„Polovina Trumpových podpůrců jsou basket of deplorables (košík politováníhodných, žalostných). Jsou to rasisté, sexisté, homofobové, xenofobové, islamofobové - you name it.“ Toť slova prezidentské kandidátky Hillary Clintonové9. září 2015 v jejím projevu při příležitosti vymámit od svých příznivců další fondy pro probíhající, finančně nákladnou kampaň.

Posléze v tomtéž měsíci se uskutečnila první celonárodně vysílaná televizní debata mezi touto profesionální prominentní političkou po dobu již víc než třiceti roků, a Donaldem Trumpem, osobností sice veřejnosti známou, ale dosud nikdy, ani pro sebevíc bezcennou funkci ve volbách usilující.

Pozornost medií je značná, na rozdíl od jejich objektivity, nepředpojatosti. I nejvýznamnější deník New York Times už delší dobu mi začíná připomínat Rudé právo z neblahých našich padesátých let. V sobotním vydání (29. září) na první straně

oznámeno národu, jaký že Trump je lump, hanebný podvodník: on už řadu neplatí daně!

To přece musí pořádně zacloumat jakýmkoliv čtenářem. Což rovněž byl můj případ. Každý měsíc dostávám poštou oznámení z všemožných zdrojů, odkud přicházejí rúzné platby, které dohromady tvoří můj důchodový příjem. (Například: $657.62, z čehož daně pozřou $271.81 a tudíž na mé konto v bance přijde pouhých.$368.01. Jiný zdroj: $399.85, daně z toho pohltí $220.22 čili většinu, takže mé konto obohatí menšina $179.63.) V těchto USA všechny daně platí zhruba jedna polovina obyvatelstva, kdežto ta druhá je pouhým příjemcem všemožných požitků, velkorysých výhod. Rovněž jsou snadno rozpoznatelní, poněvadž si rádi stěžují, protestují, též jsou pachateli naprosté většiny zločinů.

- - -

Nyní zpět k New York Times s jejich nynějším rudoprávním přibarvením našich let padesátých. Pro ono sobotní vydání na první stranu kdosi údajně anonymní dodal pár stran Trumpova nikoliv federálního, ale státního daňového přiznání pro státy New York, New Jersey a Connecticut. Místo příjmu je uvedena ztráta $915,729,293 jako „federal taxable income for the year“, což byl rok 1995. V té době poslední dekády století se Trump potýkal se značnými podnikatelskými problémy, ba i bankroty. Nic z toho nemínil a beztoho nemohl před úřady tajit a se svými právníky reagoval využitím existujícího zákona, který podnikateli umožňoval odečíst ztráty k prospěchu svému, jakož i svých investorů, což bylo i jeho povinností.

V Americe máme daně všelijaké: federální, které platí všude, daně státní, jichž šťastlivci rezidenti několika států jako Texas či Florida jsou ušetřeni. Navíc existují hodně nepříjemné daně místní (např. New York City), daně majetkové, nemovitostní, školné (ty mě stojí hodně tisíců dolarů každý rok pro dětičky, kterě jsem neměl, natož abych kdy býval měl zvláštní školní žluté autobusy, které děcka do škol přiváží a odváží).

Žalostný je pohled na mediální priority, co že je vhodné sdělovat národu. Příklad: před už řadou let, koncem dvacátého století, republikánský kandidát na funkci viceprezidenta během volební kampaně navštívil školu, do učebny vstoupil, s žactvem pohovořil a pak na tabuli křídou napsal slovo POTATO neboli „brambor“ a spletl se o jedno písmeno při napsání plurálu. Tím se dokonale znemožnil, media mu to s posměchem dodnes připomínají. Porovnejme se značně pozdější kampaní Baracka Husseina Obamy, který v rozhovoru s novináři prohlásil, že Amerika je federací padesáti SEDMI států. Nepřeřekl se, takto byl přesvědčen a své přesvědčení i při jiných příležítostech opakoval. Takový kolosální trapas! A nikdo si netroufl takové blamáže využít a takového kandidáta šmahem znemožnit. Nikdo si netroufl - oprávněný úděs být obviněn z rasismu.

Stejně tak si nikdo v mediálních zdrojích s jakkoliv solidní reputací netroufl upozornit na nezpochybnitelná fakta, že Obama byl přijat na studia na Occidental College jako foreign student.

Že v roce 1981 jel do Pákistánu, kam se tehdy s americkým pasem nesmělo.

Že po dlouhou řadu let Obamova literární agentura v jeho biografii jako místo jeho narození uváděla keňský přístav Mombasu, což autor potvrzoval.

Že se stal držitelem SSN (doklad každého legálního amerického rezidenta), vydaného ve státě Connecticutu, v němž nikdy nežil..A tak dlouho ještě dále.

- - -

Znovu zpět k letošním listopadovým volbám: Kandidátka Hillary, jakož i většina medií se nijak zvlášť nezajímají, velmi podstatná témata bagatelizují nebo se o nich vůbec nezmiňují: Benghází a smrt Američanů, Hillary mnohonásobně opakované lži s emaily, což velice poškodilo bezpečnostní zájmy státu a s největší pravděpodobností i zavinilo úmrtí odvážných jedinců v riskantním terénu.

Její hamižnost, její lži - například, že byla cílem střelby na letišti v Bosně, fáma mnohokrát jí opakovaná.

Její pokrytectví vydávat se za ochránkyni ženských zájmů, a přitom neváhá prosazovat ke svému prospěchu spoluprací se saúdským královstvím a jeho středověkými praktikami.

Tato kandidátka na prezidenství zdůrazňuje své zkušenosti ve vysoké politice už po více než tři desetiletí, avšak za celou tu doby včetně své role jako ministryně zahraničních věcí nemůže dodat jediný důkaz o svém zřetelném, užitečném úspěchu. Proto je její kampaň především zaměřena PROTI Trumpovi a nikoliv PRO konkrétní plány, které by se lišily od Obamova nikterak znamenitého výkonu.

Proto - s dodatečnou mediální výpomocí - v oné první celonárodní debatě s odhadovaným počtem 100 milionů diváků u televizní obrazovky se soustředila na epizodu před dvaceti lety, když tehdejší Miss World ztloustla, hrozila jí ztráta lukrativního kontraktu, Trump jí v tom pomohl, ale prý se o ní zmínil jako Miss Pig, poněvadž podstatně ztloustla, on vyslovení takové nelichotivé diagnozy popírá.

Rozumní lidé ho kritizují, že dovoluje, aby jeho konkurentka, navíc s předpokládanou asistencí komentátorů, manipulovala pronášená témata, aby bývalá, nyní ztučnělá ex-kráska vyplnila čas k neprospěchu zásadních problémů této doby.

KONEC

Neoficiální stránky Oty Ulče