Myslel jsem si, že už jsem v novinách viděl ledasco, ale fotografie ze čtvrtečního „napadení“ magistrátu divadelníky mne přesvědčily o opaku. V situaci, kdy vinou zcela zpackané kulturní politiky hlavního města bude pravděpodobně uzavřeno například divadlo Kašpar, kam jsem poměrně rád chodil, se Pavel Bém rozhodl, že vezme kulturu do svých rukou, a sehrál krásné divadlo přímo na magistrátu. S půllitrem piva v ruce se svléknul z obleku a začal kašpara dělat ze sebe, mumlaje cosi o tom, že divadelníci dělají z magistrátu hospodu.

Při tom si na sebe vzal designovou košili značky Burberry, která stojí plus minus tři tisíce korun, takže byl sice velmi fešný, ale poměrně neuvěřitelný. Problém ale je, že Bém je tu od toho, aby problémy řešil, ne aby nám (asi po vzoru radního Richtera) ukazoval, že chodí nakupovat oblečení do Pařížské ulice, případně aby šaškoval před fotoaparáty. Což mu jde evidentně ze všeho nejlépe. Že se Richter vymkl kontrole, je už teď jasné i naprostému laikovi, tedy i mně, a nic na tom nezmění debaty o tom, zda jsou divadelníci ve svých protestech hysteričtí přes míru, nebo ne. Asi bych byl také poměrně nervózní v situaci, kdy se roky snažím budovat lepší či horší divadlo a pak přijde hezky oblečený chlapík s kulturním rozhledem nitěnky a prioritou se pro něj stane natáčení reklamních spotů na jeho přítelkyni. A jeho šéf na vás mává půllitrem piva.

Bémovým zásadním problémem se tak stává fakt, že jeho neustálé lavírování může mít skutečně jisté následky pro ODS, a to nejen v Praze. Nemyslím tím teď jen výzvy Václava Havla, aby lidé v Praze nevolili ODS. Národní knihovna se během minulého týdne stala také národním problémem poté, co Jan Kaplický utekl „pod ochranu“ ČSSD.

Spojení Kaplický a Paroubek se můžete smát, jak dlouho chcete, ale pro architekta je to rozhodnutí z rozumu. A v tuhle chvíli se zdá, že je jen otázkou času, kdy takové rozhodnutí udělají v Praze další voliči.

Metro, 3.6.2008

Autor je šéfredaktor časopisu FHM