Abeceda amerických voleb

Ohio je jedno z dalších důležitějších bojišť letošních prezidentských voleb. V roce 2016 zde porazil Donald Trump Hillary Clintonovou o osm procent. Trumpovo vítězství v minulých volbách je přisuzováno dělníkům z východního Ohia, kteří ocenili jeho orientaci na výrobu. Vědí, že zboží z Číny je nejen šuntovní kvality, ale především jim bere práci. Z hlediska střednědobé a dlouhodobé strategie je neudržitelné, aby zboží základní potřeby nebylo vyráběno v USA vůbec. O rizicích závislosti na Číně hovoří Trump už od svého nástupu do úřadu, tedy nejméně tři roky předtím, než se zjistilo, že se Spojené státy bez čínských respirátorů hned tak neobejdou.

Ohio, stát Středozápadu, je asi o třetinu větší než Česká republika, má přibližně 12 milionů obyvatel. Ekonomickou sílu ukazuje jeho sedmá pozice v žebříčku USA s hodnotou HDP cca 750 mld. USD (více než třikrát více než ČR). Bělochů zde žije 81 %, černochů (převážně v metropolitních oblastech) 12 % Doplňuje je asi 400 000 Hispánců a o polovinu menší počet Asiatů. Dva a půl miliónu ohijských obyvatel má německý původ, okolo 60.000 lidí uvádí české nebo československé předky.

Stát malých podniků

Zajímavostí ekonomiky Ohia je stále vysoký podíl výrobních podniků, který činí kolem 13 % HDP, což stát řadí na třetí příčku v USA. Polovina jejich výrobků je exportována. Z exportujících 12 000 podnikatelských subjektů je cca 90 % malých podniků. Tato velmi výhodná diverzita působí přímo blahodárně zejména v dobách krize. Nejenže malý podnik je v potřebných strukturálních změnách mnohem pružnější, ale především obecně lépe odolává bankrotům, což je pro pokrizové zotavování ekonomiky to rozhodující.

(Tuto podobně výhodnou strukturu českého hospodářství celkem surově zneužívá ke svým politickým cílům Andrej Babiš. To, že ho volí také malí podnikatelé, je jen dalším dokladem, že Češi jsou opravdovými přeborníky ve volbách svých katů.)

Charakter malého podniku má americká specifika. Jde především o počet zaměstnanců – maximálně 500 – a pak také jde o vlastnickou strukturu. Zatímco evropský malý podnik má také limitaci v počtu zaměstnanců, vlastnická struktura není podstatná – pokud malý podnik není deklarován jako součást většího uskupení firem stejných vlastníků. Malý podnik v USA musí mít nejméně z 50 % vlastnickou strukturu tvořenou fyzickými osobami – daňovými rezidenty USA. Takové podmínka v EU neplatí, proto se může o faktické velikosti velké části firem vlastněných právnickými osobami celkem snadno pochybovat. To je podstatné zejména při veřejných zakázkách a antimonopolních řízeních. Americká podmínka, aby firmu vlastnily nejméně z poloviny fyzické osoby, je pro stát výhodná také v případě trestního řízení a/nebo korporační odpovědnosti.

Rozhodnou nelegálové?

Ohio je označováno jako „bellwether“ (mající tendenci vytvářet, ovlivňovat nebo udávat trendy). Ve své historii se ve volbách lidé z Ohia spletli jen dvakrát. Poprvé v roce 1944, když chtěli za prezidenta Thomase E. Deweye, ale zvolen byl Franklin D. Roosevelt a v roce 1960, kdy si přáli Richarda Nixona, ale těsně byl zvolen John F. Kennedy.

Osmnáct volitelů z Ohia podle většiny předpovědí uznávaných analytiků letošní prezidentské volby rozhodne. Těžko říct. Dle mého je Ohio rozhodně Trumpovo a rozhodovat se bude – stejně jako v roce 2004 – v nevyzpytatelné Floridě, protože to jednak odpovídá zákonům aritmetiky a jednak záleží na tom, jak dalece se demokratům podaří do boje zapojit Trumpem vystrašené nelegální přistěhovalce. V řadě míst USA se totiž k volbám nemusíte vykázat žádným dokladem… Ilegálové jsou tak skutečným miligramovým závažím v nerozhodném listopadovém boji o osud Ameriky a tím i celé naší transatlantické civilizace.

