Z půlhodiny, kterou jsem věnoval těsně předšabatovému starému Jeruzalému, jsem ještě několik minut ztratil v arabském krámku na El-Khandě. Ve všech jeruzalémských čtvrtích sídlí nesmírně schopní obchodníci, ovládající umění zaujmout a zastavit procházejícího turistu. Jedním z jejich triků je vystřelení otázky na okolojdoucího "vodkapaď ste?" Pochlubíte se, že z Prahy, a dovíte se, že je to krásné město. Pro srozumitelnost používám v zahraničí také sousloví "z bývalého Československa". Ale jeruzalémští obchodníci jsou znalí! Čech? Výborně! Češi jsou lepší než Slováci. Tak pro naše české přátele tu máme speciální ceny. Němcům (Američanům, Slovákům) bychom zboží prodali draho, ale pro Čechy je máme za polovic. Podaří-li se vám okamžitě prchnout, ještě se vám do zad dostane díků, že jste navštívili Jeruzalém. Když na okamžik zaváháte, měníte se nakonec dobrovolně v zákazníka.

Ale ten asi sedmnáctiletý Arab volil jinou otázku. Jakýmpak jazykem hovořím? A jestlipak bych mu nepomohl v té řeči "vyspelovat" název jeho krámku. Utíkal jsem bez odpovědi - po několika krocích jsem se však zahanbeně zastavil. Tady mě jeden arabský kluk prosí o pomoc, a já mu nevyhovím? Není to poněkud, ehm, nekorektní? A tak jsem se vrátil. Řekl jsem, že mluvím česky. Že u nás vládl prezident Havel. Dělal, že to jméno již slyšel. Předvedl jsem mu slovo "řeřicha". Hoch poté tvrdil: "Musíte umět arabsky!" To jsem popřel. Pak se mě zeptal, jestli tu mám také manželku. Načež jsem si uvědomil, že stojím uprostřed krámu se zajímavými cetkami a naplno se bavím s obchodníkem, úspěšným lapačem. Okamžitě jsem se omluvil, že pospíchám, uprostřed slibně se rozvíjející komunikace jsem vypadl na ulici a prchal dál k Nové bráně.

O této historce se zmiňuji proto, že hned druhý den ráno jsem viděl jiného arabského sedmnáctiletého obchodníka. Ráno v celou jsem si totiž pustil televizi, abych se dověděl, jaké nás čeká počasí. Avšak některé programy jen šabatově zrnily. Jediný izraelský kanál, který jsem našel, vysílal pohádky pro děti.. Listoval jsem programy, až jsem narazil na CNN. Dávali obrazový fejeton - z Gazy. Z Jeruzaléma jsem se koukal via CNN na Gazu, na rozhovor amerického reportéra s jejími nebohými obyvateli. Neprůchodnost stržené ocelové zdi jistili v pozadí egyptští vojáci. Asi sedmnáctiletý arabský mladík, který byl tomu z El-Khandy náramně podobný, seděl na povaleném plotu a nabízel reportérovi karton Marlbor, propašovaných před nedávnem z Egypta za 300 šekelů. Byli to stejní kluci, stejní Arabové, se stejným obchodním duchem. Jenom ten první žije v už 41 let sjednoceném ("okupovaném") Jeruzalémě, který je hlavním městem demokratického státu, a druhý se nachází v oblasti "palestinské samosprávy", na území do roku 1967 okupovaném Egyptem. Stejní kluci: jeden Izraelec a druhý - Palestinec!

Vraťme se k začínajícímu šabatu u Nové brány. Začátek šabatu se projevuje zejména tím, že ulice jsou vylidněné. Odjíždějí poslední turistické autobusy, autobusy městské hromadné dopravy to zatáhly už někdy ve tři hodiny odpolední. Proti Nové bráně se dosud tyčí hranol staré radnice. V roce 1948 šlo o izraelskou výspu před Starým městem, jež bylo následujících devatenáct let obsazeno Jordánskem. Tato výspa odolala arabskému ostřelování, jen dodnes nese stopy po kulkách.Úzký průchod kolem Staré radnice vede k náměstíčku u Nové radnice, které je pusté, až na jednoho tatínka, čutajícího si se synkem mičudou. A také se tu nacházejí zajímavé plastiky. V Praze jsme měli různě zdobené standardní krávy. V Jeruzalémě - jak jinak- to jsou lvi. Protože jsou příhodně nižší, poslouží i jako lavička unavené ruské turistce.

