19.9.2021 | Svátek má Zita


USA: Rovněž tuze sympatický černoch Walter E. Williams

4.8.2016

Stejně jako jeho rasový i ideologický spřízněnec Thomas Sowell z kalifornského Hooverova institutu, Williams, proslulý profesor na George Mason univerzitě ve Virginii, neváhá vyřknout svá občasná opovržení. Tak například prokázal ve svém textu s vhodným názvem „The Cancer of Multiculturalism“ (Townhall.com, 25.2.2015). Ano, rakovina myšlení, sdíleného dosavadním prezidentem Barackem Husseinem Obamou, nenávidějícím tuto Ameriku. Přemnohá léta tak byl příslušně přetvářen svým ideologikým vzorem, reverendem jménem Jeremiah Wright, též i Obamovým chicagským přítelem a sousedem teroristou Williamem Ayersem a jeho před zákonem prchajícím spoluteroristkou a též bývälou manželkou jménem Bernardine Dohrn.

Druh intelektuální čeledě - „College campus idiots“ - takovými slovy Williams též mínil členy profesorského sboru a administrativní hodnostáře, od kdejakého pedela až k významným komandujícím děkanům a rektorům. Druh myslitelů zavrhujících eurocentrismus jako rasismus, západní hodnoty a kulturu vůbec, že by snad měly nárok na uznání jakési své superiority. Multikulturalismus nás přece přesvědčil o opaku, že není rozdílu mezi vegetariánem a lidožroutem.

Williamsovými slovy, multikulturalismus v pojetí zejména pokrytců v řadách intelektuální elity je především útok na křesťanství. Však i proto dochází k cenzurování textů vánočních koled. Tento druh vlivných kádrů dychtí po výměně osobních svobod za vládní kontrolu, místo rovnosti (equality) dávat přednost entitlement (zvláštní práva, privilegia). Ti se stávají větším nebezpečím našemu způsobu života. Osobní svobody a soukromé vlastnictví zatracováno jako anathema - zkázonosné prokletí.

Týž zdroj pokračuje, že se už víc než půl století urputně debatuje o rasové problematice. „Víc už něčeho takového nepotřebujeme. Místo toho černoši potřebují víc otevřené konverzace mezi sebou, bez ohledu, do jaké míry to bude nepohodlné a trapné (embarrassing).“ Autor pokračuje s jmenováním tuctu metropolitních oblastí s velkým množstvím černošského obyvatelstva. Kdysi prosperovalo a nyní je v úpadku, kde černoši se značně podílejí na místní vládě, která se nedaří, školy jsou v mizerném stavu. Každý rok dojde k zavraždění mnoha tisíců černochů, což je víc než množství tak postižených bělochů a Hispanics dohromady. Černoši ve všech věkových kategoriích se zabíjejí šestkrát častěji než všechny ostatní etnické kategorie. My jsme primárními obětmi vlastní nezákonnosti. Bez iniciativy ve vlastních řadách se s vysokou kriminalitou příliš nepořídí.

The 2015 National Assessment of Educational Progress, znám jako The Nation Report Card, dodal výsledky k nijakému celonárodnímu uspokojení. Ve čtení a matematice pouze jedna třetina žactva v osmém školním roce uspěla. Žactvo ve dvanáctém školním roce úspěšně obstálo: v čtení 38 %, matematice 26 %, v zeměpise 24 %, v dějepise 12 %. Vylepšuje se nikoliv znalost, ale pouze stále blahovolnější známkování, což zejména postihuje studenty na college level.

Williams v textu příhodně nazvaném „Educational Disaster“, Townhall.com, 18.11.2015: „Zatímco dosažené výsledky ve vzdělání mezi bělochy nejsou žádným důvodem k uspokojení, mezi černochy to je na úrovní katastrofy.“ Žactvo v osmé třídě je proficient, takže „obstojí“ v čtení pouze 16 %, v matematice 13 %.

