Dneska kdekterý novinář ví, kde vláda udělala chybu. Například že až teď se sem valí z Číny všemožný zdravotnický materiál. Málokdo z těch tvrdých kritiků poctivě uvede, že vlastně žádná evropská země nemá ani náhodou nějaké zásoby a že všechny, včetně vzorného Švýcarska, až nyní honí vše, co dlouhodobě zanedbávaly. A chtějí to z Číny.

Všem těm lamželezům, drtiocasům a mediálním talibancům připomínám, zda se ptali zkraje roku na počty pomůcek. To řešili, jako obvykle, stupidní kauzy premiéra, jako by to bylo téma, kvůli kterému se zhroutí náš známý svět i firmament. Ale dobrá, lidé kapou a novináři tepou. Beztak nic jiného neumí. Jeden z mála, který v mediálním světě opravdu umí, je Daniel Stach. Je to hvězda České televize, která si ho ani nezaslouží. Jeho čtvrteční večerní diskuse na ČT24 k tématu koronaviru měla skvělou věcnou náplň a vedl ji jako starý mazák. Vzdělaný a bystrý. Jaká čirá krása sledovat jakýkoli jeho pořad, ať ho dělá s kýmkoli.

Nesmím zapomenout na opozici, zejména na gurua TOP 09 Miroslava Kalouska, který nenechává na vládě nit suchou, také pohlaváři Senátu se nesmlouvavě kriticky vysemenili. Sluší jim to moc, těm po bitvě generálům v záloze, kteří utvořili přímo generální štáb.

Dneska přece každý ví, že co doporučuje WHO, tj. co nejvíce testovat a pak teprve karanténit, je to pravé ořechové, a proto je postup dr. Prymuly a vlády špatný. Stachův pořad však ukázal něco jiného. Je totiž více cest a která z nich může vést k dobrému konci, se moc neví. Jediná, která se u čínského viru prokázala zatím jako prokazatelně účinná, je ta čínská, řekněme wuchanská. Proč bych se tedy měl divit, že špičkový odborník, jakým je dr. Prymula, by měl volit jinou. WHO nemá patent na rozum.

A co teprve to ohrožení lidských práv. Právě nyní nastal ten správný čas se do toho vbořit cestou zpochybňování kroků vlády z pohledu porušování a suspendování lidských práv. Právní puristé jsou celí roztřesení z toho, kolik těch práv bylo ohroženo, a jeden z nich dokonce napadl vyhlášení nouzového stavu u Ústavního soudu ČR. I kdyby ten advokát, který stížnost podal jménem své, ohledně lidských práv neklidné až rozjitřené manželky, měl čirou náhodou pravdu, je tato stížnost v době řádění viru jednoduše hloupý kapric jednoho zpovykaného rozmazlence. A také snahou vystoupit pochybným způsobem do světel ramp. Ústavní soud by měl použít zásadu přiměřenosti s ohledem na v pikosekundě se měnící okolnosti.

A pokud jde o ona upozaděná lidská práva, neděje se vůbec nic, co bychom nepřežili. Jen se našim bujným zážitkářům přesunulo blízké pohraničí z Barmy, Thajska, Bhútánu a Cejlonu na Šumavu, Krkonoše a Bílé Karpaty. A já už teď vím, že někteří citliví jedinci kvůli tomu ani nemůžou spát. Je mi jich líto a mám o ně opravdový lidský strach.