Na stránkách NP jsem již dříve publikoval článek, ve kterém jsem zargumentoval, proč jsou elektromobily (z hlediska emisí skleníkových plynů) zvyšující snižovačky a později další článek, který ukázal, že také auta na vodík jsou zvyšující snižovačky. Nyní nastal čas ukázat si to, že také syntetická paliva jsou zvyšující snižovačky.

V ekologické hantýrce se občas používá výraz „šedý vodík“, to je velmi množstevně limitovaná možnost získávání vodíku v některých chemických provozech. Obdobně je množstevně limitována možnost výroby paliv třeba z plastů při jejich recyklaci.

V zásadě se má syntetické palivo vyrábět ze vzdušného CO₂ a ze „zeleného vodíku“. Podívejme se na tento nesmysl blíže.

V rámci fotosyntézy vznikne za působení slunečního svitu, vody a vzdušného CO₂ uhlík vázaný v glukóze, která váže energii. Rovnici lze nejjednodušeji zapsat takto:

Světelné záření + 6 CO₂ + 12 H₂O  C₆H₁₂O₆ (váže energii) + 6 O₂ + 6 H₂O

a zobrazit takto:

Zpětný proces (hoření) můžeme zjednodušeně (bez vodíku) popsat takto:

C + O₂ -> CO₂ + energie

To znamená, že buď využíváme energii dávné fotosyntézy, a pak hovoříme o pálení fosilních paliv, anebo používáme energii nedávné fotosyntézy, a pak hovoříme o pálení biomasy (například dřeva).

Nyní se objevila teorie o tom, že můžeme ze vzduchu (s nasazením energie) izolovat CO₂, sloučit s vodíkem a na tomto základě vyrobit syntetické palivo. Celá tato teoretická možnost opírá celkovou „nulovou bilanci“ CO₂ o tzv. zelený vodík, který se zde zjevuje jako deus ex machina.

Hlavním problémem zeleného vodíku je ovšem to, že ve větším množství neexistuje a existovat nebude a političtí ekologové se chystají „vyrobit“ zelený vodík přetřením černého vodíku na zeleno. Předpokládám, že při tom použijí dva podvody, podvod alokací a podvod úřední spojkou.

Trocha marginalistiky
Marginalistická revoluce proběhla (v ekonomii) v roce 1871 a (mimo jiné) nás učí, že máme k sobě přiřazovat kauzálně spojené čepice bez podstavců. Uvedu příklad: mám dvě tyče, třímetrovou a metrovou. Třímetrovou zatluču na vrcholu Řípu, metrovou na vrcholu Sněžky. Političtí ekologové se nám občas snaží nabulíkovat, že metrová tyč na Sněžce je 3,5x delší než třímetrová tyč na Řípu, přestože z rozhodnutí o tyčích vyplývají jen ty tyče, a tedy tyč na Řípu je 3x delší. Sněžka a Říp jsou podstavce, které nevyplývají z našeho rozhodnutí, byly tu před námi a budou to i po nás.

Podvod alokací
Umístíme-li elektrolýzu třeba do Solenice (pod hráz Orlíku), potom výroba elektrárny Orlík bude před i po stejná. Změní se výroba fosilních elektráren (dnes a ještě dlouho uhelných). Kauzalita je více vyrobeného vodíku  více spáleného uhlí. Političtí ekologové ovšem budou ukazovat novinářům, že zde jsou dráty ze zelené strojovny, zde vzniká zelený vodík, támhle je stlačován vodík zelenými kompresory do láhví, támhle veze vodíkový náklaďák zeleným způsobem zelený vodík na místo zeleného určení, ale ve skutečnosti je to všechno na uhlí, protože Sněžka a Říp tam nepatří, patří tam jen ty kauzálně spojené čepice, které vyplývají z našeho rozhodnutí. Jedna čepice je vodík, druhá čepice je uhlí. Portfolio elektráren v soustavě nevstupuje do tohoto vztahu, což je v případě elektromobilů používáno jako švindl pro výpočetní snížení emisí elektrické energie vstupující do elektromobilů. Co se nemění, to se nemá počítat.

Větrné, fotovoltaické a vodní (práce za rok, MWh/r) elektrárny „jedou“ podle větru, slunce a deště. Ani jaderná elektrárna nezmění po alokaci elektrolýzy na svůj dvůr svoji výrobu. Pochopit, že elektrolýza na dvoře jaderné elektrárny pálí fosilní elektřinu (dnes uhelnou) je velmi neintuitivní a klíčové. Stačí „test vypnutím“: co se změní na straně výroby? Ať bude elektrolýza v ČR kde bude (v Solenici, v Tušimicích, v Temelíně nebo někde jinde), vždy bude pálit fosilní palivo, dnes uhlí, ve vzdálené budoucnosti zemní plyn, včetně toho břidlicového. Rozhodně „nejede“ na vítr, na slunce, ba ani na portfolio (tj. na všechny elektrárny stejně).

Emisní (fosilní) elektrárny se přizpůsobují poptávce, bezemisní elektrárny se nepřizpůsobují poptávce. To znamená, že marginální (přidanou) spotřebu kryjí emisní (fosilní) elektrárny. Nejbližším opačným příkladem je Island, protože má geotermální energii, kterou „těží“ tak rychle, jak soustava potřebuje a mají tedy čistý „konec“.

Elektrizační soustava není provozovatelná jenom na jádru, slunci a větru. Vždy tam budou fosilní elektrárny jako pružný element a budou krýt marginální spotřebu. Toto platí navzdory lichým snům politických ekologů, kteří se s kauzalitou mezi výrobou a spotřebou nebabrají.

Podvod úřední spojkou

Podvod úřední spojkou je již dnes praktikován některými obchodníky s elektrickou energií, kteří prostě ouředně spojí nějakou spotřebu s nějakou výrobou, a to ještě v kategorii práce za rok (MWh/r). Obchodník mi nabízel „zelenou elektřinu“, ale raději jsem si objednal dražší tarif, protože tyto podvodné praktiky neakceptuji. V důsledku mého rozhodnutí se v elektrizační soustavě nestalo vůbec nic, jenom inkoust přischl jinam. Budoucnost asi patří zejména tomuto podvodu, protože je jednoduchý, stačí zainvestovat elektrolýzu, napsat něco na něco a máme „zelený“ vodík. I přes nějakou tu burzu by to určitě šlo protáhnout…

O emise nejde

1. Elektromobily jsou zvyšující snižovačky
2. Auta na vodík jsou ještě horší zvyšující snižovačky, protože jsou to elektromobily plus další technologie (elektrolýza, kompresor, palivový článek)
3. Syntetická paliva jsou ještě horší zvyšující snižovačky, protože budou pálit uhlík na výrobu vodíku za účelem transformace kysličníku uhličitého zpátky na uhlík, který potom v podobě nějakého uhlovodíku vlije autu do nádrže, to vše s velikými ztrátami. Vlastně se tu honí dokola klasické spalování uhlíku a jakási volná průmyslová parodie na fotosyntézu. Syntetická paliva nejsou výkluz z problému, ale jeho prohloubení. Potlesk sem nepatří, spíš pískot.

Politickým ekologům nejde o emise. Těmto silám jde krátkodobě o přesun peněz z kapes neúčastníků zájezdu do kapes účastníků zájezdu, dlouhodobě pak o destrukci průmyslu a civilizace a nastolení politického systému všeobecné šikany.