- - -

Williams v textu „Fiddling Away the Future“ (ve smyslu „šidit, podvádět, nějak se ze všeho vykecat“) prezentuje seznam příčin trápících toto afro-americké etnikum. Nepochybně hlavním bolehlavem je rozpad černošské rodiny, která v době segregace, za předchozích generací, byla solidní oporou v tamějším společenství. Notnou změnu k hodně horšímu nynějšímu stavu způsobil radikální program prezidenta Lyndona B. Johnsona, ona údajně osvícená New Society, která ve svých důsledcích znamenala přesun odpovědnosti za nové generace z rodiny na stát, především ten se o materiální starosti postará. Proč se tedy ženit, v matrimoniálních monogamních okovech uvíznout.

Nynější situace je taková, že již způsobila naprostou početní převahu dětí narozených mimo manželství (72 %), vyrůstajících v prostředí s jedním rodičem, zpravidla bez otcovské autority, kterou pak nezřídka nahrazuje příslušnost v nijak chvalitebně si počínajícím mládežnickém gangu. Černoši - ona pouze 13% etnická menšina - jsou spíš už i většinou obětmi vražedného zločinu. Každoročně kolem 7000 černochů takto násilně vlastní rukou soukmenovců zahyne. Pouhý počet 1500 volených činitelů pocházelo z řad této menšiny, což se v několika poslední dekádách tak podstatně pozměnilo, že velká města mají černošské primátory, radní činitele, školní inspektory, policejní šéfy. Nesmyslný je předpoklad, že rasisté v řadách bělochů jsou hlavní příčinou mezirasového vraždění. Údaje FBI potvrzují, že 80 procent takového krveprolití se uskuteční ve vlastních řadách - pachatelé i oběti. Děti narozené mimo manželství, rozpad rodiny, zločinnost, podvodné, neadekvátní vzdělávání, to jsou hlavní příčiny a nikoliv tolik zdůrazňované konflikty v řadách s rozdílnou pigmentací.

- - -

V projevu k delegátům Demokratické strany v roce 2004 Obama ujistil, že „zde není černošská Amerika, bělošská Amerika, španělsky mluvící Amerika, asijská Amerika, zde jsou Spojené státy americké.“ Rasovou identitu nezdůrazňoval, nepokládal ji za něco primárně důležitého, on je přece příkladem, jak vlastním přičiněním lze vyniknout. Téměř každý ho velebil za jeho post-racial hodnocení amerického stavu věcí.

Jenže předčasné to radovánky, krok za krokem se pak začala zpřítomňovat ta pravá realita. Nejen pro mnohé černochy primárním kritériem zůstává rasa. Porovnával jsem její váhu rasy a dělnického původu, správného proletářského zázemí v neblahých zejména padesátých letech minulého století. Tato kriteria přece tehdy rozhodovala, kdo půjde na studia nebo k lopatě a zániku všech nadějí.

Někdejší pokusy o vylepšování kádrového profilu odvoláváním se na jakkoliv pofidérního proletářského dědečka porovnávám s nynějšími praktikami vylepšovat si svůj rodokmen podle právě potřebných, politicky korektních kritérií. Úspěšná vědkyně Elizabeth Warrenová, nynější senátorka reprezentující ve Washingtonu, D.C. stát Massachusetts, si takto kádrově vypomáhala zdůrazňováním svého prý indiánského původu - aspoň z jedné šestnáctinky.

V červnu 2015 v americkém tisku a na televizních obrazovkách se objevilo jméno DOLEZAL. Začal jsem se zajímat a dopídil se k politické háklivosti s notnou rasovou příchutí. Záhada, týkající se předsedkyně nejstarší americké černošské organizace NAACP, odbočky v městě Spokane státu Washingtonu, v blízkosti Pacifického oceánu. Křestním jménem Rachel, tato funkcionářka se zviditelňovala jako pravidelný řečník se soustředěním na otázky rasy a spravedlnosti.

