19.3.2024 | Svátek má Josef


POLITIKA: K aktivaci článku 66

23.10.2021

Rozvracení republiky, nebo svědomitý výkon funkce?

Mezi ty, kdo vnímají angažmá Senátu v čele s Milošem Vystrčilem, jehož cílem bylo zjistit, zda je hospitalizovaný Miloš Zeman s to vykonávat funkci hlavy státu, cosi jako rozvracení republiky, patří i exprezident Václav Klaus.

Dočetl jsem se to na webu Institutu VK, kde byl zveřejněn obsah odpovědí bývalého prezidenta na otázky serveru Novinky.cz. Text je datován 16. října 2021.

Václav Klaus v závěru interview uvádí:

Daleko horší (než to, jak zjednodušeně, ploše a bez chápání souvislostí informují o kauze zahraniční média – LS) jsou však exhibice některých našich politiků a s nimi spojených politických aktivistů, kteří – když se vypořádali ve volbách s Babišem – chtějí i nadále rozvracet republiku. Mělo by jim být důrazně řečeno, aby toho nechali.

Václav Klaus sice nikoho nejmenuje, ovšem z celého rozhovoru, a také z odpovědí, které o den později poskytl portálu Blesk.cz, je zřejmé, že má na mysli především Miloše Vystrčila.

Chovám k Václavu Klausovi přirozenou úctu, vážím si ho jako vysoce inteligentního politika a intelektuála (v pozitivním slova smyslu), leč v řadě věcí se s ním neshodnu. Platí to i o této kauze a jeho vyjádření citovaném výše.

Přiznám se: tvrzení, že Miloš Vystrčil a spol. se snaží rozvracet republiku, nerozumím. Mám za to, že je to přesně naopak: angažují se v zájmu republiky a její ústavy, v zájmu demokratického režimu.

Neexistuje žádný relevantní důvod pro vytváření dojmu, že v ČR máme skupinu politiků, která svévolně (resp. proto, že má jediný životní program Antizeman – slova VK v témže interview pro Novinky.cz) usiluje o to, aby byl Miloš Zeman před koncem mandátu jednou provždy zbaven moci. Kdo toto předkládá veřejnosti, jistěže s úmyslem, aby mu bylo věřeno, šíří nepravdu.

Aktivity Miloše Vystrčila a dalších senátorů lze totiž velice snadno vysvětlit, aniž bychom se museli uchylovat ke spikleneckým teoriím.

Zkusme si představit, co by se dělo, kdyby všichni politici zůstali v současné povolební situaci pasivní. Prezident v nemocnici (na klinice KARIM Ústřední vojenské nemocnice), o jeho stavu potažmo o schopnosti či neschopnosti vykonávat prezidentské pravomoci žádné nebo zavádějící informace – a pak by přišel čas, kdy by se musely realizovat akty dle ustanovení ústavy: demise vlády do rukou prezidenta a jmenování povolebního předsedy vlády (pověření politika sestavením vlády v rámci „pokusu č. 1“).

Pokud by se situace vyvinula tak, že by prezident nemohl „ze závažných důvodů vykonávat svůj úřad“ (formulace v Ústavě ČR), zde z důvodu nemoci, komu by nynější premiér podal demisi po ustavující schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny, jak je dle ústavy povinen? A kdo by jmenoval nového předsedu vlády, což je výlučná pravomoc hlavy státu?

Nasvědčují-li okolnosti tomu, že by taková situace mohla nastat, pak aktivity politiků (M. Vystrčil a spol.) vedoucí ke zjištění, zda je či není prezident schopen vykonávat úřad, nelze hodnotit jako snahu o rozvracení republiky, ale přesně naopak: jsou důkazem, že zmínění politici si počínají nanejvýš zodpovědně, předvídavě a moudře.

Miloš Zeman se v nedávné minulosti potýkal s různými zdravotními problémy (některé přetrvávají). Mimo jiné šlo o absces v ústní dutině (2018) nebo frakturu horní končetiny (2020). Letos v dubnu se zařadil mezi vozíčkáře a v září byl hospitalizován (dehydratace, vyčerpání).

Ani v jednom z těchto případů nebyl důvod domnívat se, že není schopen prezidentský úřad vykonávat. A nikoho snad ani nenapadlo aktivovat článek 66 ústavy. Nebylo proč. To se dramaticky změnilo až v souvislosti s prezidentovou hospitalizací 10. října. Vážné a důvodné obavy, že Miloš Zeman není v současné době schopen úřad vykonávat se potvrdily 18. října – v odpovědi ředitele ÚVN na dotaz předsedy Senátu.

Otázka k diskusi: Lze Miloše Vystrčila podezírat ze snahy o rozvracení republiky, nebo si zaslouží ocenění za svědomitý výkon politické funkce?

Převzato z blogu autora s jeho svolením.