Aston napsal úvodník, v němž využil dostavbu jaderné elektrárny Dukovany jako příklad toho, že Česko opět leze do ruského chomoutu. Nesouhlasím, a nejen kvůli paralele s Finskem.

Podstatný odstavec z Astonova úvodníku je zcela jistě tento: Podle stejného principu to začíná fungovat u nás. Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl oponoval ovládnutí české energetiky Ruskem a byl odstraněn. Ministr zdravotnictví Jan Blatný odmítl vpustit do země nechválenou ruskou vakcínu Sputnik V a byl nahrazen povolnějším činitelem. Andrej Babiš se otevřeně stal loutkou v rukou veřejného tajného agenta Ruska, prezidenta Miloše Zemana.

Co se údajného „ovládnutí české energetiky Ruskem“ týče, je to zcela jistě přestřelená formulace. Česko dnes vyrábí asi 35 % elektrické energie z jádra a asi 43 % z hnědého uhlí. Z politických důvodů – tak zvané „uhlíkové neutrality“, což je úlitba teorii o globální změně klimatu způsobené lidskou aktivitou - jsme se rozhodli (v Bruselu!) opustit využívání hnědého uhlí. Jedinou reálnou alternativou stabilní náhrady energie vyráběné doposud z uhlí, je jádro. EU nyní podle médií schválila jádro jako „čistý zdroj“, což asi taky nebylo úplně zadarmo.

Naše jaderné elektrárny Temelín i Dukovany jsou založeny na sovětské, čili ruské technologii. Nedomnívám se, že by tento fakt znamenal, že máme na krku ruskou oprátku, chcete-li chomout. Jsme členy NATO a Rusko ještě donedávna s NATO dokonce spolupracovalo, než došlo k anexi Krymu. Anexe Krymu a obsazení části východní Ukrajiny Ruskem vznikla jako důsledek odstranění proruského prezidenta Ukrajiny. Rusko využilo nestability na Ukrajině jednak k anexi Krymu, jednak k odtržení části východní Ukrajiny obývané rusky mluvícími obyvateli. EU i USA za to uvalily na Rusko sankce, a to je zřejmě to jediné, co lze dělat. Status-quo to nezmění. Krym bude i nadále ruský a odtržené části Ukrajiny Rusko nepustí.

Vraťme se ale k energii. Německo rozhodlo po havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě o opuštění výroby elektřiny z jádra. Velmi podporuje obnovitelné zdroje a vsadilo i na výrobu elektřiny z plynu. Z jakého plynu? Inu z ruského plynu! Znamená to snad, že Německo a tím celá EU strká hlavu do ruského chomoutu? Napsal by to tak Aston? Lze Angelu Merkelovou označit podobně jako Aston píšící o „veřejném tajném agentovi Ruska“ - českém prezidentovi – loutkou a agentkou Moskvy? Přitom závislost na ruském plynu bude řádově větší než závislost na ruském uranu. Tím, že by nám Rosatom postavil jaderný blok, a třeba levněji než západní firmy, žádná energetická závislost na Rusku nevznikne. Uran si můžeme koupit na světovém trhu. Aston zcela opomíjí technickou stránku věci. Je známo, že Rosatom postavil ve světě desítky bloků, západní firmy mnohem méně - i kvůli tomu, že jaderná energie není na Západě v módě.

Dle mého názoru jsme dnes již bohužel opět ve studené válce nejen s Ruskem, ale i s Čínou. Rusko a Čína nedávno jednaly a není zřejmě vůbec náhodou, že se náhle zhoršila situace jak na Ukrajině, tak na Tchaj-wanu. Rusko s Čínou společně „testují“ amerického prezidenta Joea Bidena? I tak některé komentáře vyznívají. Kdyby na východě Ukrajiny opět vypuknul konflikt, půjde NATO Ukrajině skutečně na pomoc? Bude NATO riskovat globální konflikt s Ruskem? Podle některých geopolitických komentátorů může Čína obsadit Tchaj-wan. Opět se ve vzduchu vznáší otázka – půjdou USA a NATO do války kvůli čínskému Tchaj-wanu, když formálně Tchaj-wan jako samostatný stát neexistuje podle OSN de jure? Obávám se, že karty jsou rozdány tak, že Západ by oběma akcím – válce na Ukrajině i obsazení Tchaj-wanu – jenom přihlížel a štěkal. Nebo by skutečně riskoval atomovou válku?

Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz