Británie zařadila na seznam teroristických organizací celé palestinské hnutí Hamás, a nejen jeho vojenské křídlo Brigády Izz ad-Dína Kassáma, které tam figurovalo od roku 2001. Londýn konečně pochopil, že hnutí je jednolité uskupení se společným cílem zničit Izrael. Ten samozřejmě britský krok uvítal, zatímco Hamás jej označil za „zločin proti palestinskému lidu“.

Britské rozhodnutí je pro něj velkou ranou, protože ho připravilo o možnosti shánět v zemi peníze a ztížilo mu tamější působení. Až doposud měl v podstatě úplnou svobodu a řada organizací tam pod nejrůznějšími zástěrkami získávala peníze na zbraně proti Izraeli, od skupin vybírajících prostředky na údajnou charitu až po společnosti, které podnikají. Teď je zakázáno Hamás podporovat, setkat se s jeho členy nebo být členem, vystavit na veřejnosti jeho vlajku či organizovat shromáždění na jeho podporu a kdo to udělá, může skončit až na 14 let ve vězení. Bývalý předseda britských labouristů Jeremy Corbyn tak už nemůže označovat členy Hamásu za své „přátele“ a zvát je do parlamentu jako před dvanácti lety.

Hamás vydělává peníze i pašováním cigaret a drog, prováděním nejrůznějších podvodů a praním špinavých peněz. Získané prostředky dostává ze zahraničí s pomocí řady institucí, včetně Islámské univerzity v Gaze, která mu pomáhá i s vývojem zbraní. Organizací, jež shánějí pro Hamás peníze, je dlouhá řada. Hnutí má v cizině investice v hodnotě stamilionů dolarů, které pocházejí ze zdánlivě legálního podnikání. Podle izraelských zpravodajských zdrojů měl Hamás v letech 2000 až 2018 na čtyřicet obchodních společností v Turecku, Saúdské Arábii, Spojených arabských emirátech, Jordánsku, Alžírsku a Súdánu. Většinou působily na trhu s realitami a v infrastruktuře a řídily projekty v hodnotě půl miliardy dolarů.

Před britským rozhodnutím navštívili Spojené království zástupci izraelské bezpečnostní služby Šin Bet a předali svým protějškům zpravodajské informace o metodách, jimiž Hamás shání peníze na teroristickou činnost.

Hnutí je na seznamu teroristických skupin ve Spojených státech, Kanadě, Evropské unii nebo Japonsku, zatímco Austrálie, Nový Zéland a Paraguay považují za teroristické jen takzvané „vojenské křídlo“. Naopak Norsko, Švýcarsko, Čína, Turecko nebo Rusko Hamás za teroristickou skupinu nepokládají.

Hamás vznikl v roce 1987 jako odnož Muslimského bratrstva s cílem „osvobodit Palestinu“ ozbrojeným bojem a na celém území Izraele nastolit islámský stát. Existenci Izraele popírá a odmítá s ním jednat o míru. Odpálil na něj desetitisíce raket a zabil stovky Izraelců. V Gaze používá civilisty jako lidské štíty, vymývá mozky palestinským dětem a cvičí z nich teroristy. V roce 2007 se pučem zmocnil Pásma Gazy; dodnes tam vládne tvrdou rukou a dál vyrábí zbraně, buduje útočné tunely a ostřeluje Izrael. V poslední době zesiluje činnost i na Západním břehu, který ovládá samospráva Mahmúda Abbáse. V uplynulých týdnech tam provedl několik útoků a minulou neděli zabil ozbrojenec Hamásu jednoho Izraelce a čtyři další zranil i v jeruzalémském Starém Městě. Před deseti dny izraelské bezpečnostní složky pozatýkaly přes padesát členů buňky Hamásu, která plánovala velké atentáty na palestinském území i v Izraeli, a zabavily spoustu zbraní, včetně materiálu na nejméně čtyři sebevražedné výbušné vesty.

Palestinská samospráva se teď obává, že jí nejnovější britské rozhodnutí zkomplikuje případné usmíření s Hamásem a vytvoření vlády národní jednoty. Příliš žhavé téma to však není – hnutí Fatah předsedy samosprávy Mahmúda Abbáse je s Hamásem rozhádané už 14 let a pokusy o smíření nikdy nikam nevedly. Na Západním břehu však Hamásu sílí popularita; podle tamějších Palestinců je jediným obhájcem jejich zájmů. Abbásovi vyčítají bezpečnostní spolupráci s Izraelem, kterou považují za zradu, a nelíbí se jim ani zásahy palestinských bezpečnostních složek proti Hamásu a jeho finančním institucím; Abbásovo odstoupení si dnes přeje 80% Palestinců. A britské rozhodnutí může popularitu Hamásu na Západním břehu ještě zvýšit.

Krok Londýna však Hamás k ukončení ozbrojeného boje proti Izraeli nepřiměje a bez peněz teroristé taky nezůstanou. Hlavní sponzor hnutí Írán mu v létě zvýšil finanční podporu a hnutí teď podle arabských zdrojů dostává třicet milionů dolarů měsíčně, zatímco ještě před třemi lety to bylo „jen“ šest milionů. Teherán financuje i libanonské hnutí Hizballáh a očekává, že v případě útoku na Izrael se souběžně otevře jak severní fronta z Libanonu, tak jižní z Pásma Gazy. Neúnavným finančníkem Hamásu je i Katar, který mu celkem daroval více než 1,8 miliardy dolarů. Hamás věnuje převážnou většinu peněz na zbrojení, zatímco 45 % obyvatel Gazy žije pod hranicí chudoby, jak nedávno uvedla Světová banka.