6.7.2020 | Den upálení mistra Jana Husa


EKONOMIKA: Budeme platit Španělům a Italům?

28.5.2020

Záchranný fond má podpořit rozhazovačné socialistické vlády ve Španělsku a Itálii

Jako čertík z krabičky vyskakuje občas v některých západoevropských zemích zavádění nepodmíněného příjmu tamějšími socialistickými vládami. Nejde jen o populistické opatření SNIŽUJÍCÍ MOTIVACI nezaměstnaných najít si pracovní uplatnění, ale zároveň s jeho zaváděním vstupuje každá vláda na velice nebezpečnou skluzavku rozpočtového deficitu v důsledku zvýšených sociálních výdajů a umrtvení pracovního trhu.

„Záchranný“ dotační plán od Merkelové s Macronem

Ale pojďme popořádku, německá kancléřka Merkelová se spolu s francouzským prezidentem Macronem předběžně dohodli na vytvoření „záchranného fondu“ ve výši 500 miliard eur (13,8 bilionu korun).

Není zde prostor věnovat se vyjádření francouzského prezidentaMacrona a jeho radost z toho, že se bude jednat o dotace, nikoliv půjčky. Již tady musí rozumného člověka zamrazit při pomyšlení na možné korupční prostředí a zneužití.

Pro nás je nejpodstatnější ten fakt, že my máme být jedním z plátců do tohoto „záchranného fondu“ a příjemci mají být „země a sektory nejhůře postižené pandemií“, což jsou především jižní státy, konkrétně Itálie a Španělsko.

Kde se vzaly obří dluhy Itálie a Španělska?

Že ekonomická situace v jižních zemích není růžová, je známo již poměrně dlouho. Socialistické vlády v těchto zemích (dnešním slovníkem levicově populistické) za posledních 30 let stačily rozházet na nejrůznější sociální programy gigantické sumy a zadlužit tak budoucí generace na dlouhou dobu. V situaci skomírajících ekonomik neustále rozdávaly hlavně v sociální oblasti.

Podíváme-li se na tabulku výdajů na důchody z hlediska procent HDP, Itálie a Španělsko se pohybují suverénně na předních příčkách (Italové dokonce hned druzí za Řeckem):

benefits

Za posledních 12 let raketově narostlo zadlužení jižních států měřené podle procenta veřejného dluhu na HDP. V případě Itálie jde o nárůst ze 102 % v roce 2007 na 132 % HDP v roce 2019, Španělsko dokonce skočilo ze 37 % v roce 2007 na 98,7 % HDP v roce 2019!

Horší než samotný stav ekonomiky měřený ekonomickými ukazateli je způsob řešení hospodářských problémů. Namísto podpory rozvoje průmyslu a podnikání se zaměřením na malé živnostníky a podnikatele šly tyto vlády cestou neustálých regulací, omezování a přerozdělování.

Neustálými omezeními a regulacemi v pracovním zákoníku na popud oborů, ze kterých dost často vzešli budoucí ministři, tyto vlády zmrazily pracovní trh takovým způsobem, že dnes je pro každého zaměstnavatele problém propustit zaměstnance. Zároveň stouply neuvěřitelným způsobem daně (musí být přece co přerozdělovat a čím uplácet), náklady na sociální, zdravotní pojištění atd.

Samozřejmě se u vývozců zboží přidala i nevýhoda v nemožnosti devalvovat měnu, poněvadž Itálie i Španělsko jsou země eurozóny. Ekonomika se tím pádem dostala do stagnace, kterou dotyčné socialistické vlády řešily neustálým zadlužováním a nabídkou lákavějších sociálních výhod, které namísto hospodářského růstu vedly k ještě hlubší stagnaci a prohlubování veřejného dluhu.

Lék na zadlužené ekonomiky? Ještě větší dluhy

A situace dnes?

Doufáte, že socialistické vlády Itálie a Španělska přikročily ke škrtům v sociální oblasti nebo alespoň k reformám pracovního zákoníku a podpoře ekonomiky?

