Jsme národ mimořádně hříšný. Občas mám pocit, zda se brzo nenajde některý z našich veleduchů, který by navrhl obyvatele České republiky zařadit do nějakého zvláštního lidského poddruhu vyčleněného ze skupiny "Homo sapiens sapiens" – tedy člověk myslící, třeba do skupiny "Homo sapiens scelesto" tedy česky "zlotřilý". To když už by s ohledem na historii a rasové teorie asi neprošlo označení "homo sapiens inferiorit", tedy "podřadný".

Vybraní a zvláště často citovaní čeští novináři, filosofové, myslitelé a jiní progresivní vzdělanci se totiž snaží ze všech sil, aby byl národ český doveden k přesvědčení, že patří k zvláštnímu lidskému druhu. Nekvalitnímu, zlotřilému, zlodějskému a ke všem nepravostem tíhnoucímu.

A má to úspěch. V článku o řidičích se dočteme, jak jsme mizerní řidiči (autor asi v životě neřídil vozidlo třeba ve Španělsku, na jihu Itálie, v Rusku ani Turecku), naše děti údajně tak hulí marihuanu, až jsou rekordmany na celé zeměkouli a v přilehlém vesmíru (dotyčný asi nikdy nenavštívil Holandsko ani španělské ostrovy, zvláště prohulenou Ibizu), a tak dále. Trpělivá, jistě že těžká a náročná práce na snižování sebevědomí obyvatel Česka stále pokračuje. A když už je tak úspěšná, zapojují se do ní, po boku novinářů a propagandistů, jak tomu bylo i v minulosti, mnozí prodejní a po funkcích, zisku, grantech a mediální slávě bažící tzv. vědátoři.

Oni sami sebe považují za duchovní elitu národa, což jim kazí dnes tak moderní "narativní" – tedy "kecací" - discipliny a s minimem "tvrdých" fakt. Od nich se ovšem zase i vědci z exaktních disciplin naučili "tvořivě" pracovat s informacemi.

Stačí tu něco přidat, tam něco ubrat, záměrně rozmlžit význam toho kterého označení a už máme na světě výsledek jaký potřebujeme. Klasickými vědci tohoto druhu už byli slavní a ctihodní profesoři, kteří za 1. světové války psali vědecká pojednání o zdravotním významu omezení pití pravé kávy a jejím nahrazení nejprve žitovkou a později, když už nebylo ani žito, odvarem z bukvic.

V době post-sametové jsme si nejprve přečetli učené články a shlédli "dokumentární vědecké filmy" o zázračných vlastnostech umělých tuků. Co je vymysleli a u nás zavedli do výroby houfně za Hitlera, když nebylo máslo. Aby se po nějaké době přišlo na to, že sádlo a máslo nejsou vůbec škodlivé, ba naopak zdraví prospěšné. Protože se za a) už fabriky na umělý tuk zaplatily a za b) se najednou nevědělo, co s máslem a sádlem, kterých byl nadbytek

V diskuzích o zákazu kouření (jsem sám nekuřák) se rozpoutaly úplné orgie blbostí a nepodložených blábolů, což přispívá k dalšímu pokusu snížit české sebevědomí. Tvrzením že všude jinde "pokrokoví moderní lidé " už dávno nekouří. Přičemž se vychází z oficielního množství zdaněného prodeje tabáku. Což je ve výsledku evidentní obrovská lež a každý ví, že z pašování nezdaněných cigaret se stal jeden z největších světových byznysů v takzvaném "rozvinutém světě". Na hnusných českých kuřácích si třeba jistý poslanec ODS buduje už mnoho let politickou kariéru za souhlasného přikyvování mnoha pánů docentů, kteří pak zpětně získávají dotace na výzkumy a peníze na cesty na konference a jiné prebendy. Počet rakovin plic se přitom vůbec nemění.

Senzaci musí mít každé noviny každý den na přední stránce. Takže se Lidové noviny dne 10. října 2012 pochlubily titulkem přes celou přední stránku "Česko: 700 000 alkoholiků". Článek se odvolává na jakousi "vědeckou" studii, ovšemže koho jiného než psychiatrů zabývajících se m. j. problémem alkoholismu z pražské Všeobecná fakultní nemocnice. Jedná se o zřejmý střet zájmů, protože tito lékaři mají enormní zájem vzbudit co největší pozornost ke svému oboru, což s sebou nese i přísun peněz a zájmu a tím různých poct, výhod atd.

Byly-li připitomělé články v Národních listech v roce 1916 o úžasnosti pití kávy z bukvic blbé, nelze o nic lépe hodnotit úvodní příběh článku v LN popisující jakéhosi nejmenovaného mladíka, který údajně denně vypil osm litrů nejlevnějšího vína a bylo mu špatně. Kdokoliv vypije osm litrů nějaké chemické krabicové směsi, která se jen z propagačních důvodů smí nazývat víno, musí - jak říká prostý lid - "blejt jak Amina". Opilství je jen doprovodný zjev takového počínání.

Nosný text "o alkoholismu českém" na druhé straně listu ukazuje vzorovou ukázkou, jak se takováto kampaň dělá. Vychází se ze "statistiky", kterou nedělali statistici či matematici, ale zainteresovaní. Jako ukazatele jsou pak stanoveny tak ohebné veličiny, že se do nich vejde skoro všechno.

Článek tvrdí, podle jakési studie vypracované skupinou psychiatrů, že prý má u nás 700 tisíc lidí obrovský problém s alkoholem.

