Obraz britského školství se mění. „Nejpřísnější“ škola na ostrovech boduje v žebříčcích

Velká Británie patří mezi úspěšnější státy v testech PISA – ty měří úroveň znalostí patnáctiletých žáků. Na druhé straně je ale úroveň britských škol značně nevyvážená. Najdeme mezi nimi vynikající ústavy, ale i ty horší. Častokrát se setkáme s předsudkem, že britské školství se dělí na prestižní, drahý soukromý sektor – a pak na školy veřejné, které jsou na tom o něco hůře. Pravda je ovšem mnohem zajímavější.

Tvrdá alternativa

Nejprve malá poznámka. Stalo se v posledních desetiletích nezpochybňovanou pravdou, že žák by se ve škole neměl stresovat a učení nazpaměť je přežitek barbarských dob – totéž platí pro všechno, co jsme znali z minulosti včetně zasedacího pořádku a disciplíny. Moderní škola klade důraz na práci s informacemi, na týmovou spolupráci a na kamarádský vztah mezi žákem a učitelem. Namísto v lavicích se sedí v kroužcích, známkování je potlačeno a jsou i názory, že by se mělo úplně zrušit.

Ne všichni učitelé s tímto přístupem souhlasí. Na konferenci britské Konzervativní strany vystoupila v roce 2010 učitelka Katharine Birbalsinghová s projevem, který vyvolal odpor v pedagogických řadách. Zřejmě mimořádný, neboť paní Birbalsinghová po něm zůstala „otřesena a bez práce“, jak loni uvedl deník Guardian.

Nyní je vhodný čas představit Michaela Community School, londýnskou základní a střední školu pro děti ve věku od 11 do 19 let. Katharine Birbalsinghová je její ředitelkou. Sedm let po šokujícím projevu na konferenci britských konzervativců její školu proslavil novinový titulek Nejpřísnější škola v Británii obdržela špičkové hodnocení od inspekce. Nedávno se její jméno opět objevilo v médiích, a to v souvislosti s malým skandálem. Ukázalo se, že škola vyžaduje, aby žáci vstali při příchodu učitele do třídy – opatření je vnímáno jako kontroverzní, neboť zdůrazňuje roli autority. Kacířská myšlenka v dnešním moderním pojetí školství.

Jaké další takové praktiky tato škola provozuje? V první řadě jde o důraz na disciplínu. Škola zavedla hned při svém vzniku politiku nulové tolerance k disciplinárním prohřeškům. Žáci dostávají „černé puntíky“ za zapomenuté školní potřeby, grimasy na učitele anebo za mluvení v nevhodnou dobu. Pozdní příchody do vyučování rovněž nejsou trpěny. Zvláště silnou kritiku si vysloužila skutečnost, že žáci, jejichž rodiče neplatí za obědy, nedostanou ve školní jídelně oběd.

V roce 2019 odmaturovala první třída dětí, které prošly všemi ročníky Michaela Community School. Příznivci i kritici napjatě čekali na výsledky. Ukázalo se, že škola si vedla výborně. Dobré známky (tj. 5 a výše ze stupnice 1 až 9, kde vyšší číslo znamená lepší prospěch) z předmětů matematika a angličtina obdrželo 73 procent maturantů, přičemž anglický průměr činí 43 procent.

Podle hodnocení britské školní inspekce Ofsted (Office for Standards in Education, Children’s Services and Skills) se Michaela umístila na pátém místě z celkového počtu 6274 britských středních škol. Kromě prospěchu inspektoři kladně hodnotili živé a zajímavé vyučování či příkladný vztah žáků ke studiu. Zpráva také pozitivně hodnotí zodpovědnost žáků, hladký průběh výuky a celkově klidnou a bezpečnou atmosféru ve škole.

Příchod nové elity

Je třeba uvést, že Michaela není prestižní výběrová škola a neplatí se na ní školné. Slouží především svému okolí a – což může vypadat překvapivě – pro 59 procent žáků není angličtina jejich prvním jazykem. Vyloučíme-li všechny faktory, které nepřicházejí v úvahu, zjišťujeme, že hlavním receptem na úspěch školy je již zmíněná disciplína.

„Děti potřebují režim,“ tvrdí ředitelka Birbalsinghová. „Představuje pro ně jistotu, bezpečí, o které se mohou opřít.“ A další kontroverzní názor: „Domníváme se, že učitel ví víc než děti. Většina učitelů v Británii tomu nevěří, domnívají se, že učitelé a děti vědí víceméně totéž, což znamená, že děti pouze potřebují od učitelů vedení, nikoli výuku.“

To však ještě není pointa celého příběhu. Michaela Community School se umístila pátá v žebříčku Ofsted. Jaké střední školy obsadily medailové pozice? Zlatou získává Tauheedul Islam Girls’ High School Blackburn, stříbrná jde na Eden Boys’ School Birmingham, bronzová náleží Eden Girls’ School Coventry. Všechny tyto školy jsou islámské; učební osnovy jsou ovšem britské a školy přijímají podle statutu i neislámské studenty.

Žádná z těchto škol nemá velkou publicitu, takže o jejich učebních metodách mnoho nevíme. Nicméně skutečnost, že ve všech třech případech jde o školy rozdělené podle pohlaví žáků, může leccos napovědět. Mimochodem, ve všech případech jde o školy založené poměrně nedávno. Možná že termín „tradiční elitní britská střední škola“ bude za pár desítek let mít úplně jiný význam.

LN, 17.2.2020

Autor je ekonom, Algorithmic Investment Management,a. s.