Americký autor dětských knih byl politikou demokratů označovanou jako „cancel culture“ umístěn do trezoru. Nelíbí se šest jeho knih, které už „navždy“ zůstanou pod zámkem a nebudou vydávány.

Podle společnosti Dr. Seuss Enterprises, která pozůstalost spravuje, k radikálnímu kroku došlo po důkladném konzultování s učiteli, specialisty a odborníky na dětskou literaturu. Šest titulů bude uloženo „do trezoru“ a bude zamezeno jejich dalšímu vydávání. ...Všechny knihy obsahují nějaký rasový stereotyp. V pohádce And to Think That I Saw It on Mulberry Street vystupuje Číňan s dvěma hůlkami a miskou na jídlo. V povídce If I Ran the Zoo se objevují dva primitivní Afričané s listy okolo pasu. Podle Dr. Seuss Enterprises jsou tato vyobrazení závadná a ubližují.

Toto doslova tragikomické rozhodnutí správce pozůstalosti autora vystupujícího pod pseudonymem Dr. Seuss reaguje na postoj progresivních médií k rasové problematice, zejména v USA. Tato politika, široce uplatňovaná a nazývaná „cancel culture“ (kultura zákazů či rušení), dopadá i na novináře, tj. na prostředí, kde vznikla. Příkladem může být propuštění reportéra The New York Times Donalda McNeila, jak o něm referuje iDnes.cz . Právě tento titul, společně s novinami The Washington Post, byl ústředním zdrojem propagandy proti bývalému prezidentovi Donaldu Trumpovi. O jejich aktivitě před volbami i nyní po volbách se dovídáme dnes a denně. Přesto se stále v českých médiích, veřejnoprávní ČT nevyjímaje, zprávy z těchto médií považují za „objektivní“.

Co se „Číňana s dvěma hůlkami a miskou na jídlo“ týče, je to směšné i proto, že se v Číně stále ještě hůlkami jí. Jde zřejmě o „stereotyp“ Číňana věčně hladového. Možná, že kdyby autor psal o tom, že sice jí hůlkami, ale z talíře, asi by zákazu ušel. Miska, která evokuje malou hrstičku rýže, je prostě podle moderních progresivistů „úplně špatně“.

Navíc je zrovna tato kniha o Číňanovi v klatbě v době, kdy administrativa Joe Bidena vytyčila svou staronovou politiku vůči současné Číně. „Náš vztah s Čínou bude založený na konkurenci tam, kde je to potřeba, na spolupráci tam, kde je to možné, a soupeření tam, kde je to nutné,” uvedl Blinken ve svém prvním velkém projevu od nástupu do úřadu, v němž představil priority budoucí zahraniční politiky USA. „Zvládneme největší geopolitickou zkoušku 21. století: náš vztah s Čínou.”

USA tak budou pokračovat v „ostré“ politice proti Číně z doby Donalda Trumpa a kterou „předznamenaly kroky Baracka Obamy“. To je úlitba amerických demokratů Obamovi. Trump totiž změnil americkou politiku vůči Číně naprosto zásadně tím, že na převážnou většinu zboží z Číny uvalil vysoká cla. Demokraté tuto politiku kritizovali, protože údajně zdraží zboží pro „obyčejné Američany“. Pokud je mi známo, USA o rušení cel zavedených Trumpem neuvažují. Bylo by ale velmi podnětné, aby nová administrativa přišla s tím, kde konkrétně bude s Čínou „konkurovat“, kde „spolupracovat“ a kde „soupeřit“. Nabízí se například spolupráce na „záchraně klimatu“. Pokud by Bidenova administrativa chtěla svět zachránit, musela by především tvrdě setřít Čínu za to, že v roce 2020 uvedla do provozu rekordní výkon uhelných elektráren. Zatímco progresivní Západ bude uhelné elektrárny rušit, ty budou plně nahrazeny elektrárnami čínskými a z hlediska „globálu“ to vyjde nastejno. Vlastně ne, protože Západ na tom ekonomicky prodělá.

Taková politika je skutečně poplatná „cancel culture“ jako hrom.

Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz