19.3.2024 | Svátek má Josef


STATISTIKA: Zabijí nás covid-19, nebo restrikce?

27.1.2021

Zveřejněná čísla Českého statistického úřadu ukazují, že od října roku 2020 došlo k rapidnímu nárůstu počtu zemřelých občanů v ČR (jak ukazuje graf). V porovnání s danými měsíci z minulých let (hovoříme o kumulativním rozdílu mezi měsíci říjen a listopad 2019 a 2020) se jedná o nárůst úmrtí o 59 %. Údajné oběti covidu-19 se začaly dle výkladu médií výrazně zvyšovat právě okolo 43. týdne roku 2020, což prý potvrzují čísla Ministerstva zdravotnictví, která ukazují souběžný růst úmrtí na koronavirové onemocnění a celkového počtu úmrtí v témže časovém horizontu.

Jedná se ale o příliš plochý výklad, který možná záměrně zamlčuje skutečného autora vlivu na smrt našich spoluobčanů. Mohou však existovat i jiná než koronavirová vysvětlení a jiné faktory, které mohly způsobit tento nárůst?

pocty

Zdroj: Český statistický úřad

V říjnu loňského roku dochází k dramatickému nárustu úmrtí našich spoluobčanů – číslo 14 143 občanů je výrazně vyšší oproti předchozímu měsíci, kde bylo číslo úmrtnosti na 9 427. Hodnoty předchozích měsíců (1-9) roku 2020 nejsou v žádném výkyvu oproti předešlým rokům, nicméně v říjnu a listopadu dochází k výraznějšímu nárůstu úmrtí, a to jak v porovnání s předchozími měsíci, tak stejnými měsíci v předchozích letech. Z těchto čísel lze vyčíst několik zásadních informací.

V číslech se nezrcadlí efekt „lockdownu“. Restrikce, které vláda naší zemi ordinuje, nejsou totiž dle výsledných čísel vůbec potřebné. V listopadu 2020 dochází k nárůstu úmrtí i přes restriktivní opatření (i s ohledem na časovou setrvačnost u nákazy), která se začala stupňovat od začátku října. Data ČSÚ totiž navíc ukazují, že v roce 2020 nedochází k nárustu zemřelých ve věkové kohortě mezi věkovou skupinou 40-64 (16 776). Naopak čísla smrtnosti v této věkové relaci jsou vyšší v roce 2017 (16 830). A k výkyvu od běžného průměru předchozích let nedochází u této věkové skupiny ani v říjnu a listopadu 2020. Vláda odřízla život u té části populace, která nebyla riziková, ale zato ekonomicky produktivní.

Skupiny obyvatel, u kterých ovšem došlo mezi lety 2019 a 2020 k nárůstu (a kde čísla rostla také v daných měsících říjnu a listopadu 2020), jsou u věkové skupiny obyvatel 65-74 let (meziroční nárůst oproti roku 2019 je 2 806), 75–84 let (nárůst o 5 790), 85 a více (nárůst o 4 572). Skokový rozdíl je tak v daném roce pouze u této části populace, nikoli u mladších, ekonomicky aktivních ročníků. Vyhláška tak měla nejspíš izolovat nemocné a starší obyvatele, kteří - jak ukazují data - jsou zřejmě ohroženou skupinou, nikoli však produktivní část obyvatel (položme si ale otázku, kolik seniorů nad 75 let navštěvuje restaurace po 22. hodině). Namísto toho se nabízí řešení, kdy mohla být vydána jediná restrikce na dočasné nestýkání se po dobu promořování produktivní části populace. Přísná omezení a zastavení ekonomiky tak postrádají logiku.

V této optice ani vládní omezení nezabránila nárůstu úmrtí, jejich omezování bylo tedy od začátku v každém ohledu bohužel zbytečné. Nabízí se ovšem zpochybnění samotné výchozí hypotézy, která viní z úmrtí covid-19. Senioři byli v dodržování koronavirových restrikcí velmi disciplinovaní a docházelo u nich k izolaci. Jak je tedy možné, že i přesto dochází k takovým dramatickým nárustům? Proměnných, které mohly intervenovat a vést tak k vyšší úmrtnosti, je celá řada. Čísla zemřelých seniorů, domnívám se, nezpůsobuje výlučně koronavirová pandemie, ale celkové stáří, kterému nedodává zhoubné společenské klima – tedy zejména atmosféra strachu a vládní restrikce ohrožující naši budoucnost. Mluvíme o zvýšené úmrtnosti u lidí po 65 letech věku, nejčastěji pak o skupině obyvatel 74 a více let, kde je riziko onemocnění vyšší a kde navíc často dochází k synergii s jinými onemocněními.

