Poslední číslo Respektu (13/2008) přineslo studii Anneke Hudalla „Zákon proti pohlavkům“. Tato studie má vyvrátit obavy českých rodičů, učitelů i sociálních pracovníků z připravovaného zákona zakazujícího tělesné tresty dětí. Anneke Hudalla se snaží z německých zkušeností doložit, že takový zákon bude mít dlouhodobě pozitivní význam. Nebudu nyní opakovat to, co jsem k problematice napsal již dříve (Zákaz tělesných trestů?, NP, 10.3.2008). Chci jenom upozornit na určitá fakta, která s danou problematikou bezprostředně nesouvisí. Přesto bychom se nad těmito fakty měli zamyslet.

V roce 1940 byly hlavní problémy na veřejných školách Spojených států tyto:

1. Mluvení bez přihlášení, 2. žvýkání žvýkačky, 3. hlučení, 4. pobíhání po učebnách, 5. předbíhání, 6. porušování předpisů o oblékání, 7. znečišťování okolí.

Pak nastoupila permisivní, antiautoritářská výchova, jejíž ikonou byl Dr. Benjamin Spock.

V roce 1992 byly hlavní problémy na veřejných školách Spojených států tyto:

1. Užívání drog, 2. užívání alkoholu, 3. těhotenství, 4. sebevražda, 5. znásilnění, 6. krádeže, 7. násilné přepadení.

V Německu se tedy, jak čteme v Respektu, začali k dětem chovat slušněji. Poněkud mne znepokojuje zpráva, že Turci žijící v Německu mají nikoli pouze v relativních, ale i v absolutních číslech více dětí než Němci. Němci zřejmě dobře vychovávají své děti, ale mají jich nějak málo.

Možná by stálo za to se nad těmito fakty zamyslet, dříve než budeme novátorsky rušit staré a osvědčené zvyky. Možná s danou problematikou nesouvisejí, ale pokud skutečnost, že dnes si na mnoha školách před násilnickými žáky nejsou jisty nejen jiné děti, ale někdy ani učitelé, nesouvisí s příliš permisivní výchovou, pak bych stál o odpověď na otázku, s čím tedy souvisí?

Krutost na dětech je zajisté špatná a měla by být trestána. Nevšímavost k týraným dětem je rovněž špatná. Jsem ale přesvědčen, že na tyto odsouzeníhodné jevy nepotřebujeme nový zákon. Jsou postižitelné i podle zákonů stávajících. Potřebujeme především zdravý rozum – a pak soudce, které nezajímá pouze litera zákona, ale především obyčejná lidskost a přirozená spravedlnost.

Téměř všechna tabu jsme odstranili, stará dobrá rodina není ve flóru. I ve výchově budeme velmi pokrokoví.

Jenže asi nebudeme mít koho vychovávat.

Uděláme, obávám se, místo jiné civilizaci. Všechno se vychýlí na druhou stranu. Tato civilizace praktikuje nejen tělesné tresty dětí, ale i tělesné tresty dospělých.