Na plácku u Nové radnice upoutá vaši vaši pozornost zajímavě řešená fontána, či snad vodní dílko: Z kruhového bazénku stoupá Archimédův šroub, který má vytlačovat vodu do miniviaduktu. Odtud by měla voda proudit umělecky dál, ale neproudí, protože Archimédův šroub je zarezlý, či co, stejně jako před dvěma lety. Za ty dva roky se vystavěl nový tunel pro Jafskou třídu pod náměstím Izraelské armády, vystavěla se nová Mamilla, vyrostly nové obytné i administrativní budovy, ale šroub stále nešroubí. Ale možná je to jen proto, že tehdy i dnes je - šabat? A o šabatu se nesmí pracovat s ohněm? Neboli v nové době jeho ekvivalentem - elektřinou?

I bankomat na nejbližším rohu, kde jsem si chtěl vyzvednout nějaké peníze, tvrdí: "ATM dočasně bez hotovosti". Snad, abych nehřešil...

Spěchám tedy po Jafské třídě kolem desítek betonových kostek, sloužících jako podstavce sloupům veřejného osvětlení. Kostky jsou pokryty malebnými mozaikami, výtvarníci se tu vyřádili. Výtvarníci jsou v Izraeli totiž vskutku pracovití a radnice nejspíše tuze osvícené. Tato symbióza pak pomáhá kráse, která se stává normální součástí životního prostředí. A když už si s těmi mozaikami dal někdo tu velikou práci, bylo by škoda skácet původní dřevěné sloupy, které jsou do těch betonových kostek zality. A to je vrchol malebnosti: Dole betonová kostka s pěti originálními mozaikami (na čtyřech bočních stranách a na horní - nepředpokládám, že by mozaika byla i na spodní straně:), pak dřevěný dřík a na něm kovový výložník s osvětlovacím novým tělesem. Aby bylo dobře vidět, jsou sem připevněny i reflektory slavnostního osvětlení. Občas se přifaří i nějaká krabička s nerozpoznaným účelem. Sloupy jsou propojeny pronesenými kabely, nějaké kabely se liánovitě vinou i okolo něj. Těžko jest v Jeruzalémě kopat v historických vrstvách...

Za chvíli jsem na blízkém Kikar Zion (Sionské náměstí) v hotelu, kde mě už očekává milá žena Ivana a večeře. Tentokrát budeme mít klidnou noc. Minule pod našimi okny řádila snad jediná otevřená diskotéka v šabatovém Jeruzalémě. Dnes je v místním klubu Podzemka (Underground) ticho. Zato asi v devět večer se Jafskou třídou ozve náramný rámus, jako by ryčely desítky lidí silnými hlasy. Demonstrace? Otvírám okno a v tom rámusu rozeznávám nemelodické, živočišné, až strašidelné troubení spousty šófarů.

Aha, tímhle směrem se nachází Mea Šearim, dnes ráno, někdy před tisícem let, jsme tudy přece projížděli autobusem!

Prožito v Izraeli v pátek 28. března 2008, přemýšleno a zapsáno v Praze 6. a 7. července 2008

*********************************************************

Mír v Izraeli:

9.4. 2008: Mír v Izraeli pokračuje
15.4. 2008: Mír kyselých rybiček
21.4. 2008: Mír na hoře Herzl
30.4. 2008: Mír na hoře pamatování
7.5. 2008: Mír v dopravní zácpě
14.5. 2008: Mír pod zemí
21.5. 2008: Mír Starého města
30.5. 2008: Mír diaspory
6.6. 2008: Mír Jafy
11.6. 2008: Mír Tel Avivu
18.6. 2008: Mír toulání
25.6. 2008: Mír Starého města jeruzalémského

Odkazy na články Mír v Izraeli 2006: Mír ve Stodůlkách