Týden v EU (76)

Herečka Blanchettová poradila Unii, aby se zaměřila více na ochranu migrantů, než na posilování hranic. Komise doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou, Bosnou a Moldavskem. Došlo k dohodě o nařízení o obnově přírody.

Pondělí 6. listopadu 2023

Nejvyšší představitelé EU – Charles Michel, Ursula von der Leyenová a Roberta Metsolaová – vystoupili na výroční konferenci velvyslanců EU v Bruselu s projevy k zahraniční politice, jejichž předvídatelný obsah si čtenáři sami domyslí (Ukrajina, Izrael, Unie jako globální hráč, potřeba mluvit jedním hlasem atd. atd.)

Úterý 7. listopadu

Komise navrhla novelu směrnice o kombinované dopravě, která by měla motivovat nákladní dopravce, aby nevyužívali pouze silniční dopravu, ale aby pro část cesty využili železnice nebo lodě. Tato úprava by prý měla pomoci odvětví nákladní dopravy „plnit jeho úlohu při dosahování cílů Zeleného údělu“.

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně návrhu nařízení o transparentnosti a cílení politické reklamy. Nařízení by mělo chránit občany před manipulacemi s informacemi a před zahraničním vměšování do voleb. Jde mimo jiné o usnadnění rozpoznávání politické reklamy a jejích zadavatelů. Dohodu ještě musejí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušný předpis přijmout.

Evropský parlament uděloval svoje výroční Ceny evropského občana, kterými oceňuje iniciativy, které „přispívají k evropské spolupráci a podporují společné hodnoty“. Jedním ze dvou laureátů je letos i Češka (ač s ne úplně českým jménem) Martina Opava za projekt Život v kufříku.

Středa 8. listopadu

Komise vydala pravidelné hodnocení pokroku zemí, které usilují o členství v Unii. Doporučila, aby EU zahájila přístupová jednání s Ukrajinou, Bosnou a Hercegovinou a Moldavskem. Dále doporučila, aby Rada udělila status kandidátské země Gruzii.

V Evropském parlamentu vystoupila australská herečka Cate Blanchettová, a to z pozice „velvyslankyně dobré vůle“ Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Vyzvala EU, aby neopevňovala svoje hranice, ale spíše se zaměřila na ochranu migrantů. Také odsoudila praxi externalizace vyřizování azylových žádostí (tj. vyřizování ve třetích zemích). Europoslanec Jan Zahradil k tomu na síti X poznamenal: „Předvedla směs naivního aktivismu, moralizujících klišé a citového vydírání, neřekla ani slovo o ekonomických, sociálních a politických rizicích migrace. Očekávatelné.“

Rada jmenovala na další šestileté období dva dosavadní soudce Soudního dvora EU, a to Jana Passera za ČR a Constantinose Lycourgose za Kypr. Prodloužila také mandát generálním advokátovi Giovannimu Pitruzzellovi.

Čtvrtek 9. listopadu

Evropský parlament přijal rezoluci k protiruským sankcím EU, ve které konstatuje, že tyto nefungují a Rusku se je daří obcházet. Požaduje proto jejich zpřísnění a lepší vymáhání.

Iniciativa, kterou se během vyjednávání podařilo částečně zmírnit, vyvolávala obavy zejména kvůli nepřiměřeným zásahům do zemědělství. Dohodu ještě musejí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušný předpis přijmout.

Pátek 10. listopadu

Komise nastínila projekt Nového plánu růstu pro západní Balkán. Ten má znamenat mimo jiné zvýšení hospodářské pomoci a větší integraci dotčených států s vnitřnímu trhem EU. Cílem má být poskytnout tomuto regionu některé výhody členství ještě před přistoupením, podpořit hospodářský růst a urychlit socio-ekonomické sbližování s Unií.