27.5.2022 | Svátek má Valdemar


BLÍZKÝ VÝCHOD: Mírový partner?

19.1.2022

Izraelský ministr obrany Benny Gantz se dne 28.12.2021 setkal s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem, kterého hostil ve svém domě v Roš HaAjinu

Setkání se na izraelské straně účastnil také koordinátor vládních aktivit na územích generálmajor Ghassan Alyan. Na té palestinské se ho zúčastnili „ministr pro občanské záležitosti“ Palestinské samosprávy (PA) Hussein al-Sheikh a šéf palestinských bezpečnostních služeb Majed Faraj.

Schůzka trvala asi dvě a půl hodiny a byla rozdělena do dvou částí – jedna probíhala na rozsáhlém fóru a druhá neveřejně mezi oběma politiky.

Kancelář ministerstva obrany uvedla, že oba politici diskutovali „o řadě bezpečnostních a civilních témat“. Gantz informoval Abbáse o svém záměru pokračovat v prosazování opatření na budování důvěry v ekonomických a civilních oblastech.

Po této audienci Gantz na Twitteru uvedl, že s Abbásem „diskutovali o implementaci ekonomických a civilních opatření a zdůraznili důležitost prohloubení bezpečnostní koordinace a předcházení teroru a násilí – pro blaho Izraelců i Palestinců“.

Úřad ministra Gantze následně zveřejnil podrobnosti o spoustě takzvaných „opatření na budování důvěry“. Mezi ně patří: výhody v oblasti daňové politiky, tj. DPH, dovozní a spotřební daně, půjčka ve výši 100 milionů šekelů (32,2 milionů dolarů), více než 1 000 povolení pro palestinské podnikatele vjíždějící do Izraele autem, desítky vstupních pasů pro úředníky PA, které jim umožní projít kontrolními stanovišti bez jakékoliv kontroly, a to navzdory zkušenosti, že již zemřelý palestinský vůdce Jásir Arafat pašoval zbraně do Gazy v kufru svého automobilu, a legalizace statutu 9 500 neregistrovaných Palestinců a cizích státních příslušníků žijících v Judeji, Samaří a Gaze.

Výše uvedené výhody jsou dodatkem k „půjčce“ ve výši 500 milionů šekelů (160 milionů dolarů), kterou Gantz slíbil poskytnout PA poté, co se koncem srpna minulého roku sešel s Abbásem v Ramalláhu.

Navzdory nereálné fantazii izraelské levice o návratu k tzv. „mírovému procesu“, který je pozastaven od roku 2010, má být důvodem této neoprávněné štědrosti Jeruzaléma vůči Ramalláhu v posledních několika měsících to, že je údajně v „zájmu Izraele“ zabránit finančnímu kolapsu PA.

Jedna z příčin zoufalé ekonomické situace Palestinské samosprávy je i ta, že její předáci plýtvají peněžními prostředky k podpoře terorismu, a to politikou „placení za zabití“, tj. vyplácením důchodů uvězněným teroristům zodpovědným za vraždy Izraelců, či jejich rodinám, jestliže pachatel zemřel pří pokusu o teroristický atentát.

Bohužel smutným faktem je, že prozatímní alespoň minimální podpora stávajícího prezidenta PA uvnitř palestinské společnosti pramení z jeho oslavování a financování „mučednictví“. Z toho důvodu Mahmúd Abbás mnohokráte zmínil, že i kdyby mu zbyl „jen jediný cent, byl by vyplacen rodinám mučedníků a vězňů“. Jinými slovy, zatímco Izrael usiluje o zmírnění socioekonomických potíží palestinských Arabů, vedení PA chce ve svém úsilí podpory glorifikace a podněcování terorismu pokračovat.

Proto, aby si Abbás udržel alespoň nějakou oblibu mezi nespokojenými palestinskými občany, snaží se až do současnosti dokázat, že je stejně radikální, ne-li ještě více než jeho rivalové z Hamasu.

Někteří lidé viní z neexistence míru mezi Izraelem a PA údajnou izraelskou okupaci tzv. Západního břehu Jordánu (tj. Judeje a Samaří) po šestidenní válce. Propalestinští propagandisté na celém světě tvrdí, že jakmile se Izrael stáhne na předválečné hranice, zavládne harmonie. Ovšem Abbásovy projevy v arabštině spolu se zprávami přenášenými prostřednictvím médií a vzdělávacího systému dokazují pravý opak. Vedoucí představitelé Fatahu líčí jako „nakbu“ („tragédii“) již vznik samotného Státu Izrael ze dne 14.5.1948, tedy události dalece předcházející šestidenní válce z června roku 1967 a z ní vyplývajícího konfliktu o sporná území.

