Pátek 28. března 2025, svátek má Soňa
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

ARCHITEKTURA: V anglickém obleku a s motýlkem

diskuse (1)

Tvůrce Bílé labutě, až do 70. let jediného moderního obchodního domu v Praze, se nikdy nevzdal prvorepublikové noblesy

Právě před 110 lety, 4. prosince 1901, se v Bernarticích nad Odrou narodil významný český architekt Josef Kittrich. Vystudoval Fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT a pak byl nějakou dobu asistentem prof. Antonína Engela. Patřil k představitelům levicové avantgardy, byl členem Levé fronty a také redaktorem časopisu Stavba, vydávaného Klubem architektů – tedy sdružením absolventů techniky, kteří patřili do okruhu teoretika a výtvarníka Karla Teigeho.

Ve 30. letech si založil společné studio s dalším absolventem techniky Josefem Hrubým (1906–1988). Navrhli Husův sbor v Ostravě-Zábřehu nebo školu v Březnici a věnovali se i projektům rodinných a činžovních domů nebo urbanismu. V Praze je jejich dílem kdysi luxusní (a dnes značně omšelý) činžák na rohu Londýnské a Anglické ulice (čp. 334/XII) z let 1938–39, včetně zařízení přízemního obchodu fy Čekan.

Po válce se cesty obou architektů rozešly. Hrubý se věnoval projektům mlékáren, později, po odeznění tzv. sorely, navrhl moderní palác Dům módy na Václavském náměstí, v němž vedle doznívajících motivů sorely najdeme návrat k prvorepublikovým funkcionalistickým prvkům. Pak se podílel na stavbě, která mu přinesla mezinárodní věhlas a u nás znamenala definitivní konec stalinské éry – byl členem týmu, který vyhrál soutěž na československý pavilon na světové výstavě v Bruselu 1958.

Trnem v oku bolševiků Kittrich hned po válce navrhl se svou manželkou, architektkou a bytovou designérkou Emanuelou Mazancovou-Kittrichovou (1909–1989) pěkný funkcionalistický dům telefonní a telegrafní ústředny pro čs. poštu v ulici Politických vězňů 911/II (později dost nešetrně přestavěný). Pak se věnoval hlavně pedagogické práci – v roce 1948 byl jmenován profesorem pražské techniky. Na škole patřil k noblesním pánům, kteří ještě pamatovali éru první republiky, a s tím měl samozřejmě problémy, neboť mladí zapálení bolševici tohle neviděli moc rádi a gentleman v anglickém obleku s motýlkem pro ně nebyl tím správným představitelem socialistického pedagoga. Studenti si ale Kittricha považovali, moc hezky na něho vzpomínal třeba Karel Hubáček. Prof. Kittrich zemřel krátce po ruské okupaci v roce 1968.

Bílá labuť 3
Bílá labuť 5

Nejvýznamnějším dílem dvojice Hrubý Kittrich je obchodní dům Bílá labuť v ulici Na Poříčí v Praze na Novém Městě z let 1937–39 (poetický název nesl už dům, který tu kdysi stával). V době vzniku to byla mimořádná stavba a i dnes bývá považován za jedno z vrcholných děl meziválečné avantgardní architektury. Mladí projektanti nejprve vyhráli velkou soutěž, kterou vypsala firma Brouk a Babka, vlastnící síť moderních obchodních domů (Praha-Letná, Ostrava, Brno, Liberec, Plzeň, České Budějovice, Bratislava). Na definitivním návrhu pak pracovali s "dvorním" architektem společnosti B+B Janem Gillarem, autorem interiérů.

Hrubý - Bílá labuť
Bílá labuť 1

Jaroslav Brouk (mj. otec známého propagátora psychoanalýzy Bohuslava Brouka) a Josef Babka byli moderní podnikatelé, kteří u svých obchodů uplatňovali novátorské přístupy. Domy byly postaveny ve funkcionalistickém stylu, měly samoobslužný prodej a rozvážkovou službu. Pražský palác Na Poříčí pak měl být vlajkovou lodí společnosti. Hrubý s Kittrichem použili na uliční průčelí tehdy v Praze nevídaný princip obří skleněné fasády bez parapetních pásů (stejný motiv však najdeme i u Gillarova obchodního domu B+B v Liberci již o dva roky dříve). Velké okno o rozměru 18 x 30 metrů s tabulemi ze speciálního vrstveného skla značky Thermolux je tedy členěno pravidelným rastrem, který neodpovídá tektonice budovy. Jeho plocha byla pak využívána k umístění příležitostných reklam.

