29.4.2024 | Svátek má Robert


RAPTOR: Příliš silný

25.4.2023

Příliš silný, tak zněl povzdech Porthose, jednoho ze tří mušketýrů, když při nazouvání holínky prokopl stěnu místnosti. Třiatřicet motorů Raptor rozmlátilo při startu lodi Starship betonový podklad startovací rampy. Na videozáznamech vidíme lítat kusy betonu vzduchem, hladina moře vypadá, jako kdyby eskadra dronů zahájila bombardování. Na kratičkém záběru vidíme i loď odspodu. Věnce motorů jsou neúplné, celek vypadá jako neúplný reklamní poutač. Pak to všechno vybuchlo a…

Sen o dosažení Měsíce a Marsu je zase o něco odložen.

Je to fascinující. Ať to bude fungovat jak má, díly kosmické lodi budou schopné po splnění úkolu zpátky přistát na určeném místě. Nepochybuji, že se to Starship naučí. Systém Falcon to taky zvládl a blíží se doba, kdy opravdu bude možné na oběžnou dráhu dopravovat stotunové náklady za zlomek dosavadní ceny.

Jako celoživotní fanda a pozorovatel tomu všemu samozřejmě tleskám. Ale už v pionýrských dobách na přelomu padesátých a šedesátých let jsem měl smíšené pocity. Pojem enviromentální úzkost byl tenkrát naprosto neznámý. Atmosféra byla pokládaná jako nekonečně hluboké odkladiště čehokoli plynného, co se dá do ní odhodit. To se samozřejmě změnilo, dnes se na to díváme jinak a přemýšlíme v jiných kategoriích. Čtu, že Raptor spaluje kapalný metan. Hm. My teď budeme vybíjet krávy, protože prdí metan. Jak velké stádo musí prdět, aby vyprodukovalo pšouk odpovídající výronů třiatřiceti Raptorů v raketě Super Heavy při startu lodě Starship?

Na to nesmím ani pomyslet, jinak bych přestal snít. Do kosmu jsem se prvně pořádně podíval s pilotem Pirxem, hrdinou povídek Stanislawa Lema. Kosmické letouny známé ze science fiction samozřejmě nepoužívají žádný metan. Charakteristice se autoři opatrně vyhýbají. Bude to mít něco společného s atomem, tak by se postoj dal vyjádřit. Já to ve svých příbězích řeším Miagiho motorem. Funguje na principiálně jiném základě než Muskovy primitivní páchnoucí a beton rozbíjející doutníky. Bohužel jen v knížkách, kdežto Muskovi to funguje nebo skoro funguje i v realitě.

Dilema je to zásadní a neřešitelné. Proto tak úporně vyhlížím inovaci, která odsune Starship do veteránského muzea a Elon Musk se stane figurou v panoptiku průkopníků výprav falešným směrem. Lidstvo čeká na novou fyziku, na průlom to dosud nedosažitelného neznáma. Atomy tvoří jen 4,6% vesmíru, dalších 23% tvoří temná hmota a zbývajících dvaasedmdesát procent temná energie: o tom nás poučuje jednoduchý graf znázorňující rozložení hmoty ve vesmíru.

To s tím nejde nic udělat? Sáhnout si naběračkou… zbavit se tak jednou pro vždy závislosti na metanu a ropě a uhlí…

Třeba je myšlenka jak to udělat na cestě a brzy se jí dočkáme. Mému smyslu pro ironii by vyhovovalo, kdyby se myšlenka postupně rodila v hlavě pasáčka nehorázně prdící krávy.

Zveřejněno v Lidových novinách

____________________________________________________________

arma

V Operaci Armagedon se vracíme do světa kolonizovaného Marsu, na území obývané loveckými klany, žárlivě střežícími prastarý odkaz prvních průkopníků. Bojovník Volných lovců Rad Haager pomáhá mladé vědkyni Miriam Batoryové pátrat po utajené vojenské operaci, která měla proběhnout před čtyřmi staletími. Místo, kam planetární fregata Erlang směřovala, teď ale střeží nelítostní bojovníci klanu Kamenných mužů.
Román Ondřeje Neffa Operace Armagedon volně navazuje na předchozí knihy Jádro pudla, Pán Modrého meče, Čarodějův učeň a Šídlo v pytli. Ilustroval Michal Suchánek. K dostání u všech dobrých knihkupců, například zde.