Maličký problémeček je v tom, že se nikde neříká, co to ten "obrovský problém je". V době, kdy jsem rád alkohol společensky popíjel, což už mi dnes zdraví moc nedovoluje, jsem měl tedy obrovský problém? V čem spočíval? Pokud někdo exaktně neřekne, co vlastně takovéto označení znamená, lze onen výrok považovat jen za blábolení. Podobné onomu profesorovi propagujícímu na žádost C.a K. rakouských úřadů odvar z bukvic tvrzením že bukvice plnohodnotně nahradí pravou kávu. Odvar z bukvic je zdravý, ale káva to není.

Titulek "Za třetinu vražd může alkohol" je evidentně nesmysl a lež. Alkohol jistě pomáhá odbourávat potlačované zábrany a ventilovat nenávist či silové řešení problémů, ale sám o sobě za žádnou vraždu nemůže. Tak jako automobil není prioritně vražedný nástroj, přestože při jeho používání zahyne denně na světě tisíce lidí.

Celé rozluštění důvodu propagačního článku pak přináší nenápadně umístěný článek "Chudší lidé pili za prohibice i Okenu". Řečičky o Okeně znám už z dob socialismu, je to takový E.T. protialkoholní propagandy. Protože když už by chudí něco chlastali, tak určitě raději Alpu francovku – 60 % alkoholu, 160 ml za 23 Kč - než Okenu, která obsahuje jen 20 % alkoholu a 500 ml vyjde na 19,50 Kč. To jen na okraj.

Důležité je, že zde jistý odborník pojmenoval jádro pudla. U nás jsme prý úplně zaostalí, protože nemáme "národní alkoholový plán"- a tím i příslušný úřad a úředníky a náčelníky a odpověděné vědce, že. U nás se prý nezavedlo doposud nikdy žádné výraznější protialkoholní opatření (pan přednosta Miovský ani redaktorka asi nikdy neslyšeli o docentu Skálovi a jeho praxi a významu v boji s alkoholismem). Nakonec se v textu objeví nenápadná větička, která je v přímém rozporu s tvrzením titulku, že je u nás 700 000 alkoholiků. Neb dotyčný přednosta kliniky adiktologie říká: "Odhadujeme (tedy nikoli víme - což je rozdíl, že?!), že lidí, kteří pijí škodlivým způsobem alkohol (co znamená slovo "škodlivý", ale nevysvětlí), je na sedm set tisíc.

Neznám osobně žádného z pánů lékařů bojujících proti alkoholismu, Znám však mnoho alkoholiků z osobního kontaktu. Kotelny OPBH jich byly plné. Mnohokrát jsem stál s děsem ve tváři nad lidmi, kteří alkoholismu propadli. Je to skutečně problém. Ovšem nikoli dnešní, ale už po tisíce let, viz příběh opilého Noema a jeho syna Cháma, který byl proklet za to, že svého opilého otce vystavil posměchu. Genesis 9, 18-27.

Propagačními články o téměř genetické náchylnosti a údajně nebývalé mohutnosti českého alkoholismu, vyprávěné na základě pochybné statistiky, která nepodává žádná relevantní fakta a nesrovnává Česko s jinými státy, nic nevyřešíme. Ono by stačilo například porovnat, jak je tomu v praxi v prohibičním Norsku a Švédsku, kde je ve skutečnosti velká část národa zasažena těžkým "týdenním" alkoholismem. Ostatně také proto nám mohli jako první poslat lék proti metanolu, který jsme u nás vůbec neznali, protože úkaz otravy metanolem je tam běžný a častý z pálení domácích patoků.

Já se jen bojím, aby na základě podobných "vědeckých faktů" nebyl vyhlášen boj nadměrnému souložení v českých zemích. Je hodnověrně prokázáno, že na něm jsou mnozí občané, a to zvláště mladí muži, ba i ženy, přímo závislí. Mnozí jej provozují přímo nevázaně, místo aby se věnovali třeba vzdělávání a sportu. Souložení s sebou přináší mnoho nemocí, jak je lékařsky dokázáno, tajné sexuální styky rozvrací rodiny a berou dětem otce, ba i matky .Dokonce jde o významný kriminální jev, který se projevuje zločiny začínajícími sváděním nezletilých, přes znásilnění až po harašení a jiné nechutnosti. Což by bylo nutno nejlépe zarazit, třeba nějakým Národním plánem proti nekoordinovanému souložení. Pokrokovější část lidstva již stejně přechází na jiný než zaostalý heterosexuální styk!

Důkazů, stejně kvalitních jako jsou dnes vydávány ve věci alkoholu, by se jistě našlo dost. Já osobně jsem slyšel věrohodné svědectví seriozního staršího pána. Ten nastoupil v Praze Braníku do Posázavského expresu. Věkovitý kmet si sedl ve vagoně k oknu a vyhlížel ven. Když vlak dorazil do Vraného nad Vltavou, pán si prohlédl krajinu a polohlasně pronesl: "Jó, tady se hodně souloží." Vlak jel dál a když jsme dorazili na Zbraslav, vyklonil se děda z okénka, nasál vzduch a pronesl: "Jo, jo, tady se taky strašně šuká!" A spokojeně usedl. V Mníšku pod Brdy ani okénko nestáhl, jen si tak vzdychl a pokýval hlavou: "Tady se ještě víc souloží!" V Čerčanech, v kterých se dle dědy úplně strašně šuká, to nevydržel pán sedící naproti a povídá: "Dědo, jak říkáte o tom souložení, vy to taky asi znáte, že?" A děda se smutně podíval po kupé a řekl: "Ale kdepak. Já tudy jedu poprvé, ale, ono se všude hrozně šuká!"

Tož tak je to asi i s tímhle "výzkumem" alkoholismu a "národním alkoholovým plánem".