Palestinský Hamás po pětidenním klidu zbraní a jeho prodloužení o další den opět porušil příměří – celkově už jedenácté – a během 12 hodin odpálil 50 raket. Izrael proto obnovil nálety a rovněž odjel z jednání v Káhiře, neboť stejně jako v minulosti odmítá jednat pod palbou. Rozhovory zatím beztak nepřinesly výsledek, protože Hamás dál trvá na svých požadavcích, které jsou pro Izrael i Egypt nepřijatelné. Jestli však bude v ostřelování pokračovat, může nyní očekávat velmi razantní izraelskou odvetu, včetně nové pozemní operace a útoků na nejvyšší velení. Armáda už povolala zpět 2000 záložníků.

Hned v noci na středu provedly izraelské letouny cílený útok na jednoho z nejhledanějších vůdců Hamásu Muhammada Dífa, velitele ozbrojeného křídla Izzadín Kásam a strůjce sebevražedných atentátů za intifády i současných útočných tunelů, jenž má na svědomí desítky mrtvých Izraelců. Nálet zabil Dífovu manželku, dvouletou dceru a jednoho muže, ale zatím není známo, zda to byl Díf. Hamás přísahal pomstu, ale Izrael bude pravděpodobně v cílených útocích pokračovat.

To ale nebude jednoduché, protože nejvyšší představitelé hnutí sedí od začátku války hluboko pod zemí v pohodlných bunkrech pod civilními objekty; všichni například vědí, že hlavní štáb sídlí pod nemocnicí Šífa v Gaze, jak dosvědčili i zahraniční novináři. Zatím není jasné, zda se Izrael nepokusí Hamás zcela zlikvidovat a svrhnout. Řada bezpečnostních představitelů před tím varuje, protože Gazu by mohly ovládnout mnohem radikálnější skupiny. Přibývá však členů vlády, kteří rozhodující úder podporují, v čele s tradičními obhájci tvrdého postupu, ministry zahraničí a hospodářství Avigdorem Libermanem a Naftali Bennettem. Podle nich je třeba Hamás nejdříve rozdrtit, a teprve potom s ním jednat, nikoli naopak.

Hamásu buď stále nedochází, že nemá jinou možnost než přijmout egyptský návrh, nebo dospěl k názoru, že už nemá co ztratit, anebo se novými raketami snaží přimět Izrael, aby v Káhiře přijal jeho požadavky. Čelí velkému tlaku – z jedné strany jej vyvíjí jednotná fronta Izraele, egyptských prostředníků a palestinské samosprávy, aby na egyptský návrh přistoupil, a z druhé na vyjednavače tlačí exilový vůdce Chálid Mišál, aby se svých požadavků nevzdali; Mišál sedí v luxusním hotelu v Kataru a o rozsahu zkázy pásma Gazy nemá ponětí. Pravda je, že egyptský návrh toho Hamásu příliš nenabízí a jeho požadavky z něj buď zcela zmizely, například zřízení letiště a přístavu, nebo se rozmělnily na pouze částečné splnění za podmínek, které se Hamásu nelíbí, jako je otevření hranic v Rafáhu pod kontrolou palestinské samosprávy nebo jen uvolnění a nikoli zrušení izraelské blokády pásma.

Jakoby náhodou tento týden izraelská tajná služba Šin Bet oznámila, že zmařila plán Hamásu na puč proti samosprávě na Západním břehu Jordánu a svržení jejího předsedy Mahmúda Abbáse. Izraelci jej odhalili v květnu, tedy poté, co se Hamás a Abbásův Fatah slavnostně usmířily a vytvořily vládu národní jednoty. Samospráva o plánu zřejmě nevěděla, a atmosféra mezi oběma delegacemi v Káhiře tak výrazně zhoustla. Jestli chtěla Šin Bet samosprávu utvrdit v odmítavém postoji vůči Hamásu, dokonale se jí to povedlo.

Přestože egyptský návrh není ani zdaleka příznivý pro Hamás, obsahuje i kompromisy, které se nelíbí Izraeli – umožnily by teroristům další vyzbrojování a snížily by možnost vojenského zásahu při příštím ostřelování. Izraelští představitelé připouštějí, že jednání může skončit i bez dohody, což by bylo pro vládu výhodnější než smlouva, která by jakkoli ohrozila bezpečnost země. Než Hamás porušil poslední příměří, byla názorová propast jednajících stran stále příliš veliká, než aby nějaká přijatelná dohoda vznikla.