Mírová jednání o ukončení války na Ukrajině jsou přerušena a Západ chce dotlačit Ukrajinu k vítězství. Americká velvyslankyně se po návratu do Kyjeva vyjádřila jasně. Ukrajina uzavře mír s Ruskem podle podmínek, které si určí. Schválila ukrajinskou strategii dobytí všech území nyní pod kontrolou Ruska včetně Krymu. Dokonce prohlásila, že Ukrajina může být přijata do NATO. Za aktuálních podmínek by to logicky vedlo ke konfliktu NATO s Ruskem.

Rusko je mediálně stále líčeno jako stát s neschopnou armádou, kterou ukrajinská armáda po vyzbrojeni americkými zbraněmi porazí. Mezitím ale bude pokračovat kolaps ukrajinské ekonomiky. Prezident Volodymyr Zelenskyj se před jistým časem vyjádřil tak, že Ukrajina potřebuje pro své fungování asi 2 miliardy dolarů měsíčně aby mohla dál fungovat jako stát. Dodávky zbraní dnes není schopna hradit a uhradí je možná někdy v budoucnu.

Zdá se, že emigrace z Ukrajiny má být v těchto podmínkách dlouhodobá, což jednak zatíží ekonomiku těch států, kde se migranti vyskytují v hojném počtu – Polsku, Slovensku, Maďarsku, Rumunsku a Česku.

Sázka na dlouhou a vítěznou válku s Ruskem ale není sázka na jistotu. Rusko okupuje v současné chvíli téměř 80000 km^2 ukrajinského území. Podle analýzy situace Rusko stále útočí a malými krůčky obsazuje další ukrajinské území.

Poslední obránci Mariupolu jsou nyní postupně převáženi na Ruskem okupovaná území. Rusko tak dosáhlo hlavního cíle “speciální” operace a propojilo Donbas s Krymem po souši.

Pokud by Ukrajina chtěla dobýt ztracená území zpátky, potřebuje vytvořit na frontě troj a pětinásobnou převahu živé síly. Rusko má ale v rezervách asi 2 miliony rezervistů, Ukrajina jen asi jeden milion. NATO ani USA nemají žádné zázračné zbraně, které by dokázaly vychýlit poměr sil výrazně na stranu Ukrajiny.

Čím déle bude válka na Ukrajině pokračovat, tím větší je naopak nebezpečí, že Rusko své územní zisky dále zvětší. Sázka USA na oslabení Ruska válkou na Ukrajině tak nemusí vyjít a Rusko může z války vyjít naopak posíleno. Kromě toho – čím déle bude válka trvat, tím se zvyšuje nebezpečí přeměny tohoto konfliktu na vyšší úroveň a zatím lokální konflikt může přerůst do války NATO s Ruskem s rizikem použití zbraní hromadného ničení.

Administrativa Joea Bidena nyní postupuje přesně opačně než na počátku konfliktu. Obávám se, že jde opět o chybnou strategii, která nepomůže Ukrajině a Západu obecně. Od počátku ruské invaze na Ukrajinu se podpora amerického prezidenta pohybuje mezi 40-42 %, odpůrců jeho politiky je o 10 % více. Evidentně tak rusko-ukrajinská válka popularitě Bidena neprospívá.

Navíc se během pokračující války na Ukrajině prohloubila ztráta Demokratické strany na republikány.  Pokud by se nálada amerických voličů nezměnila, mohla by administrativa Joe Bidena přijít ve volbách 8.listopadu 2022 (volby v polovině mandátu Bidenovy administrativy) nejen o těsnou většinu v Senátu, ale i o většinu ve Sněmovně reprezentantů. Ukrajinská krize tak Bidenovi žádné zásadní plusy nepřináší a znovu se tak jen potvrzuje, že Američané se zajímají především o situaci ve Spojených státech a výrazně pouze reagovali na Bidenovo neslavné stažení sil z Afghánistánu. Pokud Ukrajina nedosáhne nějakých výrazných úspěchů ve válce s Ruskem, což je spíše v rovině silně teoretické, těžko to demokratům v podzimních volbách nějak zásadně pomůže. Bidenova administrativa tak může být ve druhé polovině svého mandátu pod tlakem republikánů a bude jen velmi obtížně prosazovat svou politiku.