Oblast jejího působení neoplývá vysokým procentem menšinového obyvatelstva a zhruba polovina tamějšího členstva NAACP má evropské kořeny. To byl i případ této tuze čilé aktivistky. Na televizní obrazovce se objevovaly její portréty jako nefalšované blondýny. Teprve v roce 2011 o sobě začala tvrdit, že je černoška. Při té příležitosti získala i vlivné postavení v městské administrativě onoho města Spokane a rovněž získala titul „Adjunct Professor of Africana Studies at Eastern Washington University“.

Její příjmení je dokonale české, ale zřejmě jen se vzdálenými kořeny ke středoevropské končině. Sledoval jsem záběry jejích rodičů v různých televizních vystoupeních: Otec Lawrence a matka Ruthanne Dolezal. Oba původem ze sousedního státu Montana, kde manžel dřív zastával funkci tzv. Lincoln County Commissioner, nemám tušení o takových pravomocích. Před mikrofonem se oba, spolu žijící již 41 roků, chovali zdrženlivě, v letech 2002-2006 působili v Jižní Africe jako zaměstnanci snad misionářské organizace Creation Ministries International.

Zplodili dvě děti, jejich dcera Rachel v televizi rezolutně zdůraznila: „I definitely am not white.“ (“Zcela určitě nejsem běloška.“) Posléze takovou diagnozu zmírnila tvrzením, že je spíš černoškou v kulturním slova smyslu. Rovněž zdůraznila, že všichni běloši jsou rasisté.

Ona senátorka Warrenová si rovněž kádrově vypomáhala podvodnými konfabulacemi, totiž tvrzením o svých kořenech indiánského kmene Cherokee. Tím se jí otevřely dveře na Harvardu, americké univerzitě s nejznamenitější reputací, prý se tam stala profesorkou práva. Jenže s tím jejím kádrovým pozadím to bylo trošku jinak. Její pradědeček nebyl autentický Indián kmene Cherokee, ale stoprocentní běloch, avšak podařilo se mu jednoho autentického Cherokee rudokožce zastřelit.

Profesor Williams ve svém eseji s názvem „You Are What You Say You Are“ ve smyslu být tím, za koho se vydávat, Townhall.com s nedávným datem 5.5.2916, se zmiňuje o tzv. species dysphoria - podivném to stavu osoby, která o sobě tvrdí, že je zvířetem uvězněným v lidském těle. Již v předchozím roce tento provokující vědec o sobě prohlásil, že je ve skutečnosti čtvernožec SPRINGBOK (Antidorkas Marsupalis), průměrného vzrůstu 1,5 - 2 metry, druh hnědé a bílé antilopy-gazely v jihovýchodní Africe, nynější Namibii. Takové že je jeho přesvědčení, nepostrádající značnou, a sice daňovou výhodu. V daňovém zákoníku není sebemenší zmínka o fiskální odpovědnosti springboků.

Rozcházejí se názory na kritéria, jimiž by se určovala rasová identita, zda to je především záležitost toho kterého jedince, čím že se cítí být. Mnohé vášně vypukly zejména v kruzích s levicovým temperamentem. Je tedy pohlaví a rasa především záležitostí objective reality nebo self-definition? Je rasa víc záležitostí biologickou nebo sociologickou? Kolik tmavé pigmentace je třeba k dosažení kvalifikace černošství?

Ovšem na odpovědi přece ve státě, zdůrazňujícím svůj nárok na označení post-racial, by již nemělo záležet.

Jenže taková vidina se zdá být přece jen v nedohlednu. a její vzdálenost jako by poslední dobou z víc než jednoho důvodu zřetelně vzrůstala.

KONEC

Neoficiální stránky Oty Ulče



Testujeme: Jak vybrat správné čočky pro astigmatismus?
Testujeme: Jak vybrat správné čočky pro astigmatismus?

Nosíte čočky a máte astigmatismus očí? Víte, kde nakoupit ty správné, které vám rozhodně nebudou dráždit oči? Redakce testovala za vás! Chcete...






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.