V tomto ohledu vůdci palestinské frakce Fatahu se nijak neliší od postoje teroristických organizací Hamásu a Palestinského islámského džihádu – a jejich patrona Íránu –, které mají za cíl zničit Izrael, což také potvrzují mapy Palestinské správy zobrazující celý Stát Izrael jako „Palestinu“ – a navíc Judenrein („bez Židů“).

Ale svou pravou tvář Abbás opět odhalil na slavnostní akci ze dne 1.1.2022 připomínající založení palestinské organizace Fatah, kde měl svůj dlouho očekávaný projev.

Ve svém proslovu řekl: „Výročí zahájení naší revoluce přichází za extrémně kritických a obtížných okolností, kvůli pokračování ohavné izraelské okupace, eskalaci jejích represivních praktik a perzekuci našeho lidu, krádežemi naší půdy a přírodních zdrojů, tlumení naší ekonomiky, zadržování našich daňových fondů a rasové diskriminaci.“

Poté ve své ohnivé tirádě palestinský prezident přiřadil seznam dalších domnělých „izraelských zločinů“ – „demolice domů, konfiskace půdy, vyhnání Palestinců z jejich domovů, vytrhávání olivovníků, vypalování polí, zneužívání vězňů a pokračování obléhání pásma Gazy“.

Tato slova nejsou ničím jiným než voláním do zbraně a výzvou k válce. Je to poselství palestinským Arabům, že Izraelci jsou zlá monstra, a tudíž násilí proti nim je naprosto oprávněné a nutné.

Nicméně stojí za to zjistit, kdo jsou ti „palestinští vězni“, o kterých Abbás hovořil. Ve své promluvě vysvětlil, že měl na mysli palestinské „hrdiny“, kteří jsou drženi v izraelských věznicích.

Nade vši pochybnost je, že hlavním důvodem, proč jsou tito lidé ve vězení, je páchání vražd. Palestinští předáci však zabíjení Židů nepovažují za vraždu ani za jakýkoliv jiný zločin. Vychvalují tyto odsouzené vrahy jako „hrdiny lidového odporu“. Oceňují jejich „oběti a trpělivost“.

Později předseda vlády Palestinské správy Mohammad Shtayyeh pomohl objasnit, co on a Abbás považují za vraždu a co považují za legitimní „odpor“. Shtayyeh prohlásil, že Izrael spáchal „ohavný zločin“ tím, že zastřelil palestinského teroristu, který pobodal nožem izraelské civilisty na autobusové zastávce. Co vyplývá z Shtayyehových slov? Že bodání Židů je hrdinský odpor, zatímco střelba do zabijáka je zločin.

Avšak je důležité všimnout si ještě jedné věci. Palestinský prezident zmiňoval padesáté sedmé výročí prvního teroristického útoku, za který nese zodpovědnost uskupení Fatah, které je součástí Organizace pro osvobození Palestiny (OOP). Tímto datem si vedoucí palestinští představitelé připomněli začátek „palestinského odporu“.

Jenže před 57 lety neexistovala žádná „okupovaná území“ ani „ilegální osadníci“, byl totiž rok 1965. Dva roky před šestidenní válkou. První teroristický atentát, kterým Fatah zahájil svou násilnou činnost proti Izraeli, byl před rokem 1967. Fatah nebojoval za vytvoření palestinského arabského státu vedle Izraele, ale otevřeně usiloval o jeho zkázu.

Když tehdejší vedoucí palestinští politici Jásir Arafat a jeho zástupce Mahmúd Abbás v roce 1993 souhlasili s dohodami z Osla, zavázali se, že skončí s terorismem proti Izraeli. To byl celý předpoklad „mírové“ dohody – palestinské vedení se údajně konečně a upřímně vzdalo terorismu.

Nedávné oslavy výročí založení Fatahu si tedy měl Abbás připomenout v řeči, v níž by vyjádřil lítost nad pokusy Fatahu zničit Stát Izrael a znovu potvrdit, že Fatah již dnes odmítá násilí svých předků.

Ovšem místo toho palestinská vláda velebí terorismus, opěvuje uvězněné teroristy, oslavuje násilné činy Fatahu. Nadále povzbuzuje mladé Palestince, aby šli ve stopách tehdejších vrahů, démonizuje Židy a vyzývá k jejich vraždění.

Izrael opět učinil ústupky pro mír, ale vrcholní palestinští představitelé zase všechny nabídky k ukončení dlouhotrvajícího konfliktu odmítli a zavázali se k pokračování své nekonečné války proti němu.



I. Schlägel Dobrá práce, paní Lukešová. 11:16 19.1.2022
M. Bouček 11:23 19.1.2022
J. Urban 8:46 19.1.2022