Velkoryse je řešen parter, ten tvoří nika s vysunutými výkladci – jakýmisi obřími prosklenými vitrínami, které umožňují prohlédnout si vystavené zboží ze všech stran. Mezi nimi jsou průchody do velké vnitřní haly s ochozy a americkými eskalátory Otis z přízemí do prvního patra. Tento prvek už Pražané znali z letenského svahu, kde pohyblivé schody vozily už od poloviny 20. let lidi od Štefánkova mostu nahoru k tzv. Letenskému zámečku – populární vyhlídkové restauraci. Bílá labuť byla ale první stavbou na našem území, kde byly eskalátory užity v interiéru (a další se pak objevily až po třiceti letech na novém ruzyňském letišti a v podchodu na Václavském náměstí).

Moderní byl rovněž systém vytápění a větrání i celá řada dalších technických inovací, včetně pneumatické pokladny pro zasílání peněz a účtenek do centrální evidence, dětského koutku nebo úschovny zavazadel pro zákazníky. Novostavba navíc hrdě zasáhla do panoramatu města, když ji architekti ukončili výraznou věžovou nástavbou (s veřejnosti přístupnou vyhlídkovou terasou!), zakončenou osmimetrovou labutí z neonových trubic, údajně dle návrhu grafika Božidara Leisera, která se navíc otáčela kolem své osy.

Na otevření supermoderního obchodního paláce se Pražané velmi těšili, došlo k němu však bohužel ve smutných časech – tři dny po začátku německé okupace, tedy 18. března 1939. Prvními zákazníky tak byli zejména vojáci Wehrmachtu, kteří využívali výhodného kurzu říšské marky vůči koruně…

Bílá labuť byla až do poloviny 70. let jediným moderním obchodním domem v Praze. Slavné světelné logo je patrně nejstarším stále funkčním neonem. O to víc mne mrzí, že stavba je dnes v tak neutěšeném stavu. Nejde sice o památku UNESCO, jak se běžně uvádí, jedná se "jen" o řadový objekt, registrovaný v seznamu pražských nemovitých památek. Kvalitní rekonstrukci by však potřeboval jako sůl.

LN, 10.12.2011, foto & klip Jiří Wagner

Aston Ondřej Neff
28. 3. 2025

SPOLU vyrazilo do boje v barvách Zelených a Sociální demokracie.

Emil Bratršovský
28. 3. 2025

Dnešní státy se snaží dělat nás lepšími.

Daniela Kovářová
28. 3. 2025

Výchova je složitá činnost, která požaduje důslednost.

Milan Smutný
28. 3. 2025

Německá vláda chce cenu elektřiny srazit snížením daní na elektřinu.

Ivo Fencl
28. 3. 2025

Řekl bych, že dobro je loď, zlo moře.

Ondřej Neff
27. 3. 2025

Obě strany, zosobněné Babišem a Fialou, usilují o neuskutečnitelné.

Aston Ondřej Neff
26. 3. 2025

„Bratři v triku‟ byli tři pruhovaní panáčci.

Aston Ondřej Neff
25. 3. 2025

Slábne důvěra v pevnost závazků v rámci NATO.

Robert Troška
25. 3. 2025

Za posledních deset let vyrostla rychlostní omezení jak houby po dešti

Jan Bartoň
26. 3. 2025

Nejde jenom o program a cíle.

Štěpán Hobza
28. 3. 2025

Sověti se snažili Západ rozdělit za studené války a nepodařilo se jim to. My si to teď způsobujeme...

lupr Lucie Procházková
27. 3. 2025

Spisovatelka Lisa Jane Smithová podlehla vleklé a vážné nemoci. Zemřela pokojně ve po dlouhém boji...

ČTK, Lidovky.cz
27. 3. 2025

Britský král Karel III. byl dnes krátce hospitalizován kvůli dočasným vedlejším účinkům léčby...

ČTK, Lidovky.cz
27. 3. 2025

Provoz vlaků na železničním koridoru u Pardubic dnes večer komplikují výpadky zabezpečovacího...

ČTK, Lidovky.cz
27. 3. 2025

Spojené státy ochrání celistvost a suverenitu Guyany, která vede územní spor s Venezuelou o oblast...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz