Děti vylučují kůží na hlavě hexadekanal, který zvyšuje agresivitu žen a tlumí agresivní chování mužů. Látka, kterou lidský čich nezachytí, tak zvyšuje šance malých dětí na přežití.

Zvířata vylučují do okolí látky, které působí jako chemický signál. Živočichové jejich prostřednictvím mění aktivity i životní pochody dalších příslušníků svého vlastního druhu. Ve zvířecí říši hrají tyto tzv. feromony důležitou roli například při námluvách nebo při regulaci agresivního chování.

Nakolik podléhá vlivům feromonů člověk, se vedou mezi vědci spory. Někteří odborníci jsou přesvědčeni, že člověku signalizace feromony chybí. Jiní experti existenci lidských feromonů připouštějí, ale přiznávají, že pro ni mají jen málo důkazů. Proto vzbudila velkou pozornost studie publikovaná ve vědeckém časopise Science Advances, ve které početný mezinárodní tým vedený Naomem Sobelem z Weizmannova ústavu v izraelském Rechovotu prokázal, že hexadekanal hojně vylučovaný dětmi ovlivňuje lidskou agresivitu.

Organismus savců hexadekanal produkuje a vylučuje ho do okolí. U zvířat ovlivňuje chování. Člověk vylučuje hexadekanal do okolí z kůže, ve slinách nebo ve výkalech. Děti ho uvolňují ve značném množství z kůže na hlavě. O vlivu hexadekanalu na lidské chování ale věda nevěděla nic.

Finanční hra

Při pokusech nalepili vědci dobrovolníkům na horní ret pásku, která byla buď napuštěna hexadekanalem, nebo tuhle látku neobsahovala. Následně dostali dobrovolníci za úkol, aby se prostřednictvím počítače rozdělili s jiným dobrovolníkem o přidělenou sumu peněz. Jejich protějšek měl možnost nabídku odmítnout, pokud se mu zdál jeho podíl příliš malý. V tom případě celý obnos propadal a nikdo nic nedostal.

Dobrovolníci byli přesvědčeni, že se o peníze dělí se skutečným člověkem. Nabízený podíl ale hodnotil počítačový program, který odmítal velkým červeným nápisem „NE!“ všechny nabídky, při kterých se dobrovolník vzdal méně než 90 procent dělené částky. Cílem takového nastavení programu bylo vyvolat frustraci.

Té mohli dát účastníci pokusu volný průchod tím, že potrestali protihráče silným zvukem. Intenzitu zvuku volili zmáčknutím knoflíku se symboly znázorňujícími různě silnou bolest. Tvrdost zvoleného trestu odrážela míru agresivity.

Muži, kteří absolvovali experiment pod vlivem hexadekanalu, trestali protihráče asi o pětinu slabším hlukem než muži, kteří této látce vystaveni nebyli. U žen ale hexadekanal agresivitu asi o pětinu zvýšil.

Sobel a spol. ověřili protichůdnou reakci mužů a žen ještě v dalším experimentu, při kterém sledovali aktivitu mozku dobrovolníků. Ti hráli počítačovou hru, v které mohli krást peníze spoluhráčům. Zcizená suma odrážela míru agresivity. Hexadekanal opět zvyšoval agresivitu žen a tlumil agresivní chování mužů.

Muži vystavení účinku hexadekanalu měli zesílenou souhru mezi mozkovými centry zodpovědnými za agresivní chování a centry, kterými člověk hodnotí společenské souvislosti. Tento stav mozku je charakteristický pro situace, kdy člověk drží svou agresivitu pod kontrolou. U žen působil hexadekanal opačně. Souhra mezi centry řídícími agresivní chování a centry pro posouzení společenských souvislostí zeslábla.

Vysvětlení rozdílů

Podle Sobela je rozdílná reakce mužů a žen na hexadekanal evolučně výhodná. Agresivita mužů se nejednou obrací proti dětem. Pokud tedy látka vylučovaná dítětem muže zklidní, snižuje to riziko, že muži v návalu zlosti dítěti ublíží. Naopak agresivita matek necílí na dítě, ale na všechny, kdo by mu chtěli ublížit. Dítě si hexadekanalem u matky zajistí zuřivější obranu.

Můžeme tedy hexadekanal považovat za lidský feromon? „Zatím si netroufáme tvrdit, že je to feromon,“ přiznává Naom Sobel v rozhovoru pro vědecký časopis Science. „Tuhle látku sice vylučuje lidské tělo a ona následně ovlivňuje chování lidí, speciálně jejich agresi. Ale nevíme, jestli agresivně naladění lidé vylučují tuhle látku ve zvýšených množstvích. A to je pro její zařazení mezi feromony klíčové kritérium.“

LN, 1.12.2021