Ke skepsi ohledně korelace mezi počtem zemřelých na covid-19 a celkovým počtem zemřelých se přidává významně i to, že testy na covid-19 jsou vysoce nejednoznačné, neboť jejich validita je velmi pochybná. Lze tak vznést významnou a oprávněnou pochybnost nad tím, že čísla covid-19 se nejspíš „svezla“ na jiné příčině úmrtí. Výsledky totiž počítají i úmrtí s nemocí covid-19, ne výlučně na samotnou nemoc. Jedná se tak o špatnou techniku sběru dat, kterou by měl každý relevantní výzkum pro reprezentativnost svých dat vyloučit. Započítaná tak mohla být i oběť autonehody s přítomností covid-19 v těle. Přítomnost viru a onemocnění na výše uvedenou nemoc jsou rozlišné věci, které nejsou vládou a médii brány v potaz. Ministr Blatný při jednom ze svých nedávných názorových veletočů připustil, že skutečně zemřelých na covid-19 může být pouze 1/3 z původně uvedeného počtu obětí koronaviru, které uvedlo původně ministerstvo. O to víc nevěrohodně pak působí neznalost příčin rostoucích úmrtí, která jsou oproti minulým letům vyšší.

Seniorní populace je v přímém ohrožení nejen ze zdravotních, ale také z psychických ohrožení mysli, tzv. psychosomatiky. Tato doba měla u často vystrašených seniorů výrazný negativní dopad na jejich deprese, úzkosti a deziluze, které z izolovanosti u této části populace vznikaly. Zmatené jednání vlády způsobovalo neinformovanost seniorů a vedlo ke zvýšeným stresům z často děsivých dezinformací. Obraz doby dokreslil také v médiích strašící výstřední profesor Flégr, televize plná lidí ve skafandrech a stále omílané černé scénáře našeho budoucího vývoje. K tomu určitě svou roli sehrála také starost seniorů o budoucnost jejich dětí, o jejich práci, o to, jak zaplatí své účty, obavy ze splácení jejich hypoték, vzdělávání vnoučat atd.

Atmosféře strachu nepřidali ani zdravotníci, kteří svými neustále omílajícími frázemi o první linii, plných kapacitách nemocnic (ačkoli to nebyla pravda) živili své PR. To vedlo k démonizaci zdravotnických prostor, vyklizení čekáren, k zanedbání běžné zdravotní péče a obavám z prostoru nemocnic. Vynechávání zdravotních prohlídek a v neposlední řadě odkládané operace – to vše způsobilo zesílení počtu rizikových pacientů, které restrikce vytvořily. Dokonce i roušky mohly sehrát výrazně negativní roli. Zápal plic je často způsoben bakteriemi a plísněmi, což mohou samy o sobě způsobit roušky a jejich každodenní používání. Těžko si představit, jaká vážná přitížení mohlo přinést (nejen) starší části populace každodenní nošení roušek, kteří nesundávají tuto „ochranu“, ani když nejsou v bezprostřední blízkosti s jinými.

Restrikce mohly způsobit vážná zdravotní rizika, která mohla vést ke zvýšení úmrtnosti. Pokud by navíc platil Blatného výrok o revizi počtu zemřelých na covid-19 na onu jednu třetinu, pak nám zde zůstává velké číslo neobjasněných úmrtí, které se vymyká předchozím letům. Tento nabízený výklad je zcela jiný oproti tomu, co aktuálně používají politici a „zájmová“ média, přesto však jde o (v lecčems podrobnější a nikoli na první výhled plochý) výklad stejných dat.

Tento text má minimálně ambici ukázat na to, že data jsou pouhou intepretací toho, kdo daná data čte a jak s nimi následně nakládá. Bojím se, že k reflexi nad daty u české vlády nedochází a ta dál podléhá sveřepému vlastnímu a zjednodušenému výkladu, který jí pomáhá držet občanům nůž pod krkem.

Petr Hlávka