O těch manželkách moudrých mužů minulosti se sotva jeden něco doví

„prosímtě přestaň s těmi tvými historkami, koho dnes přece zajímá co bylo kdysi….. zaslechnu často.

Historie je divná věc, zpravidla jedná o statečných a moudrých mužích ….jen o jejich manželkách nikde nic. …Tak na příklad Brňanům znalých historie je jméno Dr. Ludwig Czech asi známé. Právník, redaktor, politik a první ministr německé sociální demokracie v první republice.

Méně známá je sociální a samozřejmě dobrovolnická práce jeho manželky Elisabeth, zvané Lili, rozené Kafkové. Ihned po vypuknutí první světové války se Lili Czech zapojila do organizace pomoci hladovějícím dětem, jejichž otcové byli odvedeni do války a jejichž rodiny se v důsledku toho často ocitly ve velké nouzi.

Sociální demokraté byla první politická strana která bojovala mimo jiné za rovnoprávnost žen, tedy jejich zakotvení ve společností, zaměstnání a právo volební. Strana založila také frakci jenom pro ženy, kde ženy mohly politicky a samozřejmě kulturně a sociálně vystupovat

Pročítám historické noviny. Podle jejich zpravodajství založila ženská frakce strany hned po vypuknutí první světové války v srpnu 1914 pomocnou akci pro děti náhle zchudlých rodin,. Především „jídelnu“ v budově Lužánek v Brně (tedy denní výdej teplého jídla) která zajistila v průběhu války jednou za den teplé jídlo až pro několik set dětí. Později zde bylo zřízeno centrum denní péče, kde mohlo být přes den ubytováno a opatřeno přes 100 dětí. Lili Czech je pověřena vedením pokladny a spolu s dnes neznámou Julií Klapatsch je jednou z vedoucích a zodpovědných osobností za celou organizaci.

Celý „projekt“, jak bychom dnes řekli, byl financován z dobrovolných finančních darů. Výzvy k pomoci a jména dárců jako i výše jednotlivých příspěvků byly pravidelně zveřejňovány v sociálně demokratických novinách „Volksfreund“ a je až fascinující sledovat, jak se – i přes špatné časy – účet navyšoval a především KDO přispěl. Nebyla v Brně významná rodina, která by alespoň jednou, mnohokrát častěji, a mnozí v pravidelných měsíčních splátkách, nepřispěla. Jsou zde členové rodiny d’Elvert, Storek, Löw-Beer, Redlich, Gompertz, Schoeller, Stiassny, ale i dobročinné spolky nebo 1. A třídy druhé německé státní střední školy a mnoho dalších. Ludwig a Lili Czechovi samozřejmě od začátku přispívali pravidelnými obnosy. Ale i jednotlivci jsou registrování, právě pár kaček, více nemohou, ale všechno přijde dětem k dobru.

Již v září 1914 činily dary 3 574 korun a v listopadu téhož roku to bylo již 10 355 korun. O rok později v listopadu 1915 bylo možné zajistit teplou stravu až 400 dětem a jejich počet se neustále zvyšoval, nouze byla velká. V lednu 1916 bylo na účtu již 40 572 korun a v únoru 1917 hlásil „Volksfreund“ denně 700 teplých jídel pro děti. V září 1917 byl zůstatek darů již 201 174 korun a v létě 1918 celkem 320 315 korun. Již v listopadu 1914 informují noviny, že „jídelnu“ navštívil sám pan starosta města, Dr August von Wieser s manželkou, doprovázen náměstkem panem Jelínkem také s manželkou. Obě dámy se uchopily, dí noviny, roznášení jídel a jiných pomocných prací.

Denní dětský útulek existoval i po skončení světové války, ale ne dlouho. V dubnu 1919, v měsíci, ve kterém se začleněním 28 okolních obcí zásadně změnil národnostní poměr města, „Volksfreund“ hlási že: ...do domu přišel podivný host. Mlčky prošel všechny místnosti, vše si velmi pečlivě prohlédl a pak budovu opustil viditelně spokojený. Druhý den přišli jiní podivní pánové a vysvětlili vedení že prostory lužánecké budovy bude v budoucnu užívat tělocvičný oddíl Sokol. Prostory- dle návštěvníků - navíc zamořila nebezpečná „houba“, takže školka musí být okamžitě evakuována a uzavřena. Ani pár dní posunu evakuace není možno útulku dovolit.

Dr. Czech a jeho manželka byli později odvlečeni do Terezína, kde Dr. Czech 1942 zemřel. Paní Lili Terezín přežila, po válce se vrátila do Brna. Ovšem v tehdejší náladě civilní společnosti v Brně nemohla zůstat, odešla do Londýna, ke sklonku života se odebrala do Vídně. Tam také v 70tých letech zemřela, je pochována v rodinné hrobce rodiny Thorsch, brněnského lékaře, později ve Vídni, za kterého se provdala její matka v druhém manželství.