Podle toho, co se přihodilo v minulých dnech šéfredaktorovi ruské verze známého newsmagazinu Newsweek Michailu Fischmanovi, zdá se, že ruské tajné služby začaly používat staré metody KGB v boji s nepohodlnými médii. Tento muž se totiž objevil na internetu nahý ve společnosti krásné dívky a v ruce držel sáček s bílým práškem, o kterém se v komentáři píše, že šlo o kokain.

Vše se odehrálo podle starého scénáře, když tento sedmatřicetiletý muž jednoho dne opouštěl na severu Moskvy redakční budovu, stálo před budovou na chodníku krásné dvacetileté děvče s dlouhýma nohama: příležitostná modelka Katja Gerasimová, přezdívaná Mumu. Šéfredaktor si jí pochopitelně všiml a svezl ji do centra. Při rozloučení si vyměnili vizitky a pak se několikrát setkali. V půli března letošního roku se na internetu objevila zmíněná nahrávka pořízená v létě roku 2008, kdy se oba intimně scházeli. Autoři tajné nahrávky si počkali, až se Fischman stal šéfredktorem, a pak nahrávku teprve zveřejnili na internetu.

Der Spiegel upozornil na to, že se opakuje přesně scénář, který KGB použila v padesátých letech proti velvyslanci Francie, kdy na něj byla nasazena jedna krásná ruská herečka. Tentokrát ale nejde o útok na diplomata, kterého tehdy nejspíš chtěli donutit Rusové ke spolupráci, ale o útok na největší evropský vydavatelský dům Springer Verlag, který vlastní v Rusku licenci na vydávání Newsweeku a Forbesu.

Moment zveřejnění přišel pro vydavatelství Springer ve velice nevhodný čas, protože právě v této době má Springer převzít aktivity konkurenční skupiny Gruner a Jahr, které musí v Moskvě schválit Vladislav Surkov, šéfideolog Kremlu, a ten se souhlasem otálí. A to přesto, že náklady titulů tohoto vydavatelství jsou na Rusko nepatrné a navíc časopisy typu Geo jsou zcela nepolitické. Z toho analytici spíše usuzují na to, že co Rusům skutečně vadí, jsou naopak tituly jako Newsweek a Forbes a jejich kritická žurnalistika. Newsweek totiž právě v březnu přišel s článkem, v němž odhaluje, jak si vysocí úředníci sami mezi sebou rozdělují lukrativní zakázky ve stavebnictví. A zřejmě ruským úředníkům vadí i ironická kampaň tohoto časopisu v médiích, v níž najdeme hesla typu: V Rusku roste důvěra v justici. Vedle sloganu je ruka, která řídí loutku.

Časopis Forbes zase zřejmě rozzlobil hlavně Vladimíra Putina, protože se snažil popsat velice neprůhledné obchody lidí kolem premiéra s obchodní flotilou. V únoru jistě nepotěšil ruskou věrchušku článek o tom, jak se staví dači, jak se říká v Rusku letním domům, pro bosse z Gazpromu.

Problémy má ale Springer od samého počátku: již v roce 2007, kdy ještě jeho projekty nebyly moc rentabilní, ho chtěla žalovat Jelena Baturinová, žena moskevského starosty, kvůli pomluvám. Tehdy Springer dokonce uvažoval o tom, že by Rusko opustil.

Tentokrát to vypadá naopak na to, že se Springer chce bránit, i když ví, že kritičtí novináři jsou v Rusku stále v ohrožení. Jen od roku 2000, tedy za posledních deset let, jich bylo zabito sedmnáct, hackeři v prosinci zničili webové stránky kritického hospodářského webu Vedomosti a Novaja gazeta dostává pravidelně v poště mrtvé krysy, což je mafiánský symbol pro smrtící výhružku.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6