Minulou středu, kdy se v izraelském parlamentu rozhodovalo, zda nepadne vláda, byla při bezpečnostní operaci izraelské armády v palestinském Dženínu zastřelena palestinsko-americká novinářka katarské televize Al-Džazíra Širín abú Achlech. V přestřelce, kterou vyvolali místní Palestinci, nebylo jasné, čí kulka ji zasáhla, ale Palestinci a Arabové hned „věděli“, že ji vypálili Izraelci.

Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás bez jakýchkoli důkazů prohlásil, že izraelští vojáci reportérku „popravili“ a Palestinci budou Izrael žalovat u Mezinárodního trestního soudu. A arabský svět v čele s Katarem Izrael ostře odsoudil – kromě Egypta a Jordánska, které palestinskou verzi incidentu nepřijaly.

Západ byl zdrženlivější a Spojené státy a Evropská unie jen zdůraznily nutnost incident vyšetřit. Izrael reagoval rychle – vinu svých vojáků nevyloučil a vyšetřování zahájil. Poukázal na nepřehlednost přestřelky a naznačil, že novinářku mohla zasáhnout i palestinská kulka. Elitní jednotka Duvdevan šla do Dženínu zatýkat teroristy, a nikoli střílet, ale byla napadena palestinskými ozbrojenci.

Vlastní vyšetřování zahájila i armáda. Vyslechla všechny účastníky operace a zmapovala jejich pohyb i vypálené střely. Závěr byl nejistý – reportérku mohla zabít kulka palestinská i zbloudilá střela izraelská. Vláda vyzvala palestinskou samosprávu ke spolupráci a k vydání smrtelné kulky k analýze, ale ta jakoukoli součinnost i předání střely odmítla.

Středeční zpráva Palestinského ústavu soudního lékařství po pitvě uvedla, že není jasné, kdo novinářku zastřelil, a jeho ředitelka dokonce zdůraznila, že „bez konkrétních důkazů je uspěchané obviňování Izraele nezodpovědné“. Páteční prohlášení Palestinské prokuratury přesto tvrdilo, že reportérku prokazatelně, a dokonce „záměrně“ zabili izraelští vojáci, protože prý na daném místě v tu chvíli nikdo jiný nestřílel. Nahrávky z místa ukazují pravý opak; přestřelka, kterou vyvolali Palestinci, byla urputná a divoká.

I tak ale náčelník hlavního štábu izraelské armády Aviv Kochavi ve čtvrtek připustil, že novinářku mohla zabít izraelská kulka, ale zdůraznil, že bez prozkoumání smrtelné střely to zjistit nelze.

Samospráva ji ale vydat nechce a odmítla i návrh Američanů na provedení společné pitvy. V sobotu nakonec uvedla, že vyšetřování se budou moci zúčastnit „mezinárodní organizace“. Není však známo, které to budou a kdo a podle čeho je vybere.

Když dojde k jakémukoli incidentu, který mohli zavinit Izraelci, pokaždé nastane mezinárodní povyk. Smrt palestinské novinářky je samozřejmě tragická a Izrael nad ní vyjádřil lítost, ale takové věci se stávají. Na světě při své práci umírají stovky novinářů ročně a skoro nikdo se o tom ani nedozví. Ruský režim dokonce žurnalisty vraždí, ale nestranné vyšetřování nikdo nepožaduje. A během ruské invaze na Ukrajinu bylo zabito nejméně třiadvacet reportérů a sotva se o nich psalo.

Kvůli palestinskému odmítání předložit smrtelnou střelu nemůže Izrael bitvu o objasnění smrti Širín abú Achlech vyhrát. V pátek si navíc pošramotil pověst zásahem proti účastníkům jejího pohřbu. Policie se snažila dav deseti tisíc lidí rozehnat zábleskovými granáty a bitím, protože průvod šel jinou než povolenou trasou a házel po policistech kamení. Střety skončily více než třicítkou zraněných a nosičům při nich málem upadla rakev. Ze světa opět zazněla ostrá kritika a izraelská policie nařídila vyšetření zákroku.

I na zastřelení novinářky reagoval Izrael rychle a neprodleně zahájil vyšetřování. Neváhal a nemlžil jako v případě podobných incidentů v minulosti. Zabití dvanáctiletého palestinského chlapce Muhammada Dury v roce 2000 se tak stalo symbolem „izraelské brutality“ a nic na tom nezměnil ani verdikt francouzského soudu o třináct let později, že nahrávka údajné vraždy pořízená francouzskou televizí byla záměrným inkriminujícím sestřihem a Muhamad Dura nejspíš vůbec zastřelen nebyl. Nepřesvědčivě Izrael působil i po incidentu na turecké lodi Mavi Marmara v roce 2010, která se pokusila prolomit blokádu Pásma Gazy. Když na palubu vstoupili izraelští vojáci, aby loď obrátili do přístavu, aktivisté je brutálně napadli a Izraelci v sebeobraně zabili devět Turků. Svět ale izraelské verzi neuvěřil, protože armádní nahrávku útoku nezveřejnil dost rychle.

I z přestřelky, při které zahynula Širín abú Achlech, existuje videonahrávka, dokonce palestinská. Dženínští útočníci se na ní radují, že zabili izraelského vojáka, a utíkají k jeho domnělé mrtvole, ale zřejmě je to novinářka, protože žádný izraelský voják při operaci zabit nebyl. Přesto izraelská armáda nabídla dvě verze incidentu – jednou možnou příčinou Širíniny smrti je zbloudilá kulka Palestinců, kteří stříleli bezuzdně na všechny strany, a druhou by teoreticky mohla být střela vojáka pálícího z džípu asi dvě stě metrů od reportérky. Elitní jednotka Duvdevan se sice skládá z ostrostřelců, kteří málokdy minou cíl, ale k nehodě může dojít vždycky. Nutná je balistická zkouška střely a tu Palestinci zřejmě Izraeli nikdy nevydají.

Jestli ji nezíská nějaký nezaujatý mezinárodní vyšetřovatel, pravda nikdy nevyjde najevo. Palestinská samospráva chce „ukázat“ světu, jak „strašných zločinů se Izrael dopouští na Palestincích“, a smrt novinářky se náramně hodí, i když ji Izrael možná nezabil. Celý incident však může posílit současnou vlnu palestinského terorismu, která má už devatenáct izraelských obětí.