"Poláci by se měli stydět. Jsou netolerantní a potlačují svobodu slova," v tomto smyslu se rozčiloval postarší pán, který se původně domníval, že se v poklidu zúčastní Mezinárodního knižního veletrhu ve Varšavě. Jeho plány ovšem byly poněkud narušeny faktem, že krátce poté, co si zřídil svůj stánek, se mu začali věnovat pořadatelé (kteří zároveň žhavili dráty ke svým právníkům), novináři a také policie. K plánované tiskové konferenci se už nedostal, protože ještě před tím mu bylo pořadateli kulantně, leč jasně řečeno, že musí vypadnout, a to pokud možno hned.

Dotyčným postarším pánem nebyl nikdo jiný, než David Irving - amatérský historik, který byl podle soudního rozsudku usvědčen ze systematického falšování historie a manipulace s historickými prameny, antisemitismu a popírání holocaustu. Persona non grata v řadě zemí (např. Rakousko, Kanada, Německo, Itálie), v Rakousku též kriminálník (odsouzen ke třem letům vězení pro popírání holocaustu, předčasně propuštěn po necelém roce věznění).

Možná by se i dalo říci, že se skutečně jedná o menší ostudu Poláků, jak Irving tvrdí, ovšem nikoliv proto, že jej z veletrhů vyhodili, ale proto, že vyhodit ho jim trvalo tak dlouho. Samozřejmě je pravda, že pan Irving udělal všechno proto, aby se tam dostal inkognito. Stánek, v němž působil, nebyl jeho, ale jeho polského vydavatelství, které pochopitelně vydává i jiné, mnohem serióznější tituly, než byly Irvingovy knihy, které stánek obsadily i se svým autorem. Nejsem si jist, bylo-li opravdu nutné se v takovémto (poměrně jasném) případě nejprve dlouze radit s právníky, ale chápu, že pořadatel je člověk s určitou právní zodpovědností, takže bych mu to asi ani nevyčítal. Každopádně teď alespoň můžeme s klidným svědomím říci, že až se pan Irving objeví na příštím veletrhu, budou hned vědět, co s ním.

Nu což, co se dá dělat. Irving na veletrhu nějakou dobu prezentoval své knihy a vášnivě obhajoval podle seriózních historiků neudržitelnou a směšnou tezi o tom, že Hitler nic netušil o holocaustu. Po svém odhalení stihl ještě pár slov k novinářům a svolal do prostor veletrhu tiskovou konferenci, kterou už ovšem nestihl zrealizovat. Jaká smůla. To už by pak byla ostuda pro Poláky skutečností.

Zajímalo by mne, zda pana Irvinga někdy napadlo, že plížit se inkognito na veletrh je samo dost ubohé a ostudné. A že ostudou může být pro veletrh spíše to, že na něm usvědčený podvodník a kriminálník (mimochodem: popírání nacistických zločinů je zločinem i v Polsku) může veřejně prezentovat své pseudohistorické knihy. Naštěstí veletrh a jeho pořadatelé tento problém vyřešili tak, že všichni slušní lidé mohou být spokojeni. Pan Irving samozřejmě spokojený nebude, ale to po něm snad nikdo ani nechce.

Za sebe jen dodám, že pevně doufám v to, že pokud se snad někdy pan Irving vydá na nějakou podobnou akci do České republiky, budou Češi minimálně stejně tak rychlí a rázní jako Poláci, kterým tímto vzdávám hold.