Naopak! Zahájily ještě masivnější zadlužování zaváděním nepodmíněného příjmu!

Po jeho zavedení v Itálii minulý rok se i španělská vláda rozhodla zavést nepodmíněný příjem. Šílené je už samotné zdůvodnění španělských socialistů, kteří tvrdí, že nepodmíněný příjem „zmírní důsledky krize a podpoří hospodářské oživení“. Karel Marx musí tleskat z hrobu, i jeho socha v německém Trevíru možná už obživla.

Španělští a italští socialisté dokazují, že nejsou schopni vidět ekonomickou realitu, nebo naopak si si velmi dobře uvědomují, že jejich marxistické přerozdělování je ve slepé uličce. Nepodmíněný příjem samozřejmě žádnou cestou k prosperitě není a ani nemůže být. Pokud už se ho nějaká vláda rozhodne zavádět, mělo by jít o prosperující ekonomiku s přebytkem pracovních sil (nulovou nezaměstnaností), protože kromě nulové motivace hledat si pracovní příležitosti je nepodmíněný příjem cestou k rozvoji šedé ekonomiky.

Jestliže v podmínkách přijetí této podpory je absence pracovního místa nebo podnikatelské činnosti, pak důsledkem je pobírání dávek a maximálně nezdaněná práce načerno, ze které budou profitovat hlavně kriminální struktury.

Záchranný fond k potrestání odpovědných?

Takže zpátky k záchrannému fondu prezidenta Macrona a kancléřky Merkelové.

Klíčová otázka zní:

Máme se v rámci EU solidarity zadlužovat a platit štědrý sociální systém některým jižním státům i přesto, že průměrný důchod v Itálii nebo Španělsku činí dvojnásobek nebo dokonce dvouapůlnásobek průměrného důchodu českého důchodce?

Pro nás není až tak podstatný hlavní důvod tohoto záchranného fondu, kterým je bezesporu udržení Španělska a Itálie v EU, poněvadž odtržení Itálie by pro EU znamenalo tvrdý knock-out.

Řešení ekonomických problémů Španělska a Itálie , tj. spuštění záchranného fondu nevratných půjček, jak je navrhuje kancléřka Merkelová s prezidentem Macronem, je nejen neférové vůči spořivějším státům, ale také nemorální a škodlivé pro samotné Španěly a Italy, poněvadž neřeší příčinu jejich ekonomických obtíží. Tou je je jejich skomírající průmysl, který je třeba nastartovat reformami a investicemi. Záchranný fond se jen projí a dotace využijí různé korupční skupiny napojené na vládní establishment.

Záchranný fond je tak postaven na podpoře rozhazovačných socialistických vlád ve Španělsku a Itálii na úkor šetřivých a spořivých členů EU.

A ještě malá poznámka na závěr, mám rád Itálii a Španělsko, jejich kulturu, historii, památky... Jedná-li se o pomoc lidem postiženým v nemocnicích nebo přírodními katastrofami, pak jsem jednoznačně pro, ale v tomto případě se jedná o podporu politiky levicových vlád v Římě a Madridu s cílem vytvoření mediálního obrazu EU jako instituce poskytující „první pomoc“ v ekonomické nouzi.

Jenže ve skutečnosti o žádnou pomoc či solidaritu se nejedná, jde jen o zadotování nákladného důchodového systému socialistických vlád Španělska a Itálie na úkor ostatních obyvatel EU.

Pak ale nemluvme o solidaritě, ale o španělsko-italské dani. A tu nikdo z nás určitě nechce.

***************************************

troška-kniha

Autorova kniha nyní v prodeji se superslevou.
Krátké video s ukázkami zde.



Advantage Consulting, s.r.o.
ELEKTROMECHANIK S NÁSTUPNÍM BONUSEM

Advantage Consulting, s.r.o.
Olomoucký kraj
nabízený plat: 22 000 - 30 000 Kč






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.