Lze říci po roce něco nového ke koroně? Ale ano, třeba při pohledu na mapy. Můžeme-li něco závidět německým médiím, je to grafické zveřejňování aktuálních dat.

Aby nevznikla mýlka, nejde o holé počty nakažených a zemřelých, které při stálém opakování člověka drtí. Jde o tabulky, grafy a mapy. Informují hlavně o incidenci – kolik nakažených přibylo v tom kterém okrese za sedm dnů. Při vší úctě k Ministerstvu zdravotnictví ČR a jeho webu, hlasatel názornosti Komenský by sáhl spíše po nabídce webů Der Spiegel či Die Welt.

Sleduje-li člověk ty mapy už rok, chtě nechtě si všímá vývoje i jistých trendů. Ty mapy prostě kladou otázky. A i když na ně samy neodpovídají, roli v nich hraje historická (někdo by řekl mentální) hranice mezi západem a východem Německa – starou Spolkovou republikou a bývalou komunistickou NDR.

Před rokem, když začala první vlna korony, byl v Německu postižen hlavně západ. Protože je globalizovanější a mobilnější? Protože východ je zocelený zkušeností z komunismu a lidé tam méně chodí k lékaři? Tak se spekulovalo, mapa tomu nasvědčovala, ale jednoznačná odpověď z toho nikdy nevzešla. Asi by měla cosi společného s námi, neboť tehdy bylo Česko „best in covid“.

Před půl rokem, když začala druhá vlna, byl více postižen východ. Jako by věci opět dostaly svůj řád. Rozvinutý západ konečně odolával lépe než postkomunistický východ (bývalá NDR podobně jako Česko). Proč? Ztratil snad východ svou ostražitost? Spolehlivá odpověď opět schází. Ale ta stará hranice mezi dvěma bloky, jak jsme ji znali ze školních atlasů ještě před 32 lety, tam byla stále.

Až asi před měsícem, když někteří začali spekulovat o třetí vlně, aniž by ta druhá skončila, se vnitroněmecká hranice z epidemické mapy vytratila. Od té doby se mapa podobá klaunskému kabátu sešitému z pestrých hadříků. Někde je incidence nižší (dokonce pod 20 případů na 100 tisíc obyvatel za sedm dnů), někde vyšší, někde vysoká. Leč vezmeme-li údaje ze včerejška, jen dva nejpostiženější německé okresy z celkem 294 na tom byly hůře než nejméně postižený okres v Česku (Vsetín s hodnotou 246).

Shrňme to. Trvalo téměř rok, než z mapy nákazy zmizela bývalá vnitroněmecká hranice coby výrazný předěl. A teprve za tak dlouhou dobu se v epidemické mapě naopak výrazně projevila hranice česko-saská (z obou stran postkomunistická).

Už neplatí to, co platilo loni na jaře: že jsme na tom epidemicky podobně (o něco lépe) jako východ Německa, ale jinak (výrazně lépe) než německý západ. Teď už jsme na tom jinak (hůře) než celé Německo. Už neplatí, že bývalá hranice mezi západem a východem hraje v nákaze zásadnější roli. Či vůbec že v epidemii hraje nějakou roli zkušenost z komunismu.

LN, 25.2.2021