Podle údajně „spolehlivých“ zpráv už připravuje holandská vláda nový prostor „volného pohybu“, který zahrnuje státy Beneluxu, Německo a Rakousko. Konec Schengenu by mohl být spouštěčem konce EU tak, jak ji známe.

Podle průzkumů by více než 90 % české populace uvítalo, kdyby se na hraniční přechody vrátily kontroly. Je faktem, že návrat kontrol na hranice předvídá v mimořádných případech i smlouva o volném pohybu osob v rámci stávajícího režimu.

Pokud jsou zprávy o tom, že holandská vláda již připravuje něco na způsob mini-Schengenu pravdivé, dočkáme se hraničních kontrol co nevidět. V zásadě jde o opatření naprosto nadbytečné. Jediný stát, který si zaslouží nebýt v Schengenu je Řecko. Za uplynulý rok už prošlo do Schengenu asi milion osob ze států jako Sýrie, Irák a Afghánistán i z řady afrických států. Díky řeckému způsobu ostrahy schengenské hranice je vlastně s podivem, že byl v Řecku podle sdělení úřadů poprvé registrován někdo, kdo se vydával za zřejmě padlého syrského vojáka a jehož pas byl nalezen poblíž místa teroristického útoku ve Francii.

V každém případě se zdá, že návrat kontrol na hranice je hotovou věcí a ve stínu francouzské tragédie je to krok více méně pochopitelný. Evropa platí za to, že na ostrahu svého území naprosto rezignovala a nedokázala přinutit zejména Řecko k žádné akci. Zato s Řeckem eurozóna dohodla nové půjčky a nové látání řeckých děr. Eurozóna se dokonce ani nezmohla na to, aby Řecku nařídila výměnou za miliardy eur zabezpečit schengenskou hranici.

EU je nyní paralyzována, nic zásadního kromě zvýšených bezpečnostních opatření se zřejmě v rámci celé osmadvacítky nepodaří v tuto chvíli realizovat. Navíc, všimněme si, že i maďarský parlament dal vládě souhlas k tomu, aby napadnul rozhodnutí o kvótách u evropského soudu. Všechny ostatní agendy, které nám vlastně jenom otravovaly život, jsou náhle jakoby nepodstatné, nedůležité. Nic už se „neharmonizuje“, nepodřizuje pravidlům EU. To by mohl být faktický konec EU , jakou jsme před černým francouzským pátkem znali.

Ještě jednu poznámku – po 11. září 2001, kdy v budovách dvojčat WTC a jeho okolí zahynulo mnohonásobně více lidí než při pařížském atentátu, se z Evropy ozývala stále hlasitější kritika amerického postupu proti teroru na území Afghánistánu, Iráku až do současnosti. Americký prezident George W. Bush byl líčen jako válečný zločinec a Evropa se radovala z jeho pádu a nástupu Baracka Obamy. Dnes je to Francie, která dává dohromady koalici proti IS s USA a Ruskem a pozemní intervence zřejmě bude její nutnou součástí. Bylo nutné projít touto krizí, nejen migrační, aby se vedoucí představitelé Francie či Velké Británie zase začali chovat energicky a zodpovědně? Dnes už všichni vědí, že se takto mělo postupovat již po lednovém útoku na časopis Charlie Hebdo!

Levice ve Velké Británii sice bude stále proti, ale i v jejích řadách sílí oponentura vůči radikálnímu levičákovi Corbynovi, který převzal Labour Party, a který například veřejně odmítá použit jaderné zbraně dokonce i v případě, že by Velká Británie byla napadena. Na Blízkém východě se schyluje k vážnému konfliktu, po němž svět bude jiný než před ním.