(Proto je rétorika Trumpa soustředěná právě tímto směrem – ví, že bázlivý Portorikánec neuvěří demokratickému agitátorovi, že ho před volební místností nebude čekat úředník z imigračního – nelegálové věří teď víc Trumpovi, vždyť tu zeď na hranicích s Mexikem skutečně staví.)

Spojené státy nevědí, kolik je na jejich území nelegálních přistěhovalců. V rámci sčítání lidu navíc i Nejvyšší soud USA zakázal sčítacím komisařům ptát se na občanství. Vedle zločinnosti, která ilegální migraci doprovází, jde také samozřejmě o volby, které vykreslují falešný obrázek o počtu obyvatel jednotlivých států, a tedy i nepravdivou míru podpory socialistickým plánům Demokratické strany.

Situaci se sporem demokratů a republikánů ohledně volební účastí nelegálních přistěhovalců bychom mohli připodobnit třeba k úsilí německých Zelených umožnit volit v komunálních volbách nedávno došlým běžencům z Blízkého východu a severní Afriky. Takový přístup v získávání voličské podpory je jedním z dobrých příkladů rozkladného vlivu levicové politiky i ve Spojených státech, kde tradice přistěhovalství hraje kulturně přeci jenom o tóninu benevolentnější skladbu (s tím rozdílem, že americký běženec dostane šanci za pomoci své práce a schopností zažít si svůj americký sen, kdežto ten evropský hodlá v drtivé většině případů svou novou domovinu jen ekonomicky zneužít).

Začít nový život ve svobodné zemi lží (účastí ve volbách, které jsou vyhrazené toliko pro občany), je pro běžné Američany něco jako ukazovat na facebooku své svatební fotografie s dekorací vysvěceného kostela, přitom svatební obřad absolvovat na národním výboru s požehnáním starosty, který zítra bůhvíproč starostou už nebude. I když jsou nelegální migranti v demokratické kinematografii zobrazování jako oběti neviditelného soukolí dějin, jde v první řadě o lidi, kteří pracují načerno, nikterak tedy nepřispívají do veřejných rozpočtů, a v druhé řadě přišli do země nelegálně a tím porušili zákon. Proto budou lidé v Ohiu spíše volit Donalda Trumpa. Ne snad proto, že jde o vysněného státníka tisíciletí, ale proto, že mluví jejich řečí. Migranská nota Trumpovi předvolební rétoriky trefila úplně přesně na hlavičku to, o čem Američané dennodenně mluví. (A proto Republikánská strana přijala Trumpův strategický koncept boje s nelegální migrací za svůj hned, bez reptání a úspěšně ho rozvíjí.)

Kdo proti komu

Ohio General Assembly (parlament) je tvořen 99 členy House of Representatives (Sněmovny reprezentantů), ve které velí republikáni (61:38), a třiceti třemi senátory. V Senátu státu je poměr sil taktéž ve prospěch republikánů (24:9).

Stát Ohio zastupují v Senátu Kongresu jeden republikán, Rob Portman, a jeden demokrat, Sherrod Brown. Ve Sněmovně reprezentantů USA za Ohijany sedí 12 republikánů a čtyři demokraté. Guvernérem státu je republikán Mike DeWine.

Protože mají demokraté z Ohia namočeny své čumáky do problémů státu (podílejí se na jeho správě), mohou popouštět uzdy svých šílených představ tak nějak průběžně. To se odráží nejen v jejich vyšší míře umírněnosti, ale také ve výsledcích jejich stranických voleb. Vyhrál zde Joe Biden se 72,4 procenty hlasů, Bernie Sanderse pokutovali 16,6 procenty.

Další v pořadí, Elizabeth Warrenová, získala 3,4 % a Michael Bloomberg 3,3 %. Ostatní kandidáti (Pete Buttigieg, Amy Klobucharová, Tulsi Gabbardová, Tom Steyer, Michael Bennet, Deval Patrick a Andrew Yang) získali pod dvě procenta. Kandidát Cory Booker, sympatický Afroameričan a senátor za New Jersey, nezískal ani jeden hlas. Celkem hlasovalo 860.392 registrovaných demokratů, z nichž 623.186 dalo hlas Bidenovi.

