V neděli kolem půlnoci odstavila energetická firma Tokyo Electic Power Co. (TEPCO) poslední z jí provozovaných sedmnácti jaderných reaktorů. Zařízení se nachází na západním pobřeží Japonska, v oblasti Kašiwazaki - Kariwa v prefektuře Niigata. V podobné situaci se firma nacházela v květnu roku 2003, kdy byla nucena odstavit veškeré reaktory po tom, co se provalil skandál ohledně falšování revizních zpráv o jaderné bezpečnosti, ke kterému docházelo od konce osmdesátých po devadesátá léta minulého století. Revizní zprávy totiž taktně zamlčely výskyt prasklin nalezených v systémech fukušimských reaktorů č. 1 a 2 a také na právě odstaveném reaktoru v Niigatě.

Společnosti TEPCO se podle vlastních slov povedlo havarované reaktory uvést do režimu studeného odstavení. Toto tvrzení bylo zpochybněno poté, co teplota vody v jednom z reaktorů dosáhla téměř bodu varu. Údajně šlo o chybnou hodnotu naměřenou vadným termočlánkem. Nejnovější měření v reaktoru č. 2 ukazují, že hloubka vody dosahuje úrovně pouhých šedesát centimetrů, když předpokládaná úroveň činila čtyři metry, a její teplota se pohybuje v rozmezí 4 až 50°C. Podle některých odborníků tak může být část roztaveného paliva obnažena. Ani tento stav prý nijak neovlivní výrok společnosti o studeném odstavení.

Z celkového počtu padesáti čtyř komerčních reaktorů je tak v provozu jediný na severu Japonska v Tomari, provozovaný firmou Hokkaido Electric Power Co. Odstavení reaktorů působí výpadek téměř třetiny celkového elektrického výkonu země. Země hledá řešení ve spouštění záložních zdrojů na fosilní paliva a regulaci spotřeby především v období zimních a letních špiček. Obojí opatření však negativně ovlivňují ekonomiku Japonska: Zvýšený nákup ropy a zemního plynu zvrátil loňskou bilanci zahraničního obchodu do červených čísel a dá se předpokládat, že i letošní bilance bude v tomto nepříznivém trendu pokračovat.

Regulace spotřeby neznamená vedle snižování výkonu klimatických jednotek v kancelářích nic jiného než odstavování výrobních linek. Japonskou ekonomiku si lze představit jako vzájemně hustě propojenou síť dodavatelsko-odběratelských vztahů: Giganti typu Mitsubishi vyrábějící vše od jehly po lokomotivu samozřejmě tvoří páteř ekonomiky země, ale ani ty se neobejdou bez toku zboží od subdodavatelů. Odstávkami tak bude oslabena nejen ekonomika Japonska v celoplošném měřítku, ale vedle toho se očekávají problémy na lokální úrovni.

Na toto nebezpečí upozornil na pondělní tiskové konferenci prefektor Niigaty, Hirohiko Izumida. Lokální představitelé jsou ovšem současně vystaveni tlaku obyvatel oblastí přilehlých jaderným elektrárnám. Ti na jednu stranu chtějí eliminovat nebezpečí havárie reaktorů jejich odstavením, ovšem zároveň se obávají ztráty velkého počtu pracovních míst. Odstávka elektrárny v Kašiwazaki vezme práci čtyřem tisícům kmenových zaměstnanců, což představuje 8% pracovních míst v této řídce obývané oblasti Japonska. Vedle toho ztratí práci na tři tisíce pracovníků ze subdodavatelských firem, čili dalších 6%. Předseda Obchodní komory v Kašiwazaki Masao Nišikawa proto volá po co nejrychlejším obnovení provozu jaderné elektrárny.

Fukušimská havárie tak kromě jiného proti sobě postavila doposud poměrně mírově koexistující aspekty života japonské společnosti.