Jako podnikatel ve stavebnictví si žiji ve vlastním mikrosvětě. Ráno co ráno nastupuji před zívající dělníky, kteří předstírají soustředěný zájem kam je dnes pošlu a co tam budou dělat. Během dne si užívám zvuku kompresoru a sbíječek, sténání hydrauliky bagru a řvaní dieselových agregátů. Jednou týdně se účastním kontrolních dnů, kdy za kávu zdarma hraji svou obvyklou roli ve scéně bičování Satana, kdy se na mně střídá zástupce investora, bezpečnostní technik i objednatel. Pokud i poté budu v použitelném stavu, můžou si do mě kopnout i stážisté z ekologických organizací.

Za šviháka je na stavbě považován ten, kdo si reflexní vestu pere kvartálně či častěji. Pokud se týdně nejen sprchuje, ale i holí, je podezřelý a nezřídka je považován za metrosexuála. Pracovníci obvykle připomínají Ivo Pešáka či Brumbála, a to nejen vzhledem, ale i vírou, že problémy se řeší magicky samy od sebe. Já nezapadám, obvykle jsem malženkou donucen se oholit ještě dříve, než se vousy dají splést do copánku a vestu si měním obden, po každém pádu do výkopu.

Vítaným zpestřením práce je návštěva na stavebním úřadě, kde se raději již ve vrátnici zuji, abych netrousil bahno. Se smeknutou přilbou se nechávám posunovat po kancelářích dle pokynů zkušených pracovnic, které mají s vidláky za ta léta vypěstovanou trpělivost. Snad jen na Památkový úřad si s sebou navíc beru kříž, trnovou korunu a předáka jedné party, který mě po celou dobu jednání bičuje ke spokojenosti protistrany.

Již od malička mě zajímají nové technické vymoženosti a v souvislosti s úmrtím Karla Gotta jsem objevil internet. Pídím se totiž po nových informacích, jako divoké prase po lanýžích. Taková novinka. Jsem nadšený, kolika informacemi ho vláda vybavila. Mohu si kdykoliv nejen přehrát Mistrovy songy, ale i vyhledat informace. I konkurence v oboru je k dohledání. Jen moje firma ne. Vyzval jsem Ministerstvo průmyslu, aby napravilo svoji chybu, ale odmítlo se stížností zabývat. Podobný postoj zaujaly i ostatní obeslaná, jen z Ministerstva zdravotnictví se ozval psychiatr a snažil se domluvit schůzku.

Svoji anabázi vyprávím u nedělního oběda a dcera Agnežka mi doporučuje, abych se přestal spoléhat na vládu a informace si na internet umístil sám. Kdo prý není na internetu, jako by nebyl. Možná tomu nebudu věřit, ale internet funguje delší dobu, než si myslím a rozhodně není pravdou, že velkouzenář a náš ministerský předseda je jeho vlastníkem. Dokonce prý nevlastní ani Facebook, Pasiáns či Google. Doporučila firmu, která pomůže, pokud dokážu říct, co chci.

Nakonec dohodla schůzku, v kavárně. Tam vysvětlím své požadavky a výsledkem bude krásná a funkční stránka. Vyjednávání se nebojím, obvykle bývám úspěšný. Mezi své největší úspěchy řadím, že si tchyně Drahoráda po třiceti letech téměř zapamatovala, že nepiji rozpustnou kávu.

V kavárně se na mě zubí krásná dívka pravděpodobně na hranici zletilosti. Zpanikařím, kontroluji, zda nedržím v ruce lízátko jako klasický pedofil a pak hledám skrytou kameru. Obvykle mě osoby opačného pohlaví vůbec nevidí. Maximálně pokladní v obchodě či na veřejném WC. Podávám ruku na uvítanou a cítím, jak se mi odkrvuje mozek. Omluvím se a rychle připojuji kardiostimulátor na záložní autobaterii.

U číšníka objednávám kávu. Vychrlí na mě spoustu italských slov, nechápu proč mi vypráví o mnichovi a vlacích (Cappuccino či Espresso). Vybírám si kapucína a usedám. Zírám jako uhranutý, mám pocit, že se mi mozek zavozdřil. Slečna se jen usměje, nahne se přes stůl a lehce mě zkušeně klepne zespodu do brady. Zavřu pusu a doufám, že pokud jsem slintal, tak jen do svého hrnku.

Během rozhovoru se snažím zapůsobit, nechal jsem se unést při nastínění symbiotické vazby dimenzace a demasifikace jednotlivých paradigmat s důrazem na subjektivitu, optimalitu a rekonceptualizaci témat. Dokázala zachovat výraz soustředěného naslouchání po celou dobu mého slovního průjmu, jen na závěr zmínila, že pokud nejsem schopen svoji vizi vysvětlit obyčejnému barmanovi v jednu hodinu ráno, pak za nic nestojí.

Výsledkem rozhovoru je webová stránka produkující množství telefonátů, kdy mě kontaktují nejen obvyklí zákazníci, ale i tací, kteří hledají duchovního guru v oblasti esoteriky a módy, bodyguarda či zkušeného cestovatele po Amazonii. Musím si zapamatovat, že s policií a krásnými slečnami se nemluví. Obojí mívá nedozírné následky.