V republikánských primárkách získal Donald Trump 100 % hlasů od 682.843 voličů.

Z poměru hlasujících z jednotlivých stran je zřejmé, že politicky aktivnější jsou v Ohiu rozhodně demokraté.

Ve volbách do kongresu se neočekává velké drama, v zásadě jde jen o volební obvod č. 1, kde proti sobě nastoupí v modrém rohu Kate Schroderová, v červeném se objeví Steve Chabot, dlouholetý kongresman. Do počtu se boje zúčastní také Kevin Kahn za libertariány (Libertarian Party).

Kate Schroderová (42) je politický nováček, zato s perfektním demokratickým profilem. Posuďte sami:
– Ve svých třiatřiceti letech porazila rakovinu (to bylo za vlády Obamy a jeho Obamacare).
– Je vdaná za muže a má dvě děti jasného pohlaví (to může spíše uškodit).
– Její otec Lou Schroder byl onkolog, zemřel potom, co si diagnostikoval nádor na mozku (k tomu došlo za vlády Trumpa, to pomůže).
– Na střední škole pomáhala v dětské nemocnici, kde zjistila, že lékařská péče v USA nefunguje (děti s pevným politickým názorem demokraté přímo milují).
– Posledních 12 let pracovala v nadaci Billa a Hillary Clintonové (její kandidatura je schválena z nejvyšších demokratických míst).
– Dva roky pracovala v Zambii, kde se zaměřila na snížení dětské úmrtnosti způsobené zápalem plic a průjmem (to je skvělé, co tam však dělala skutečně, to není ve volbách tak důležité).
– Obává se politiky prezidenta Donalda Trumpa a kongresmana Steve Chabota (aby ne, od Trumpovy vlády nedostane charitativní podnikání Clintonové ani cent).

Na obrázku vidíme republikánského kongresmana z Ohia Steva Chabota (67). Z devadesáti pěti procent se shodne s Donaldem Trumpem (o zbytku spolu ještě nemluvili). V době před jeho zvolením však patřil k jeho velmi hlasitým odpůrcům. Dnes toho mají společného víc, než jen sestřih vlasů.

Je především autorem zákona platného od roku 2004, který zákazuje potraty částečným porodem. To byla prasárna demokratů, kteří tím de facto umožnili legální chov dětí pro potřeby následné transplantace jejich orgánů. Zákon, který tuto ohavnou praktiku zakázal, potvrdil i Nejvyšší soud USA v případě Gonzales v. Carhart.

Potrat porodem (některé děti ho přežily) je technika, která se vyvinula ze snahy obejít tehdy platné zákony tak, aby právně nedošlo k vraždě (zabití) dítěte. Hranice mezi povoleným potratem a trestným činem totiž spočívala v nemožnosti, aby byť jen část hlavičky před smrtí dítěte opustila tělo matky. Některé výklady tvrdí, že nesměla být ani spatřena žádná část hlavičky dítěte, aby se o potrat jednalo. Podrobnosti o této technice si prosím najděte sami, nechce se mi to psát …

Člen Sněmovny reprezentantů USA za Ohio Steve Chabot je také proti Obamacare. Ke změně klimatu způsobené člověkem se vyjadřuje se zřetelným despektem a tvrdí, že se jedná o extremistické pozice, které poškozují ekonomiku. V roce 1998 hlasoval pro obžalobu Billa Clintona, je odpůrcem darwinismu a podporuje americké vztahy s Tchaj-wanem. Nesnáší Hillary Clintonovou, velmi ostře proti ní vystupoval v aféře Benghází.

Je také autorem zákona o ochraně manželství, opakovaně podporuje ústavní dodatek o zákazu sňatků osob stejného pohlaví a hlasoval proti jaderné smlouvě s Íránem. U demokratů patří k úplně nejméně oblíbeným.

Převzato z webu Konzervativní noviny se souhlasem redakce.