fischer v prezidentských volbách více než půl milionů hlasů. Působil také jako poradce náčelníka Generálního štábu Armády ČR (2016) a poradce ministra kultury ČR pro oblast zahraniční politiky (2016-2017).

Mezi skauty, jejichž byl členem od mládí, měl přezdívku Bob. Vystudoval také hru na housle, což uplatnil v Pražském studentském orchestru a také zpíval v Brixiho akademickém sboru. Jeho otec, univerzitní profesor Jan Fischer byl mezinárodně uznávaným vědeckým pracovníkem v oboru fyziky elementárních částic.

Hrušínský zcela logicky vysvětluje svůj návrh, v němž bychom mu měli dát plně za pravdu: „Abychom před volbou příštího prezidenta nehledali jen dobrého politika, ale pokusili se mezi dobrými politiky najít dobrého člověka…“

Tento text budiž lakmusovým papírkem debaty o volbě příštího českého prezidenta. Není-liž pravda?